Ledoví obři Uran a Neptun nemají pevný povrch, což značně komplikuje snahy o jejich průzkum. Teoreticky by na ně však bylo možné vyslat speciální sondy, které by proplouvaly jejich atmosférami a shromažďovaly cenná data.
Takové sondy by nicméně musely být velice odolné a pohybovat se bleskovou rychlostí. Plyne to ze zjištění vědců, kteří nedávno průběh misí na dotyčné planety simulovali v hypersonickém plazmovém tunelu Oxford University.
„Výzvou je, že jakákoli sonda by byla vystavena vysokým tlakům a teplotám, a proto by potřebovala vysoce výkonný systém tepelné ochrany, aby vydržela svůj vstup do atmosféry po užitečnou dobu,“ uvedl aerotermodynamický inženýr ESA Louis Walpot.
„Abychom mohli takový systém začít designovat, musíme nejprve přizpůsobit současná evropská testovací zařízení tak, aby reprodukovala složení atmosféry a příslušných rychlostí,“ dodal.
Přestože tým se během svého experimentu dostal na úctyhodných 19 kilometrů za sekundu, na Uranu ani Neptunu by to nestačilo. Setrvačná rychlost by musela činit alespoň 25 kilometrů za sekundu.
NASA již navrhla misi Uranus Orbiter and Probe, které má podle dokumentu 2023-2032 Planetary Science Decadal Survey – jehož autorem je americký National Research Council – vysokou prioritu. Je ale zřejmé, že její realizace nebude vůbec jednoduchá.