Průběžně aktualizovaný článek!
Americká sonda InSight přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018. Stalo se tak na den přesně sedm let poté, co k rudé planetě odstartovala pojízdná laboratoř Curiosity. Ta se na Marsu nachází asi 550 km od sondy InSight.
HP3 je už také na povrchu
Dne 12. února došlo k vysazení přístroje HP3, který se bude věnovat měření tepelného toku. Krtek na sondě se bude v následujících 4 až 6 týdnech postupně zavrtávat do hloubky nejméně 3 metrů a to vždy v 50 cm intervalech. Vědci ale doufají, že se jim podaří dostat až do hloubky 5 metrů. Krtek za sebou táhne kabel s tepelnými čidly.

Tepelná sonda se zavrtá do povrchu Marsu
Sonda vysadila na povrch seismometr
Sonda InSight 19. prosince vysadila na povrch Marsu francouzský seismometr SEIS. Stalo se tak dříve, než bylo původně plánováno a podle NASA to byl krásný dárek pod stromeček.
Seismometr byl na začátku února přikryt krytem, který zajistí, že velmi citlivá měření budou co nejméně ovlivňována vlivy marsovské atmosféry. Průběh vysazování krytu i seismometru najdete v galerii.
InSight pořídila selfie
12. prosince: Na Zemi dorazilo selfie ze sondy InSight. Není to ale první selfie na Marsu. Podobný snímek už dříve pořídil rover Curiosity.
Jak zní vítr na Marsu?
Aktualizace 7. prosince: Na Zemi dorazily další snímky, které jsme přidali do úvodu galerie.
Jak zní vítr na Marsu? Poslechněte si to! Sonda InSight nemá na palubě mikrofon, ale to nevadí.
Člověk slyší díky vibracím. Zvuková vlna vstoupí do zvukovodu a způsobí rozkmitání ušního bubínku. Sonda využila podobného principu. Vítr foukající ze severozápadu k jihovýchodu rychlostí až 24 km/h rozhýbal solární panely (bubínky). Vibrace se následně šíří strukturami sondy (sluchové kůstky) až k seismometru (cochlea alias část vnitřního ucha), který dokáže měřit i velmi nepatrné vibrace. Seismometr bude brzy vyložen na povrch a začne měřit marsotřesení.
Jedna kamera je zaprášená
Aktualizace 3. prosince: První fotografie, která dorazila na Zemi krátce po přistání, byla pořízena přes průhlednou a zaprášenou krytku. Dokonce i po jejím odklopení prach na kameře zůstává. Během přistání se hodně prášilo. Měkké dosednutí zajišťovalo 12 motorů.
Kamery slouží jako podpora pro povrchové přístroje SEIS a HP3, které na povrch vyloží 2,4 m dlouhé mechanické rameno. Snímky z kamer pomohou při výběru místa, umisťování přístrojů i kontrole jejich stavu po zahájení měření. Zaprášení jedné z kamer nepředstavuje žádný problém.
Jedna z kamer je umístěná na sondě (Instrument Context Camera, ICC), druhá přímo na rameni (Instrument Deployment Camera, IDC).
Dva hlavní přístroje
InSight je statická sonda. Mechanické rameno v nejbližších týdnech vysadí na povrch dva hlavní vědecké přístroje. Seismometr SEIS je tak přesný, že jeho měření ovlivní i poryv větru. InSight si proto na rudou planetu přivezla i meteorologickou stanici (TWINS).
Druhý přístroj HP3 disponuje speciální sondou, která pronikne až 5 metrů pod marsovský povrch a bude měřit tepelný tok.
Mezi sekundární přístroje patří kromě kamer také přístroj RISE. Prostřednictvím rádiové komunikace se Zemí bude velmi přesně měřit rotaci planety, což vědcům pomůže upřesnit velikost jádra Marsu.
Na vědeckých přístrojích sondy se podílí také mnoho organizací z Evropy: Francouzská kosmická agentura (CNES), Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) a další instituce z Francie, Švýcarska, Německa, Velké Británie a Španělska.
Sondy, které měkce přistály na Marsu
Rok |
Sonda |
Typ |
Výsledek |
Mars 3 |
1971 |
lander, rover |
částečný úspěch |
Mars 6 |
1974 |
lander |
částečný úspěch |
Viking 1 |
1976 |
lander |
úspěch |
Viking 2 |
1976 |
lander |
úspěch |
Mars Pathfinder |
1997 |
lander, rover |
úspěch |
Spirit |
2004 |
rover |
úspěch |
Opportunity |
2004 |
rover |
úspěch |
Phoenix |
2008 |
lander |
úspěch |
Curiosity |
2012 |
rover |
úspěch |