Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubbleova kosmického dalekohledu Foto: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), L. McFadden (University of Maryland, College Park), and M. Mutchler and Z. Levay (STScI)

Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubbleova kosmického dalekohledu | Foto: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), L. McFadden (University of Maryland, College Park), and M. Mutchler and Z. Levay (STScI)

Ceres na snímku ze sondy Dawn Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ceres na snímku ze sondy Dawn | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ahuna Mons Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ahuna Mons | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda Dawn Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda Dawn | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Sonda Dawn před startem Foto: NASA/Amanda Diller

Sonda Dawn před startem | Foto: NASA/Amanda Diller

Jasné skvrny na dně některých kráterů

Jasné skvrny na dně některých kráterů

Jasné skvrny na dně některých kráterů Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Jasné skvrny na dně některých kráterů | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Jasné skvrny na dně některých kráterů Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Jasné skvrny na dně některých kráterů | Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ceres na snímku ze sondy Dawn Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Dominantou Cerery je čtyři kilometry vysoká hora s názvem Ahuna Mons. Jedná se o sopku, která však nechrlí lávu a popel. V tomto případě mluvíme o ledovém vulkanismu a kryovulkánu. Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Ahuna Mons Foto: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
10
Fotogalerie

Sonda Dawn zůstane věrná Cereře

  • Dawn zkoumá trpasličí planetu Ceres od roku 2015 a nyní NASA misi prodloužila do druhé poloviny roku 2018
  • V příštím roce sondě dojde palivo pro stabilizaci dráhy
  • Dawn bude Cereru zkoumat i v době, kdy bude nejblíže od Slunce

Kosmická sonda Dawn před pár týdny oslavila desáté výročí svého startu, k němuž málem nedošlo. V roce 2003 byla totiž mise zrušena. Později se ji naštěstí podařilo obnovit a sonda tak od března 2015 podrobně mapuje trpasličí planetu Ceres – největší objekt hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Planetku Ceres jsme do příletu sondy znali podobně jako ještě nedávno Pluto jen na základě nepříliš detailních snímků ze Země a Hubblova dalekohledu.

Dawn na povrchu tohoto tělesa objevila například jasně bílé skvrny na dně některých kráterů – jedná se zřejmě o soli. Především však svými přístroji zkoumá složení této planetky tvořící až čtvrtinu z celkové hmotnosti hlavního pásu planetek.

NASA před pár dny zvažovala další osud mise. Dawn po své startu v září 2007 prolétla okolo Marsu a v letech 2011 a 2012 zkoumala další velkou planetku hlavního pásu – Vestu. Poté se vydala k Cereře, k níž dolétla v březnu 2015.

Dawn má jako jedna z prvních kosmických sond na své palubě iontový motor. Jeho xenonové palivo postupně dochází, ale větším problémem je nedostatek hydrazinu, který je palivem pro dvanáct stabilizačních motorů.

NASA zvažovala sondu poslat ke třetímu cíli – přibližně 150 km velké uhlikaté planetce Adeona. Nakonec ale zvítězila druhá možnost. Dawn zůstane na oběžné dráze kolem Cerery.

Palivo by mělo sondě vystačit do druhé poloviny příštího roku. Jakmile se sonda odmlčí, zůstane na stabilní dráze kolem trpasličí planety. Nehrozí dopad na povrch a případná kontaminace.

Průlet nad povrchem trpasličí planety Ceres. Credit: NASA, JPL

Prodloužení mise je vědecky velmi důležité. Trpasličí planeta Ceres se okolo Slunce pohybuje po protáhlé eliptické dráze. Nejblíže se dostává na vzdálenost asi 383 milionů kilometrů, nejdál pak asi 445 milionů kilometrů od Slunce.

Nejbližším bodem své dráhy (periheliem) projde v dubnu příštího roku. Dawn tak může zkoumat, k jakým změnám na povrchu a v okolí trpasličí planety dojde.

Na základě dřívějších pozorování se předpokládá, že trpasličí planeta má velmi slabou a proměnlivou atmosféru, která vzniká právě v období, kdy těleso prochází periheliem. Vznik atmosféry bude souviset se sublimací povrchového ledu. Výsledky ze sondy Dawn budou doplněny o pozorování ze Země.

Prodloužení mise také sondě umožní pozměnit dráhu. Zatím se dostala nejblíže 385 km od Cerery, nově to bude jen 200 km.

Zdroj: NASA

Určitě si přečtěte

Články odjinud