Sonda Dawn prolétá jen 35 km od trpasličí planety Ceres a posílá úchvatné fotografie!

  • Sonda Dawn zkoumá trpasličí planetu Ceres od března 2015
  • Sonda nyní přešla na novou dráhu, nejblíže se dostává k povrchu na vzdálenost jen 35 km
  • Ceres je největší planetkou hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem

Kosmická sonda Dawn pokračuje v detailním průzkumu trpasličí planety Ceres, která je největším objektem hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Mise sondy Dawn se pomalu chýlí ke konci, a tak vědci z NASA naplánovali nový program.

Sonda se nyní pohybuje okolo Cerery po protáhlé eliptické dráze. Nejdál se dostává na vzdálenost 4 tisíc km, ale při nejtěsnějším přiblížení je jen 35 km nad povrchem. Jeden oběh zabere sondě 27 hodin.

Oběžná dráha se postupně snižovala. Ještě na začátku letošního roku obíhal Dawn ve výšce 4 400 až 39 000 km. Jeden oběh mu zabral 30 dní. Poté byla dráha upravena na 440 až 4 700 km.

Počet planetek a komet, které prozkoumaly z blízka kosmické sondy, není zrovna vysoký. Vždy ale platí jedno pravidlo – každé z těles je něčím výjimečné a zajímavé.

Ceres upoutala vědce neobvyklou horou, která je zřejmě kryovulkánem a je jediná svého druhu na povrchu trpasličí planety. Druhou zvláštností jsou „svíticí“ skvrny.

Slovo svítící dáváme do uvozovek. Skvrny tak působí, protože odráží mnohem více slunečního záření než zbytek povrchu, který má velmi nízké albedo (odrazivost).

Pod povrchem Cerery se nachází led, který se v určitých místech dostává skrz praskliny na povrch, kde sublimuje. Bílé skvrny nejsou ale sladkým ledem, který najdeme třeba v Antarktidě. Ve skutečnosti je tento led kvůli minerálům slaný! Hlavní složkou je zřejmě uhličitan sodný.

Na nových detailních snímcích jsou zachyceny dvě oblasti – Cerealia Facula a Vinalia Faculae (viz galerie) nacházející se na dně asi 92 km velkého kráteru Occator.

Dondě Dawn dochází palivo

Dawn po své startu v září 2007 prolétla okolo Marsu a v letech 2011 a 2012 zkoumala další velkou planetku hlavního pásu – Vestu. Poté se vydala k Cereře, k níž dolétla v březnu 2015.

Dawn má na své palubě iontový motor, který nemá zrovna velkou akceleraci, ale za to může fungovat dlouho. V případě sondy Dawn zatím celkově 5,8 let a za tu dobu změnil rychlost sondy o 41,3 tisíc km/h. Xenonové palivo postupně dochází, ale větším problémem je nedostatek hydrazinu, který je palivem pro dvanáct stabilizačních motorů. Jakmile palivo dojde, mise sondy skončí.

Diskuze (4) Další článek: Google investuje do půjčovny elektrických koloběžek

Témata článku: Technika, Vesmír, NASA, Výzkum, Astronomie, Mars, Antarktida, Sluneční soustava, Jupiter, Asteroidy, Sonda Dawn, Hlavní složka, Určité místo, Kosmická sonda, Trpasličí planeta, Letošní rok, Mars a Jupiter, Oběžná dráha, Velký kráter, Úchvatná fotografie, Ceres, Slaný, Detailní průzkum, Sluneční záření, Iontový motor



Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

** Firma Exit International chce usnadnit proces asistované sebevraždy ** Jako řešení nabízí „kapsli“ Sarco vytištěnou na 3D tiskárně ** S důstojným odchodem pomůže dusík a umělá inteligence

Karel Kilián
ŠvýcarskoSebevraždaTechnologie
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

** Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann je pozoruhodná tím, že víceméně pravidelně vybuchuje ** A letos se vyloženě předvádí ** V srpnu odpálila pořádnou erupci, v září doslova supererupci a 24. října následovala další velice silná exploze

Stanislav Mihulka
AstronomieKomety
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2