Americká sonda Juno prolétla 10. července ve vzdálenosti jen 9 tisíc kilometrů od slavné Velké rudé skvrny. Úkaz je v atmosféře Jupiteru pozorován od chvíle, kdy ho člověk mohl spatřit dalekohledem – pravděpodobně už 350 let ale zcela určitě od roku 1830.
Velká rudá skvrna je natolik velká, že by se do ní vešly dvě Země. Její velikost se ale postupně zmenšuje – o 35 % od roku 1979, kdy okolo planety prolétla sonda Voyager 1.
Skvrna se otáčí proti pohybu hodinový ručiček nebo-li západním směrem nebo také v opačném směru než samotná planeta.
Původ a zbarvení Velké rudé skvrny zůstává záhadou. Pravděpodobnou příčinou mohou být chemické reakce materiálu z nižších vrstev atmosféry za vlivu ultrafialového záření ze Slunce.
Blízká setkání s Jupiterem
Sonda Juno přilétla k Jupiteru 5. července 2016. Okolo planety se pohybuje po protáhlé dráze s periodou 53 dní. Nejblíže se dostává na vzdálenost menší než 4 tisíce kilometrů.
![Sonda Juno krouží kolem Jupiteru a posílá domů nádherné fotografie [galerie]](https://1291668043.rsc.cdn77.org/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=989296412)
Původně se předpokládalo, že sonda absolvuje 37 oběhů planety. Přechod na dráhu s kratší dobou oběhu byl ale nakonec zrušen kvůli problémům s ventilem. Juno by měla absolvovat ještě pět z celkových dvanácti oběhů. Po červenci 2018 ale může být mise prodloužena.
Úkolem sondy je prozkoumat složení Jupiteru nebo jeho magnetosféry. Juno bude hledat odpovědi na otázky, jak se planeta zformovala, zdá má skutečně pevné jádro a také kde vznikla – planety totiž migrují, takže Jupiter nemusel vzniknout tam, kde dnes obíhá okolo Slunce.