Pro příště, nejde vyslat sondu se dvěma třemi těmito termoelektrárnami a uvádět je postupně jednu za druhou?
Ne. Ten material podleha radioaktivnimu rozpadu sam od sebe, nejde nijak "zmrazit".Ale jsou ruzne teoreticke navrhy, jak by se dlouhodoby zdroj energie dal resit. Treba zmenou materialu.
Cíl Voyagerů byli čtyři plynoví obři. Nic víc. Cokoliv po odletu od Neptunu respektive Saturnu už je vyloženě nad plán, To znamená, že i kdyby v té době byla možnost udělat zdroj tak, aby vydržel více, nebyl k tomu důvod. Je to stejný důvod, proč na Marsu rovery Spirit a Opportunity byly napájené panely a ne RTG jako pozdější rovery. Plánovaná mise byla 3 měsíce a na to to stačilo, cokoliv nad to je nad plán.
Amen.
Tady je vidět zásadní problém. Čas. Před 50 lety jsme měli určité technické možnosti, jak pro let, tak pro sběr a přenos dat. Dnes jsme úplně jinde, ale se sondou musíme komunikovat tak, jak byla vyrobena. Vylepšovat můžeme jen přijímací část. To samé naopak. Kdyby nějaké inteligentní bytosti přijaly naše signály, stalo by se to za desítky tisíc let. A kde my v té době budeme?
Pokud jsou ty bytosti inteligentní, tak se nám vyhnou.
Na svoji dobu, neuvěřitelný počin. Bohužel, ta vzdálenost, rychlost sond, je oproti vesmíru minimální.
Proboha článek z roku 2018!
Viď? A furt platnej...
Jednu věc nechápu. Musk střílí už snad několik raket za den, na oběžnou dráhu dostal stovky nebo tisíce svých satelitů jistě mnohem složitějších než je Voyager. PROČ lidstvo nestřílí do vesmírů čím dál dokonalejší Voyagery? Neříkám 3 denně, ale aspoň jednou za 5-10 let jeden by mohli ne?
Momentálne máme New Horizons.
Technicky problem bude v materialu na ty radioizotopove generatory. Toho je fakt malo a vyrabi se pomalu.No a pak, k cemu by to bylo? Vydela vam to neco? Musk muze strilet rakety, protoze mu to nese penize. Ale zlata era objevovani vesmiru byla hlavne kvuli fantastickym objevum, ktere dneska prekonava TikTok. Je uplne jina atmosfera, lidi uz nesni o tom, jake to je na jinych planetach, misto toho chteji jist broucky nebo se zabyvat tim, jak se oslovovat. Coz nemyslim zle. Dneska uz proste vime, ze na Neptunu nejsou zadni zeleni muzicci, je tam hnusna zima, tma, a nikomu by se tam vlastne nechtelo. Driv to byl fantasticky svet neomezenych moznosti.Jedina je tam New Horizons. Ktera je husta. Ale nic moc vic.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 12. 2024 21:33
Myslím jste to zcela přesně vystihl.Pamatuji doby, kdy jsme všichni na světě sledovali bez dechu každého kosmonauta. Dnes ani nikdo neví, kdo tam kde courá.Už to prostě není tak zajimavé...
Je to tak, cesty do vesmíru se staly rutinou. Ale ono to zase masy tupounů přitáhne, jakmile se poletí na Měsíc, Mars a podobně. Mě třeba cesty do vesmíru a výzkum zajímá pořád a sleduju většinu přenosů Kosmonautixu (pokud nejsou ve čtyři ráno), hlavně taky proto, že Dušan Majer to úplně fantasticky komentuje. Ale že by to bylo nezajímavé, to bych opravdu neřekla, jen na to prostě většina lidí nemá mozkovou kapacitu.
Mně třeba současnost v kosmonautice tak zajímavá nepřijde. Dušan Majer odvádí skvělou, výjimečnou práci, ale abych hltal přímé přenosy, to není nic pro mě.Na Kosmonautixu jsem ale hltal snad všechny seriály, které tam donedávna vyšly. Dřevní doby cestování do vesmíru nebo veškeré problémy na MIRu, to se skvěle čte. Nebo jsem hodně žral objevování Venuše, kde každá cesta stála za to, a pokaždé bylo napínavé, co málo se povede zjistit. I současné zkoumání Marsu je zajímavé.Ale v těch Falconech, Starshipech nebo dokonce Artemis a Gateway už se moc nevyznám. Chybí mi v tom asi ta dramatičnost a, nemůžu najít to vhodné slovo, amatérismus. Prostě problémy pochopitelné a řešené selským rozumem, jako třeba že se vám při EVA nafoukne skafandr tak, že se nezvládnete vměstnat zpátky do lodi. Tehdy to mělo grády.A pak taky Kerbal Space Program, který mi pomohl pochopit základy cestování po vesmíru, byť ta nebeská (natož pak atmosférická) mechanika je tam poněkud zjednodušená.
New Horizons, Europa Clipper, James Webb, Mercury Planetary Orbiter. Vždyť se pořád něco děje 🙂
Třeba zatím stačí data z těchto sond. A to, co se vypouští, tak stačí mít poblíž, není potřeba posílat další družice na nekonečnou cestu.
Vezmu si za příklad Neptun. Před Voyagerem 2 jsme věděli, že má asi modrou barvu. Co se kolem něj proletěl Voyager 2, máme docela hezké fotky, je tam nějaký ten bílý vír. Žádné lepší snímky už ale nemáme.Zanedbám teď, že spoustu dalších informací o Neptunu jsme získali; ale jsou pořád dost nepřesné, dohadné, a nejsou to hezké fotky.Ukojili jsme zvědavost, usměrnili vědecko fantastické představy. Vědci by určitě chtěli mít přesnější informace o struktuře toho víru Neptunu, zatímco Franta Vomáčka se ptá, jak nám už ta současná fotka pomohla snížit cenu másla; a oba pohledy dávají smysl.Vždycky je to o tom, kdo to platí. A protože tyhle věci se platily z veřejných zdrojů, dneska těžko najdete podporu pro zkoumání Neptunu, když už víme, že tam není nic pro daňové poplatníky zajímavého.Oproti tomu Mars je planetou s nejprozkoumanějším povrchem vůbec; je na tom lépe než Země. Tam ten zájem zřejme je, i díky jeho propagátorovi Muskovi, a navíc je ten výzkum mnohem levnější a rychlejší než v případě Neptunu.
Dřív hrála taky roli soutěživost mezi Amerikou a sssr. Kdo bude dřív na oběžné dráze, kdo tam dřív pošle zvíře/člověka, kdo dřív doletí na Měsíc atd. Dneska by takové pálení peněz tak dobře obhajitelné nebylo. Musk třeba argumentuje tím, že na Zemi je lidstvo na jednom místě a v případě globální katastrofy může vyhynout. Tak dává smysl mít nějaké další nezávislé místo. Z toho pohledu dává větší smysl zkoumat Měsíc, Mars než plynné obry jako Neptun, kde ani není na čem přistát. Někde se zamýšleli i nad základnami na Venuši, na povrchu to sice nejde, ale kvůli husté atmosféře stačí mít něco na způsob vzducholodi naplněné klasickým vzduchem jako tady, který by tam fungoval jako nosný plyn. Druhá věc je realističnost, že kdekoliv jinde zvládneme třeba v tomhle století postavit něco, co bude nezávislé na Zemi, tomu teda moc nevěřím. Pokusy postavit nějaký uzavřený ekosystém byly a nefungovalo to ani na Zemi. Akorát že tady stačí otevřít dveře a pokus ukončit, na Měsíc přinejhorším něco doletí za pár dní, ale dál už mají lidi smůlu nebo budou čekat x měsíců minimálně. Pokud to přežijí.
Názor byl 1× upraven, naposled 5. 12. 2024 09:22
Čím dál tím méně mám pocit, že to byla soutěživost. Tam, kde šlo SSSR o vojenské využití, tam naháněla USA marketing. Koroljov měl co dělat, aby dostal Gagarina do vesmíru, v SSSR o to nebyl zájem. Úplně stejně to bylo s Měsícem, tam, kde USA vyhlásila závod, SSSR v Měsíci neviděl vojenské využití, co potřebovali, to věděli díky Lunám, a soustředil se více na orbitální stanice s jasně vojenským využitím. Měl vlastni orbitální stanice ve vesmíru nonstop asi 30 let, určitě jich bylo přes 10, zatímco USA měly jednu jedinou, a ani o ní nebyl kdovíjaký zájem.V té době jsem nežil a nemám všechny informace, ale čím více se o tom dozvídám, mám pocit, že i tam se potvrzuje, že totalita nepotřebuje propagandu zdaleka tolik jako demokracie. SSSR byl prostě nejlepší, nic jiného jeho občané nevěděli, nepotřeboval o tom svůj lid tolik přesvědčovat. Zatímco USA své občany přesvědčovat muselo, protože ti měli přístup ke všem možným informacím. Ale to je úplně jiná pohádka a zbytečně jsem se rozkecal, navíc nemám znalosti ani schopnosti něco takového posoudit.Taky nevěřím těm fantastickým předpovědím. On taky život na Měsíci nebo Marsu nebude žádný med. Cestování tam je navíc extrémně neekologické, doba tomu nenahrává. Což neznamená, že nechci Muska podporovat v jeho snech, budu nadšený, když to dokáže.Za mě není úplně potřeba zachraňovat lidstvo, ale měli bychom se soustředit na diverzifikaci v oblasti života. Za sebe bych se vůbec nebránil teraformaci Marsu zasláním hromady pozemských bakterií a dalších mikroorganismů, které tam po stovky let budou budovat nové prostředí, dost možná atmosféru, a časem se i vyvinou a přizpůsobí. Jasně, přijdeme tím kompletně o celou jednu původní planetu, ale až dojde k tomu, že bude lidstvo schopné zničit život (což v současnosti není), nebo to do nás práskne jiné vesmírné těleso, budeme mít zálohu na Marsu.Zdá se, že inteligence je evoluční záležitost, takže když to bude dávat smysl, za nějaké ty miliony let se znovu objeví i na tom Marsu.
Právě že v diktatuře si můžete dělat co chcete, protože vám nebudou odporovat (nebo se odstraní z cesty). V demokracii vám do toho kecá veřejnost a opozice, tak je musíte nějak přesvědčit. Taky se soutěžilo i v tom, kdo bude mít silnější jaderné zbraně (což mělo sice vojenské využití, ale nakonec byly tak silné, že už to bylo prakticky stejně k ničemu, takže nemělo ani smysl to dál rozvíjet). Vesmír vojenské využití měl, Sputnik dost lidí vyděsil... Kromě toho, že na vás může někdo potenciálně něco hodit z orbity, tak může i špehovat. U toho závodění kdo bude dřív na Měsíci - šlo by to prezentovat jako že je země technologicky vyspělejší, na to mohli lidé slyšet taky.K teraformaci Marsu - je hezké tam vyrobit/nějak "dovézt" atmosféru, ale k čemu to je, pokud ji tam planeta neudrží... Nejdřív by se musel vyřešit tenhle problém.
No a proto potřebujete mít lepší propagandu nebo marketing, podle toho, jak tomu říkáte. Totalita nepotřebuje přesvědčovat (tolik) o technologické převaze. Pro USA byla cesta na Měsíc docela zlomová, v SSSR by to nepřineslo zdaleka tolik.Atmosféru na Marsu by vyrobily ty mikroorganismy. Nelze očekávat pozemskou atmosféru, ale i život na Zemi dokáže fungovat bez atmosféry, třeba kilometry hluboko v podloží pod dnem oceánu. Pokud by atmosféry byla složena z těžkého a skleníkového CO2 (což byla v historii Země také, než ho začaly konzumovat rostliny), Mars by to nejen zahřálo, ale ještě by se tam taková atmosféra udržela slušně dlouhou dobu; třeba dost na to, aby se přišlo na způsob, jak vytvořit Marsu vlastní silné magnetické pole.
"Pro USA byla cesta na Měsíc docela zlomová, v SSSR by to nepřineslo zdaleka tolik." 😁)))))))))))))Tak proto CCCP zdemoloval svůj rozpočet katastrofálními lunárními raketami N-1😁))))))))))))))))))Jojo, zatloukat, lhát, neříkat pravdu. Ruská duše, ruský mir...
N1 byla určena k cestě na oběžnou dráhu, na Měsíc letět neměla; měla nahoru vynést to, co tam poletí. Jejím nástupcem pak byla ještě mohutnější raketa, která na oběžnou dráhu měla vynést ještě více.I když zdemolovala ledascos, zrovna rozpočet SSSR raketa N1 nezdemolovala. Naopak, financování sovětského lunárního programu bylo dost mizerné.Tahat do toho ruské duše mi přijde zavádějící, zbytečně to přitahuje emoce do jinak zajímavé a věcné diskuze.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 12. 2024 16:29
"Jejím nástupcem pak byla ještě mohutnější raketa, která na oběžnou dráhu měla vynést ještě více." Nó, bzuci, tak sem daj odkaz na tu nejvíc nejmohutnější rakjétu... je mi naprosto jasné že rozpočty na rusi jsou pevné, dyť přežily tolik hladomorů a čistek Velkých Vůdců...
Odkaz na tu nejvíc nemohutnější rakjétu snad najdete na Google.Tím nástupcem byl nosič s dvojnásobnou nosností. Jestli to bylo úplně nejvíc moc nejmohutnější, to netuším.Pokud nejste schopen odpustit si ten ideový balast, tak se nemá smysl snažit o věcnou diskuzi.
Lhát, zatloukat, kecat... tak přesně tohle jsem myslel tou ruskou duší, hlásající ruský mir...
"Tím nástupcem byl nosič s dvojnásobnou nosností."Proč ne trojnásobnou?Proč ne čtyřnásobnou?Proč ne?Protože to je lež.
N1 měla v pětistupňové (LoL) konfiguraci poslat přes 20 tun na TLI.
Jojo, čím vic stupňů tím vic Adidas...
No a cim vic nefunkcnich motoru v prvnim stupni, tim vic krater.
Pokud jsem to dobře pochopil, fór je v tom, že Voyagery využily příznivého postavení planet, které nastává jednou za 175 let (viz wiki). To jim umožnilo nejen "levný" průlet kolem vnějších planet za pomoci gravitačních manévrů, ale také jim to udělilo slušnou rychlost pro další let. Jinými slovy kdyby k vypuštění podobných sond došlo dnes (se současnou úrovní technologií), Voyagery stejně nedoženeme :)
Není pravda, že Voyagery v rychlosti nedoženeme. To už se stalo.A to výjimečné postavení planet, a teď si nejsem vůbec jistý, bylo vhodné proto, že jich mohly sondy navštívit hodně v rámci jedné mise. Což souvisí.Vrychlosti Voyager 1 i 2 překonala New Horizons. Jejím cílem ale není opustit Sluneční soustavu, má zkoumat Kuiperův pás, takže Voyagery nikdy nedožene, co se týká vzdálenosti od Slunce.
Názor byl 1× upraven, naposled 5. 12. 2024 09:08
Omlouvám se za zavádějící informace, díky za doplnění :)
Nemyslím, že je potřeba se omlouvat. Jen jsem to doplnil, teď myslím, že zbytečně ostře.
Neomlouvej se, on nemá pravdu.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 12. 2024 17:45
To není přesné. New Horizons měla vyšší rychlost při odletu od Země, ale při letu ze Sluneční soustavy je rychlejší Voyager 1, díky dvěma gravitačním prakům u Jupiteru a Saturnu. Ve vzdálenosti 100 AU ten rozdíl bude (až tam New Horizons doletí) cca 4 km/s ve prospěch Voyageru (13 km/s vs 17 km/s).
Záleží co myslíš tím "lidstvo". NASA posílá sondy furt. Élona trápí spíš Starlinky. Rus rus řeší nemocnice a trafačky.Každej používá rakety jináč.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.