Přestože je Mars už hodně dlouho v centru pozornosti, na jeho povrchu přistálo úspěšně jen sedm sond. A jen pár z nich se svými přístroji podívalo pod povrch rudé planety. Viking nebo Phoenix se dostaly do hloubky jen maximálně 22 cm.
Sonda InSight v polovině února vysadila na povrch přístroj HP3. Vědci doufají, že se dostane do hloubky až 5 metrů.
HP3 je vybaven krtkem o délce 40 cm a průměru 2,7 cm. Uvnitř je elektromotor a vačka převádějící točivý pohyb na posuvný. O příklepy se starají pružiny a kladívko. Každým příklepem by se měl krtek dostat o pár desetin milimetru hlouběji. Od přístroje vede směrem k sondě kabel, kterým se přenáší data i elektrická energie ze solárních panelů.
Každých 50 cm bude vrtání zastaveno. Přibližně 24 hodin se bude čekat, až krtek vychladne. Poté bude naopak postupně zahříván. Krtek za sebou táhne kabel se 14 teplotními čidly. Po zahřátí se bude studovat tepelná vodivost marsovské půdy v dané hloubce. Vědci se chtějí během asi 40 dní dostat do hloubky až 5 metrů.
Přístroj HP3 připravilo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Na jeho webu můžete on-line sledovat, v jaké hloubce se krtek nachází. Původně mělo dojít k „vysazení krtka“ v úterý, ale kvůli problému v komunikaci došlo k odkladu o dva dny.
Na stránce naleznete také údaje o teplotě. HP3 obsahuje samostatný infračervený radiometr pro měření povrchových teplot.
Jaké je na Marsu počasí?
Kromě přístroje HP3 došlo už před Vánocemi k vysazení seismometru SEIS, který se nachází asi metr od HP3. Na seismometr byl položen kryt, aby jeho velmi citlivá měření neovlivnil vliv atmosféry.
Sonda má na palubě meteorologickou stanici TWINS (Temperature and Wind for InSight), kterou připravilo španělské Centro de Astrobiología. TWINS měří teplotu, rychlost a směr větru. Data jsou veřejně dostupná na webu NASA. Po otevření stránky na vás vyskočí údaje ve °F a mílích za hodinu, ale je možné si je snadno přepnout na stupně Celsia a m/s.
Na stránce jsou přehledně zobrazena data za poslední dny i maximální a minimální teploty a jejich vývoj. Soly znamenají dny na Marsu a počítají se od přistání sondy.
Z dat je patrné, že v místě přistání fouká vítr o rychlosti až 70 km/h. Tlak vzduchu je ale jen asi 0,7 % tlaku pozemské atmosféry při hladině moře. Vítr na Marsu sice dokáže odvát prachové částice ze solárních panelů, ale nic neláme, neohýbá a ani nepřevrací, jak jsme viděli třeba ve filmu Marťan.