Slunce je jako hvězda nápadně osamocené, alespoň pokud víme. Většina hvězd existuje ve dvojhvězdách nebo ve vícehvězdných systémech. Hvězdy ve dvojhvězdě se přitom někdy nalézají tak blízko sebe, že je obklopuje společná „atmosféra“. Jako by letěly vesmírem ve vášnivém objetí. A jak se ukazuje, taková objetí mívají velmi závažné důsledky.
Nedávno to zjistil tým astronomů, vedený odborníky švédské techniky Chalmers tekniska högskola v Göteborgu. Když vědci zamířili radioteleskopy soustavy ALMA v Chile na 15 neobvyklých hvězd, tak překvapeně zjistili, že úplně všechny vlastně představují zmíněnou dvojhvězdu v objetí. Studované hvězdy pocházejí z Mléčné dráhy, nejbližší z nich je vzdálená 5 tisíc světelných let.
Badatelé využili fantastických možností soustavy ALMA a detailně analyzovali téměř nezřetelné signály několika různých molekul v plynu, který vyvrhují zkoumané hvězdy. Těm se již delší dobu přezdívá „vodní fontány“, protože v jejich záři jsou patrny výrazné stopy molekul vody.
Pozorování soustavy ALMA potvrdila, že hvězdy v dotyčných dvojhvězdách odhazují své vnější vrstvy. Původně přitom nešlo o nějak extrémní hvězdy. Podle astronomů to jsou hvězdy, které byly původně velké zhruba jako Slunce, maximálně jen několikrát hmotnější.
Hmota mizí děsivou rychlostí
Data ze soustavy ALMA přitom ukazují, že teď odhazují hmotu skutečně dramaticky. Zní to až neuvěřitelně, ale během posledních pár staletí zřejmě tyto hvězdy odvrhly až polovinu své původní hmoty. Jak říká člen týmu autorů Wouter Vlemmings z Chalmers, muselo se jim stát něco hrozného.
Je navýsost neobvyklé, aby „malé“ hvězdy ztrácely tak ohromná množství hmoty tak děsivou rychlostí. To bychom čekali spíše u divokých gigantických hvězd a ani tam by to nejspíš nebylo tak dramatické. Badatelé jsou přesvědčeni, že s tím úzce souvisí právě těsné „objetí“ zmíněných hvězd ve dvojhvězdě.
Jak se zdá „hvězdné objetí“ představuje jen velice krátkou epizodu z hlediska celého života hvězdy. Trvá jen pár set let. Hvězdy se během této fáze pohybují ve společné atmosféře jako v nějakém kokonu. Zatím moc nerozumíme tomu, co se s nimi při tom děje. Astronomové si na to v budoucnu hodlají pořádně posvítit.
Titulní ilustrační foto: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0