Vesmír | Věda | InSight | Mars

Sonda InSight pořídila na Marsu selfie

  • Kosmická sonda InSight přistála na povrchu Marsu.
  • Zaměří se na výzkum marsovského nitra.
  • InSight je první statická sonda na Marsu po 10 letech.

Americká sonda InSight přistála na povrchu Marsu 26. listopadu 2018. Stalo se tak na den přesně sedm let poté, co k rudé planetě odstartovala pojízdná laboratoř Curiosity. Ta se na Marsu nachází asi 550 km od sondy InSight.

Data z průběhu přistání přenášely dva malé CubeSaty Wall-E a Eve pojmenované po hrdinech ze slavného animovaného filmu.

InSight pořídila selfie

12. prosince: Na Zemi dorazilo selfie ze sondy InSight. Není to ale první selfie na Marsu. Podobný snímek už dříve pořídil rover Curiosity.

Jak zní vítr na Marsu?

Aktualizace 7. prosince: Na Zemi dorazily další snímky, které jsme přidali do úvodu galerie.

Jak zní vítr na Marsu? Poslechněte si to! Sonda InSight nemá na palubě mikrofon, ale to nevadí.

Člověk slyší díky vibracím. Zvuková vlna vstoupí do zvukovodu a způsobí rozkmitání ušního bubínku. Sonda využila podobného principu. Vítr foukající ze severozápadu k jihovýchodu rychlostí až 24 km/h rozhýbal solární panely (bubínky). Vibrace se následně šíří strukturami sondy (sluchové kůstky) až k seismometru (cochlea alias část vnitřního ucha), který dokáže měřit i velmi nepatrné vibrace. Seismometr bude brzy vyložen na povrch a začne měřit marsotřesení.

Jedna kamera je zaprášená

Aktualizace 3. prosince: První fotografie, která dorazila na Zemi krátce po přistání, byla pořízena přes průhlednou a zaprášenou krytku. Dokonce i po jejím odklopení prach na kameře zůstává. Během přistání se hodně prášilo. Měkké dosednutí zajišťovalo 12 motorů.

Kamery slouží jako podpora pro povrchové přístroje SEIS a HP3, které na povrch vyloží 2,4 m dlouhé mechanické rameno. Snímky z kamer pomohou při výběru místa, umisťování přístrojů i kontrole jejich stavu po zahájení měření. Zaprášení jedné z kamer nepředstavuje žádný problém.

Jedna z kamer je umístěná na sondě (Instrument Context Camera, ICC), druhá přímo na rameni (Instrument Deployment Camera, IDC).

Dva hlavní přístroje

InSight je statická sonda. Mechanické rameno v nejbližších týdnech vysadí na povrch dva hlavní vědecké přístroje. Seismometr SEIS je tak přesný, že jeho měření ovlivní i poryv větru. InSight si proto na rudou planetu přivezla i meteorologickou stanici (TWINS).

Druhý přístroj HP3 disponuje speciální sondou, která pronikne až 5 metrů pod marsovský povrch a bude měřit tepelný tok.

Mezi sekundární přístroje patří kromě kamer také přístroj RISE. Prostřednictvím rádiové komunikace se Zemí bude velmi přesně měřit rotaci planety, což vědcům pomůže upřesnit velikost jádra Marsu.

Na vědeckých přístrojích sondy se podílí také mnoho organizací z Evropy: Francouzská kosmická agentura (CNES), Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) a další instituce z Francie, Švýcarska, Německa, Velké Británie a Španělska.

Sondy, které měkce přistály na Marsu

Rok Sonda Typ Výsledek
Mars 3 1971 lander, rover částečný úspěch
Mars 6 1974 lander částečný úspěch
Viking 1 1976 lander úspěch
Viking 2 1976 lander úspěch
Mars Pathfinder 1997 lander, rover úspěch
Spirit 2004 rover úspěch
Opportunity 2004 rover úspěch
Phoenix 2008 lander úspěch
Curiosity 2012 rover úspěch
Diskuze (21) Další článek: Intel si stále věří a investorům prezentoval skvělý vývoj 7nm technologie výroby

Témata článku: Vesmír, Věda, InSight, Země, Evropa, Francie, Mars, Německo, Kamera, Velká Británie, IDC, Zvuková vlna, Meteorologická stanice, První selfie, Úchvatný snímek, Španělsko, Částečný úspěch, Solární panel, Přístroj, Vědecký přístroj, Rameno, Pojízdná laboratoř, Sonda insight, DLR, Marsovské nitro