Sonda Juno prolétla nad Velkou rudou skvrnou

  • Sonda Juno prolétla nad Velkou rudou skvrnou
  • Bouře větší než dvě Země je v atmosféře planety pozorována už 350 let
  • Sonda Juno zkoumá Jupiter rok a další nejméně rok mise ji čeká

Americká sonda Juno prolétla 10. července ve vzdálenosti jen 9 tisíc kilometrů od slavné Velké rudé skvrny. Úkaz je v atmosféře Jupiteru pozorován od chvíle, kdy ho člověk mohl spatřit dalekohledem – pravděpodobně už 350 let ale zcela určitě od roku 1830.

Velká rudá skvrna je natolik velká, že by se do ní vešly dvě Země. Její velikost se ale postupně zmenšuje – o 35 % od roku 1979, kdy okolo planety prolétla sonda Voyager 1.

Skvrna se otáčí proti pohybu hodinový ručiček nebo-li západním směrem nebo také v opačném směru než samotná planeta.

Původ a zbarvení Velké rudé skvrny zůstává záhadou. Pravděpodobnou příčinou mohou být chemické reakce materiálu z nižších vrstev atmosféry za vlivu ultrafialového záření ze Slunce.

Blízká setkání s Jupiterem

Sonda Juno přilétla k Jupiteru 5. července 2016. Okolo planety se pohybuje po protáhlé dráze s periodou 53 dní. Nejblíže se dostává na vzdálenost menší než 4 tisíce kilometrů.

Původně se předpokládalo, že sonda absolvuje 37 oběhů planety. Přechod na dráhu s kratší dobou oběhu byl ale nakonec zrušen kvůli problémům s ventilem. Juno by měla absolvovat ještě pět z celkových dvanácti oběhů. Po červenci 2018 ale může být mise prodloužena.

Úkolem sondy je prozkoumat složení Jupiteru nebo jeho magnetosféry. Juno bude hledat odpovědi na otázky, jak se planeta zformovala, zdá má skutečně pevné jádro a také kde vznikla – planety totiž migrují, takže Jupiter nemusel vzniknout tam, kde dnes obíhá okolo Slunce.

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Slunce, Astronomie, Jupiter, Krátká doba, Atmosféra, Opačný směr, Planeta, Vzdálenost, Americká sonda, Blízké setkání, Chemická reakce, Mise, Oběh, Pevné jádro, Ultrafialové záření, Juno, Dalekohled, Chvíle

Určitě si přečtěte

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

** Fotografii každý vnímá jako jednoznačný důkaz ** časem to ale přestane platit ** Strojové učení se totiž neustále zdokonaluje

Včera | Čížek Jakub | 7

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

Měsíc měl magnetické pole přes 2 miliardy let

** Dnešní Měsíc má jenom velmi slabé magnetické pole, ale dříve tomu bylo jinak ** Magnetické pole Měsíce svého času bylo dokonce silnější, než je současné magnetické pole Země ** Někdy v době před 3 miliardami let však prakticky vyhaslo... nebo ne?

Včera | Mihulka Stanislav | 4

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

Astronomové našli nejbližší planetární systém: Tři až čtyři planety mají hmotnost jako Země

** Okolo blízkého červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři až čtyři planety ** YZ Cet je nejbližší hvězdou s více než jednou exoplanetou ** Všechny mají minimální hmotnost podobnou Zemi a obíhají velmi blízko od své hvězdy

15.  8.  2017 | Kubala Petr