Sonda Juno zkoumá hlubiny Velké rudé skvrny na Jupiteru

Letos v červenci sonda Juno uskutečnila první průlet nad Velkou rudou skvrnou (obrovský ovál karmínově zbarvených oblaků). na Jupiteru. Data, která během něj shromáždila, naznačují, že dotyčná skvrna sahá až pod mraky.

„Jedna z nejzákladnějších otázek o Jupiterově Velké rudé skvrně zní: jak hluboko jsou kořeny?“ uvedl Scott Bolton z Southwest Research Institute. „Data Juno naznačují, že nejznámější bouře Sluneční soustavy je široká téměř jako jedna a půl Země a má kořeny, které pronikají asi 300 kilometrů do atmosféry planety.“

Tento objev se podařilo učinit díky speciálnímu mikrovlnnému radiometru (MWR), kterým sonda disponuje. Ten má jedinečnou schopnost „nahlížet“ pod Jupiterovy mraky.

Juno na plynném obru rovněž odhalila novou radiační zónu. Ta se nalézá těsně nad atmosférou poblíž rovníku a zahrnuje energetické vodíkové, kyslíkové a sírové ionty pohybující se téměř rychlostí světla.

„Čím více se blížíte k Jupiteru, tím větší je,“ konstatovala Heidi Becker z Jet Propulsion Laboratory. „Věděli jsme, že radiace nás pravděpodobně překvapí, ale nemysleli jsme si, že tak blízko planetě najdeme novou radiační zónu. Zjistili jsme to jen proto, že její jedinečná oběžná dráha Juno kolem Jupitera dovoluje, aby se dostala opravdu blízko k vrcholkům mraků a doslova jsme tím proletěli.“

Dodejme, že k dnešnímu dni sonda Juno uskutečnila osm vědeckých průletů nad Jupiterem. Další je naplánovaný na 16. prosince, tedy na tuto sobotu.

Zdroj: NASA, Foto: Kevin Gill from Los Angeles, CA, United States, CC BY-SA 2.0

Váš názor | Litecoin za den zdvojnásobil hodnotu. Chcete-li správnou kryptoměnovou divočinu, zapomeňte na bitcoin

Témata článku: Vesmír, Výzkum, NASA, Země, Astronomie, Sluneční soustava, Jupiter, Mrak, Jedinečná schopnost, Hlubina, Gill, Dnešní den, První průlet, Jet Propulsion Laboratory , Sonda, Plynný obr, Průlet, MWR, Juno