Sonda Juno prolétla nad Velkou rudou skvrnou

  • Sonda Juno prolétla nad Velkou rudou skvrnou
  • Bouře větší než dvě Země je v atmosféře planety pozorována už 350 let
  • Sonda Juno zkoumá Jupiter rok a další nejméně rok mise ji čeká

Americká sonda Juno prolétla 10. července ve vzdálenosti jen 9 tisíc kilometrů od slavné Velké rudé skvrny. Úkaz je v atmosféře Jupiteru pozorován od chvíle, kdy ho člověk mohl spatřit dalekohledem – pravděpodobně už 350 let ale zcela určitě od roku 1830.

Velká rudá skvrna je natolik velká, že by se do ní vešly dvě Země. Její velikost se ale postupně zmenšuje – o 35 % od roku 1979, kdy okolo planety prolétla sonda Voyager 1.

Skvrna se otáčí proti pohybu hodinový ručiček nebo-li západním směrem nebo také v opačném směru než samotná planeta.

Původ a zbarvení Velké rudé skvrny zůstává záhadou. Pravděpodobnou příčinou mohou být chemické reakce materiálu z nižších vrstev atmosféry za vlivu ultrafialového záření ze Slunce.

Blízká setkání s Jupiterem

Sonda Juno přilétla k Jupiteru 5. července 2016. Okolo planety se pohybuje po protáhlé dráze s periodou 53 dní. Nejblíže se dostává na vzdálenost menší než 4 tisíce kilometrů.

Původně se předpokládalo, že sonda absolvuje 37 oběhů planety. Přechod na dráhu s kratší dobou oběhu byl ale nakonec zrušen kvůli problémům s ventilem. Juno by měla absolvovat ještě pět z celkových dvanácti oběhů. Po červenci 2018 ale může být mise prodloužena.

Úkolem sondy je prozkoumat složení Jupiteru nebo jeho magnetosféry. Juno bude hledat odpovědi na otázky, jak se planeta zformovala, zdá má skutečně pevné jádro a také kde vznikla – planety totiž migrují, takže Jupiter nemusel vzniknout tam, kde dnes obíhá okolo Slunce.

Váš názor Další článek: Jak rychle a levně vyrobit v laboratoři smrtící virus

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Slunce, Jupiter, Malá vzdálenost, Skvrna, Dalekohled, Opačný směr, Planeta, Americká sonda, Krátká doba, Atmosféra, Blízké setkání, Mise, SKV, Nízká vrstva, Ultrafialové záření, Pevné jádro, Hodinová ručička, Chvíle, Velká rudá skvrna, Protáhlá dráha, Chemická reakce, Juno



Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2