Takhle jsme viděli trpasličí planetu Ceres okem Hubblova kosmického dalekohledu do příletu sondy Dawn.  Foto: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), L. McFadden (University of Maryland, College Park), and M. Mutchler and Z. Levay (STScI)

Takhle jsme viděli trpasličí planetu Ceres okem Hubblova kosmického dalekohledu do příletu sondy Dawn.  | Foto: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), L. McFadden (University of Maryland, College Park), and M. Mutchler and Z. Levay (STScI)

Tohle už je fotografie ze sondy Dawn Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Tohle už je fotografie ze sondy Dawn | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Kráter Occator má průměr 92 km.  Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Kráter Occator má průměr 92 km.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Červená šipka označuje oblast Cerealia Facula, modrá šipka oblast Vinalia Faculae Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Červená šipka označuje oblast Cerealia Facula, modrá šipka oblast Vinalia Faculae | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

oblast Cerealia Facula Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

oblast Cerealia Facula | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

oblast Vinalia Faculae Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

oblast Vinalia Faculae | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

okraj kráteru Occator  Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

okraj kráteru Occator  | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Jasných skvrn je na povrchu na 300. Označují se jako  faculae  Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Jasných skvrn je na povrchu na 300. Označují se jako faculae | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Detailní snímek povrchu trpasličí planety Ceres, která má průměr 940 km Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Detailní snímek povrchu trpasličí planety Ceres, která má průměr 940 km | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Ceres je první objevenou planetkou. Našel ji Giuseppe Piazzi 1. ledna 1801. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Ceres je první objevenou planetkou. Našel ji Giuseppe Piazzi 1. ledna 1801. | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Povrch Cerery je pokrytý krátery.  Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Povrch Cerery je pokrytý krátery.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. Foto: NASA/JPL-Caltech

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Ahuna Mons Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ahuna Mons | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Sonda Dawn Foto: NASA

Sonda Dawn | Foto: NASA

Tohle už je fotografie ze sondy Dawn Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI
Kráter Occator má průměr 92 km.  Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI
Červená šipka označuje oblast Cerealia Facula, modrá šipka oblast Vinalia Faculae Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI
oblast Cerealia Facula Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/PSI
14
Fotogalerie

Sonda Dawn prolétá jen 35 km od trpasličí planety Ceres a posílá úchvatné fotografie!

  • Sonda Dawn zkoumá trpasličí planetu Ceres od března 2015
  • Sonda nyní přešla na novou dráhu, nejblíže se dostává k povrchu na vzdálenost jen 35 km
  • Ceres je největší planetkou hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem

Kosmická sonda Dawn pokračuje v detailním průzkumu trpasličí planety Ceres, která je největším objektem hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Mise sondy Dawn se pomalu chýlí ke konci, a tak vědci z NASA naplánovali nový program.

Sonda se nyní pohybuje okolo Cerery po protáhlé eliptické dráze. Nejdál se dostává na vzdálenost 4 tisíc km, ale při nejtěsnějším přiblížení je jen 35 km nad povrchem. Jeden oběh zabere sondě 27 hodin.

Oběžná dráha se postupně snižovala. Ještě na začátku letošního roku obíhal Dawn ve výšce 4 400 až 39 000 km. Jeden oběh mu zabral 30 dní. Poté byla dráha upravena na 440 až 4 700 km.

Počet planetek a komet, které prozkoumaly z blízka kosmické sondy, není zrovna vysoký. Vždy ale platí jedno pravidlo – každé z těles je něčím výjimečné a zajímavé.

Ceres upoutala vědce neobvyklou horou, která je zřejmě kryovulkánem a je jediná svého druhu na povrchu trpasličí planety. Druhou zvláštností jsou „svíticí“ skvrny.

Slovo svítící dáváme do uvozovek. Skvrny tak působí, protože odráží mnohem více slunečního záření než zbytek povrchu, který má velmi nízké albedo (odrazivost).

Pod povrchem Cerery se nachází led, který se v určitých místech dostává skrz praskliny na povrch, kde sublimuje. Bílé skvrny nejsou ale sladkým ledem, který najdeme třeba v Antarktidě. Ve skutečnosti je tento led kvůli minerálům slaný! Hlavní složkou je zřejmě uhličitan sodný.

Na nových detailních snímcích jsou zachyceny dvě oblasti – Cerealia Facula a Vinalia Faculae (viz galerie) nacházející se na dně asi 92 km velkého kráteru Occator.

Dondě Dawn dochází palivo

Dawn po své startu v září 2007 prolétla okolo Marsu a v letech 2011 a 2012 zkoumala další velkou planetku hlavního pásu – Vestu. Poté se vydala k Cereře, k níž dolétla v březnu 2015.

Dawn má na své palubě iontový motor, který nemá zrovna velkou akceleraci, ale za to může fungovat dlouho. V případě sondy Dawn zatím celkově 5,8 let a za tu dobu změnil rychlost sondy o 41,3 tisíc km/h. Xenonové palivo postupně dochází, ale větším problémem je nedostatek hydrazinu, který je palivem pro dvanáct stabilizačních motorů. Jakmile palivo dojde, mise sondy skončí.

Určitě si přečtěte

Články odjinud