Když se v roce 1958 pomalu končilo napouštění nové vodní nádrže Lipno, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy,“ jak se říkalo specifickému meandru řeky poblíž Horní wPlané a Pihlova.
Vědci z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT jej ale pomocí sonarů znovu objevili. Koryto řeky je na dně stále patrné i přes všechny nánosy a po více než šedesáti letech.
Analýza dna největší české nádrže je součástí dlouhodobějšího projektu, na kterém se podílí jak ČVUT, tak kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Cílem je zmapovat proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a dalšího působení člověka.
Rekonstruované srdce podle dat ze sonaru ČVUT
Výsledkem bude jak monografie věnovaná staré Vltavě, tak webové mapové rozhraní, ve kterém si snad budeme moci porovnat, jak vypadala řeka v minulosti a dnes.
Výzkum je pojatý velmi rozsáhle. Zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce přímo v terénu sbíráme a zpracováváme například data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy.
Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla, jako jsou jezy, mlýny, přehrady, nezapomněli jsme ani na fenomén vorařství. S kolegy z Přírodovědecké fakulty UK se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce.
Prof. Jiří Cajthaml, Katedra geomatiky Fakulty stavební ČVUT
Srdce v průběhu času na historických mapách
Podívejte se, jak se měnila podoba „Srdce Vltavy“ na různých historických mapových dílech od 18. století po současnost.
Stabilní katastr z let 1826-1843 (ČVUT)
Stabilní katastr a krásný detail ramene (Geoprohlížeč ČÚZK)