Sondy Voyager objevily nový typ výtrysku elektronů z kosmického záření. Mají souvislost se Sluncem

  • Sondy Voyager letí vesmírem již déle než 40 let
  • Přesto si stále připisují pozoruhodné objevy
  • Nyní se ukázalo, že odhalily nový typ výtrysků elektronů

Neohrožené meziplanetární sondy Voyager letí vesmírem již déle než 40 let. Minuly známé planety a překročily heliopauzu, takže technicky vzato jsou v mezihvězdném prostoru.

Přesto nás ale stále překvapují a připisují si pozoruhodné objevy. V těchto dnech to potvrdil tým amerických odborníků, který díky datům z přístrojů na palubě těchto sond objevil nový typ výtrysků elektronů, urychlovaných díky aktivitě našeho Slunce.

Don Gurnett z americké University of Iowa a jeho kolegové jako první detekovali výtrysky elektronů pocházejících z kosmického záření, které urychlily rázové vlny z velkých erupcí na Slunci.

Detekci umožnily palubní přístroje obou sond, tedy Voyageru 1 a 2, které i po tolika letech stále pracují. Díky tomu jsme vlastně mohli začít zblízka vědecky zkoumat prostředí, které se rozprostírá mezi hvězdami.

Elektrony urychlované rázovými vlnami

Nově detekované výtrysky elektronů jsou urychlované podél siločar gigantických magnetických polí, které se vinou v mezihvězdném prostoru. Urychlování je zjevně účinné.

Tyto elektrony se pohybují rychlostmi blízkými rychlosti světla, což je asi 670 krát rychleji než původní rázové vlny, které jsou za toto urychlování zodpovědné. Přístroje sond tedy detekují urychlené elektrony a se značným zpožděním, třeba i v délce jednoho měsíce od příslušné rázové vlny.

Zmíněné rázové vlny pocházejí z výronů koronální hmoty (CME, podle anglického Coronal mass ejections) na Slunci. Jde o vyvržení velkého množství hmoty v podobě plazmatu ze sluneční korony do okolního vesmírného prostoru.

Plazma se v těchto výronech pohybuje rychlostmi 20 až 3 200 kilometrů za sekundu, průměrně kolem 490 km/s. S takovou rychlostí to výronu koronální hmoty trvá déle než rok, než doletí od Slunce k sondám Voyager.

Nový objev přispěje k pochopení procesů, které probíhají ve volném kosmickém prostoru, především co se týká kosmického záření. Fyzika těchto fenoménů přitom hraje zásadní roli při plánování misí lidských astronautů na Měsíc Mars i do vzdálenějších končin Sluneční soustavy. Kosmické záření představuje jednu z největších hrozeb, kterým tam budou čelit.

Diskuze (14) Další článek: Do vyhledávače Googlu míří informační panel o vakcínách proti covidu. Nabídne zprávy i data ministerstva

Témata článku: Vesmír, Technika, Výzkum, Slunce, Fyzika, Sluneční soustava, Kosmické záření, Coronal mass ejection, Elektron, Objev, Voya, Měsíc Mars, Rázová vlna, Výtrysk, Nový typ, Výron, Voyager, Souvislost, Sonda, Kos, OBJ