Přístroj HP3 se zavrtá do povrchu Marsu a bude se zabývat měření tepelného toku. Je součástí sondy InSight, která na Marsu přistála 26. listopadu.

Přístroj HP3 se zavrtá do povrchu Marsu a bude se zabývat měření tepelného toku. Je součástí sondy InSight, která na Marsu přistála 26. listopadu.

HP3 se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů, a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.

HP3 se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů, a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.

Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech

Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu | Foto: NASA/JPL-Caltech

HP3 se zaměří na studium tepelného toku Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech

HP3 se zaměří na studium tepelného toku Marsu | Foto: NASA/JPL-Caltech

Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech

Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu | Foto: NASA/JPL-Caltech

Už dříve sonda vysadila na Mars seismometr SEIS a také kryt.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Už dříve sonda vysadila na Mars seismometr SEIS a také kryt.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Jeho úkolem je ochránit měření seismometru SEIS před vlivy atmosféry.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Jeho úkolem je ochránit měření seismometru SEIS před vlivy atmosféry.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Poté byl kryt opatrně přesunut na seismometr, který byl vysazen na povrch už před Vánocemi. Foto: NASA/JPL-Caltech

Poté byl kryt opatrně přesunut na seismometr, který byl vysazen na povrch už před Vánocemi. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Přesun krytu Foto: NASA/JPL-Caltech

Přesun krytu | Foto: NASA/JPL-Caltech

A opatrně položit  Foto: NASA/JPL-Caltech

A opatrně položit  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Hotovo  Foto: NASA/JPL-Caltech

Hotovo  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Nyní čeká sondu další práce. Na povrch bude muset vysadit ještě jeden přístroj, který se zavrtá pod povrch a bude měřit tepelný tok. Foto: NASA/JPL-Caltech

Nyní čeká sondu další práce. Na povrch bude muset vysadit ještě jeden přístroj, který se zavrtá pod povrch a bude měřit tepelný tok. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Seismometr SEIS byl 19. prosince nejdříve zachycen mechanickým ramenem a poté vysazen na povrch. Foto: NASA/JPL-Caltech

Seismometr SEIS byl 19. prosince nejdříve zachycen mechanickým ramenem a poté vysazen na povrch. | Foto: NASA/JPL-Caltech

SEIS se nachází asi 1,6 m od sondy. Foto: NASA/JPL-Caltech

SEIS se nachází asi 1,6 m od sondy. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight pořídila 6. prosince 2018 na Marsu selfie. Obrázek se je složený z 11 fotografií.  Dál v galerii naleznete informace o tom, co vše je na snímcích ze sondy vidět.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight pořídila 6. prosince 2018 na Marsu selfie. Obrázek se je složený z 11 fotografií. Dál v galerii naleznete informace o tom, co vše je na snímcích ze sondy vidět. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Tento obrázek vznikl z 52 fotografií a ukazuje část povrchu, na který mohou být vyloženy oba vědecké přístroje. Oblast je asi 4 x 2 metry velká. Foto: NASA/JPL-Caltech

Tento obrázek vznikl z 52 fotografií a ukazuje část povrchu, na který mohou být vyloženy oba vědecké přístroje. Oblast je asi 4 x 2 metry velká. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Selfie na Marsu už delší dobu pořizuje také rover Curiosity a to stejným způsobem – kamerou na mechanickém rameni. Tato selfie je z roku 2018. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Selfie na Marsu už delší dobu pořizuje také rover Curiosity a to stejným způsobem – kamerou na mechanickém rameni. Tato selfie je z roku 2018. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Fotografie zachycuje mechanické rameno a přístroj SEIS (vpředu), který sonda vysadí na povrch planety. Za samotným přístrojem je i jeho kryt, který sníží rušivé vlivy atmosféry na měření marsotřesení.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Fotografie zachycuje mechanické rameno a přístroj SEIS (vpředu), který sonda vysadí na povrch planety. Za samotným přístrojem je i jeho kryt, který sníží rušivé vlivy atmosféry na měření marsotřesení.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda také prohlédává okolí místa přistání. NASA vybírá přesné místo, kam vysadí oba vědecké přístroje. Cíl je jasný – rovný povrch. Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda také prohlédává okolí místa přistání. NASA vybírá přesné místo, kam vysadí oba vědecké přístroje. Cíl je jasný – rovný povrch. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Fotografie z kamery na mechanickém rameni. Vidět je jedna ze tří přistávacích vzpěr.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Fotografie z kamery na mechanickém rameni. Vidět je jedna ze tří přistávacích vzpěr.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Okolí místa přistání připomíná s trochou nadsázky pískoviště.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Okolí místa přistání připomíná s trochou nadsázky pískoviště.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Na tomto snímku jsou pěkně vidět oba hlavní přístroje. Na další fotografii si je popíšeme.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Na tomto snímku jsou pěkně vidět oba hlavní přístroje. Na další fotografii si je popíšeme.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

SEIS je seismometr, HP3 je přístroj pro měření tepelného toku (zavrtá se až 5 m hluboko). Oba přístroje mechanické rameno brzy vyloží na povrch. Kryt ochrání seismometr před vlivy atmosféry. Senzory měří teplotu a směr a rychlost větru.  Foto: NASA/JPL-Caltech

SEIS je seismometr, HP3 je přístroj pro měření tepelného toku (zavrtá se až 5 m hluboko). Oba přístroje mechanické rameno brzy vyloží na povrch. Kryt ochrání seismometr před vlivy atmosféry. Senzory měří teplotu a směr a rychlost větru.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Na dalším snímku vidíme jeden ze solárních panelů. Jeho průměr je 2,15 m. Foto: NASA/JPL-Caltech

Na dalším snímku vidíme jeden ze solárních panelů. Jeho průměr je 2,15 m. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Všimněte si válce v přední části snímku. Jedná se o anténu, která slouží pro přenos dat – nikoliv na Zemi, ale na některou ze sond na oběžné dráze Marsu. Z této sondy pak putují data na Zemi. Foto: NASA/JPL-Caltech

Všimněte si válce v přední části snímku. Jedná se o anténu, která slouží pro přenos dat – nikoliv na Zemi, ale na některou ze sond na oběžné dráze Marsu. Z této sondy pak putují data na Zemi. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Kamera na rameni zmapuje okolí, pomůže při vysazení přístrojů na povrch, ale také může pozorovat jejich stav a míru zaprášení solárních panelů.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Kamera na rameni zmapuje okolí, pomůže při vysazení přístrojů na povrch, ale také může pozorovat jejich stav a míru zaprášení solárních panelů.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Další snímek z kamery na mechanickém rameni Foto: NASA/JPL-Caltech

Další snímek z kamery na mechanickém rameni | Foto: NASA/JPL-Caltech

Snímek Marsu ze 4 solu (dnu na Marsu) z kamery ICC Foto: NASA/JPL

Snímek Marsu ze 4 solu (dnu na Marsu) z kamery ICC | Foto: NASA/JPL

Umístění kamer Foto: NASA/JPL

Umístění kamer | Foto: NASA/JPL

Fotografie z kamery IDC, která je umístěna na mechanickém rameni. Foto: NASA/JPL

Fotografie z kamery IDC, která je umístěna na mechanickém rameni. | Foto: NASA/JPL

Fotografie povrchu z kamery IDC. Sonda InSight nezasílá data přímo na Zemi, ale prostřednictvím sond na oběžné dráze. Tato fotografie byla poslána přes sondu Mars Odyssey, která nad místem přistání prolétla.  Foto: NASA/JPL

Fotografie povrchu z kamery IDC. Sonda InSight nezasílá data přímo na Zemi, ale prostřednictvím sond na oběžné dráze. Tato fotografie byla poslána přes sondu Mars Odyssey, která nad místem přistání prolétla.  | Foto: NASA/JPL

Mars ze vzdálenosti 7500 km pořídil jeden z CubeSatů MarCo, které okolo rudé planety jen prolétly a v rámci experimentu přenášely data od InSight během jejího přistávání. Foto: NASA/JPL

Mars ze vzdálenosti 7500 km pořídil jeden z CubeSatů MarCo, které okolo rudé planety jen prolétly a v rámci experimentu přenášely data od InSight během jejího přistávání. | Foto: NASA/JPL

První fotografie. Dorazila jen dvě minuty po potvrzení přistání. Foto: NASA/JPL

První fotografie. Dorazila jen dvě minuty po potvrzení přistání. | Foto: NASA/JPL

První snímek z povrchu. Foto: NASA/JPL

První snímek z povrchu. | Foto: NASA/JPL

Tiskový briefing před zahájením akce přistání. Foto: <a href="https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/45998037182/">NASA HQ PHOTO</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/deed.cs">CC BY-NC-ND 2.0</a>

Tiskový briefing před zahájením akce přistání. | Foto: <a href="https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/45998037182/">NASA HQ PHOTO</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/deed.cs">CC BY-NC-ND 2.0</a>

NASA vysílala přímý přenos. Foto: <a href="https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/45335488614/">NASA HQ PHOTO</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/deed.cs">CC BY-NC-ND 2.0</a>

NASA vysílala přímý přenos. | Foto: <a href="https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/45335488614/">NASA HQ PHOTO</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/deed.cs">CC BY-NC-ND 2.0</a>

Schéma komunikace se sondou. Foto:  NASA HQ PHOTO ,  CC BY-NC-ND 2.0

Schéma komunikace se sondou. | Foto: NASA HQ PHOTO, CC BY-NC-ND 2.0

Podařilo se! Foto:  NASA HQ PHOTO ,  CC BY-NC-ND 2.0

Podařilo se! | Foto: NASA HQ PHOTO, CC BY-NC-ND 2.0

První fotografie ze sondy po přistání. Foto:  NASA HQ PHOTO ,  CC BY-NC-ND 2.0

První fotografie ze sondy po přistání. | Foto: NASA HQ PHOTO, CC BY-NC-ND 2.0

NASA Administrator Jim Bridenstine hovoří s viceprezidentem USA Mikem Pencem. Foto:  NASA HQ PHOTO ,  CC BY-NC-ND 2.0

NASA Administrator Jim Bridenstine hovoří s viceprezidentem USA Mikem Pencem. | Foto: NASA HQ PHOTO, CC BY-NC-ND 2.0

Kosmická sonda InSight odstartovala k Marsu 5. května. Dne 26. listopadu úspěšně přistála na Marsu. Foto: NASA/JPL-Caltech

Kosmická sonda InSight odstartovala k Marsu 5. května. Dne 26. listopadu úspěšně přistála na Marsu. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight dosedá na povrch Marsu. Před přistáním se otočila tak, aby její solární panely směřovaly na východ a západ. Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight dosedá na povrch Marsu. Před přistáním se otočila tak, aby její solární panely směřovaly na východ a západ. | Foto: NASA/JPL-Caltech

V řídicím středisku JPL sice byla hlava na hlavě, ale kvůli zpoždění signálu proběhlo celé přistání plně automaticky.   Foto: NASA

V řídicím středisku JPL sice byla hlava na hlavě, ale kvůli zpoždění signálu proběhlo celé přistání plně automaticky.   | Foto: NASA

Radost krátce po potvrzení úspěšného přistání Foto: NASA

Radost krátce po potvrzení úspěšného přistání | Foto: NASA

Solární panely se začaly rozevírat až několik minut po přistání. Sonda čekala, až se usadí prach. Foto: NASA/JPL-Caltech

Solární panely se začaly rozevírat až několik minut po přistání. Sonda čekala, až se usadí prach. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Pohled na solární panely.  Foto: NASA/JPL-Caltech

Pohled na solární panely.  | Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight přistane v oblasti Elysium Planitia a to asi 550 km od místa přistání roveru Curiosity. Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda InSight přistane v oblasti Elysium Planitia a to asi 550 km od místa přistání roveru Curiosity. | Foto: NASA/JPL-Caltech

InSight během testů na Zemi Foto: NASA/JPL-Caltech

InSight během testů na Zemi | Foto: NASA/JPL-Caltech

Kulovitý seismometr SEIS vysadí na povrch mechanický manipulátor. Foto: NASA/JPL-Caltech

Kulovitý seismometr SEIS vysadí na povrch mechanický manipulátor. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Přístroj HP3 se zaměří na studium tepelného toku. Foto: NASA/JPL-Caltech

Přístroj HP3 se zaměří na studium tepelného toku. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Test mechanického ramene a přístroje SEIS Foto: NASA/JPL-Caltech

Test mechanického ramene a přístroje SEIS | Foto: NASA/JPL-Caltech

Schéma sondy a umístění jednotlivých vědeckých přístrojů. Foto: NASA/JPL-Caltech

Schéma sondy a umístění jednotlivých vědeckých přístrojů. | Foto: NASA/JPL-Caltech

HP3 se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů, a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.
Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech
HP3 se zaměří na studium tepelného toku Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech
Přesun přístroje HP3 na povrch Marsu Foto: NASA/JPL-Caltech
52
Fotogalerie

Sonda InSight vysadila na povrch Marsu i druhý vědecký přístroj

  • Kosmická sonda InSight přistála na povrchu Marsu.
  • Zaměří se na výzkum marsovského nitra.
  • InSight je první statická sonda na Marsu po 10 letech.

Průběžně aktualizovaný článek!

Americká sonda InSight přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018. Stalo se tak na den přesně sedm let poté, co k rudé planetě odstartovala pojízdná laboratoř Curiosity. Ta se na Marsu nachází asi 550 km od sondy InSight.

HP3 je už také na povrchu

Dne 12. února došlo k vysazení přístroje HP3, který se bude věnovat měření tepelného toku. Krtek na sondě se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.

c8df651e-c6ba-4bdb-85dc-5cc0b82a7d58
Tepelná sonda se zavrtá do povrchu Marsu

Sonda vysadila na povrch seismometr

Sonda InSight 19. prosince vysadila na povrch Marsu francouzský seismometr SEIS. Stalo se tak dříve, než bylo původně plánováno a podle NASA to byl krásný dárek pod stromeček.

Seismometr byl na začátku února přikryt krytem, který zajistí, že velmi citlivá měření budou co nejméně ovlivňována vlivy marsovské atmosféry. Průběh vysazování krytu i seismometru najdete v galerii.

InSight pořídila selfie

12. prosince: Na Zemi dorazilo selfie ze sondy InSight. Není to ale první selfie na Marsu. Podobný snímek už dříve pořídil rover Curiosity.

Jak zní vítr na Marsu?

Aktualizace 7. prosince: Na Zemi dorazily další snímky, které jsme přidali do úvodu galerie.

Jak zní vítr na Marsu? Poslechněte si to! Sonda InSight nemá na palubě mikrofon, ale to nevadí.

Člověk slyší díky vibracím. Zvuková vlna vstoupí do zvukovodu a způsobí rozkmitání ušního bubínku. Sonda využila podobného principu. Vítr foukající ze severozápadu k jihovýchodu rychlostí až 24 km/h rozhýbal solární panely (bubínky). Vibrace se následně šíří strukturami sondy (sluchové kůstky) až k seismometru (cochlea alias část vnitřního ucha), který dokáže měřit i velmi nepatrné vibrace. Seismometr bude brzy vyložen na povrch a začne měřit marsotřesení.

Jedna kamera je zaprášená

Aktualizace 3. prosince: První fotografie, která dorazila na Zemi krátce po přistání, byla pořízena přes průhlednou a zaprášenou krytku. Dokonce i po jejím odklopení prach na kameře zůstává. Během přistání se hodně prášilo. Měkké dosednutí zajišťovalo 12 motorů.

Kamery slouží jako podpora pro povrchové přístroje SEIS a HP3, které na povrch vyloží 2,4 m dlouhé mechanické rameno. Snímky z kamer pomohou při výběru místa, umisťování přístrojů i kontrole jejich stavu po zahájení měření. Zaprášení jedné z kamer nepředstavuje žádný problém.

Jedna z kamer je umístěná na sondě (Instrument Context Camera, ICC), druhá přímo na rameni (Instrument Deployment Camera, IDC).

Dva hlavní přístroje

InSight je statická sonda. Mechanické rameno v nejbližších týdnech vysadí na povrch dva hlavní vědecké přístroje. Seismometr SEIS je tak přesný, že jeho měření ovlivní i poryv větru. InSight si proto na rudou planetu přivezla i meteorologickou stanici (TWINS).

Druhý přístroj HP3 disponuje speciální sondou, která pronikne až 5 metrů pod marsovský povrch a bude měřit tepelný tok.

Mezi sekundární přístroje patří kromě kamer také přístroj RISE. Prostřednictvím rádiové komunikace se Zemí bude velmi přesně měřit rotaci planety, což vědcům pomůže upřesnit velikost jádra Marsu.

Na vědeckých přístrojích sondy se podílí také mnoho organizací z Evropy: Francouzská kosmická agentura (CNES), Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) a další instituce z Francie, Švýcarska, Německa, Velké Británie a Španělska.

Sondy, které měkce přistály na Marsu

Rok Sonda Typ Výsledek
Mars 3 1971 lander, rover částečný úspěch
Mars 6 1974 lander částečný úspěch
Viking 1 1976 lander úspěch
Viking 2 1976 lander úspěch
Mars Pathfinder 1997 lander, rover úspěch
Spirit 2004 rover úspěch
Opportunity 2004 rover úspěch
Phoenix 2008 lander úspěch
Curiosity 2012 rover úspěch

Určitě si přečtěte

Články odjinud