Oživeno v 11.50 | Kosmos 482 se podle agentury Roskosmos zřítil do Bengálského zálivu v Indickém oceánu.
Oživeno v 10.45 | Sonda už pravděpodobně někam dopadla. Jak uvádí ESA, V 9.32 měla proletět nad územím Německa, na rozdíl od předchozích průletů se však už neobjevila.
Oživeno 10. května v 9.00 | Nyní jsme už ve zpřesněném okně pro dopad, sonda by na povrch Země (pokud se jí nepodaří shořet v atmosféře) měla dopadnout do 10 h.
Oživeno 9. května | Podle nejnovějších expertních odhadů, zejména z evropského systému EU SST, by sonda měla vstoupit do atmosféry 10. května 2025 kolem 6. hodiny ranní světového času, s nejistotou ±5 hodin. Přesné načasování je stále předmětem zpřesňování, protože vstup ovlivňují proměnlivé faktory jako hustota atmosféry a orientace tělesa.
Sovětská sonda Kosmos 482 měla letět k Venuši. Po více než půl století se tento týden namísto toho zřítí na Zemi
Původní článek z 5. května | Planetární sonda Kosmos 482 z roku 1972 se po více než padesáti letech na oběžné dráze Země chystá na neřízený vstup do atmosféry. Původně měla v rámci ambiciózního programu Venera zamířit k Venuši, ale kvůli poruše horního stupně rakety se nikdy nedostala k cíli a zůstala na velmi eliptické oběžné dráze kolem naší planety.
Z technického hlediska tehdy šlo konkrétně o poruchu časovače, kvůli které nebyl proveden klíčový zážeh pro odlet k Venuši. Tento kus historie kosmického odpadu z období studené války nyní pomalu klesá a očekává se, že do atmosféry vstoupí přibližně někdy kolem 10. května 2025.
Kosmos 482 není obyčejný kus kosmického odpadu. Jeho přistávací modul je uložen v titanové tlakové nádobě o hmotnosti přibližně 480 kilogramů a průměru asi jednoho metru. Tento modul byl navržen tak, aby přežil extrémní podmínky na Venuši, kde je tlak atmosféry až 90× větší než na Zemi a teploty dosahují až 540 °C.
Přežije průlet atmosférou téměř neporušená
Zatímco většina satelitů shoří v atmosféře, tato sonda je jiná kategorie. Podle odborníků je velmi pravděpodobné, že přežije průlet atmosférou téměř neporušená – přinejmenším její hlavní kapsle. Vstup do atmosféry bude pravděpodobně mělký a dlouhý, což prodlouží dobu ohřevu. To může zvýšit šanci na přežití objektu, ale zároveň zvyšuje nejistotu předpovědi.
Čas a místo dopadu zatím nelze předpovědět s dostatečnou přesností. Sonda obíhá Zemi v pásmu mezi 52° severní a 52° jižní šířky, což zahrnuje velkou část obydlených i neobydlených oblastí. Vzhledem k tomu, že Země je z většiny pokryta oceány a rozsáhlými neobydlenými oblastmi, je pravděpodobnost, že by modul dopadl na obývané místo, velmi nízká.
Vstup do atmosféry je nekontrolovaný a bude záviset na mnoha faktorech, jako je sluneční aktivita, která ovlivňuje hustotu horních vrstev atmosféry a tím i rychlost poklesu dráhy. Přesné místo dopadu nelze předpovědět ani několik hodin před vstupem, protože na něj mají vliv nepředvídatelné faktory jako je sluneční aktivita a atmosférické podmínky.
Dopadne rychlostí kolem 240 km/h
Rychlost, s jakou by mohl modul dopadnout na zemský povrch, se odhaduje na zhruba 65 až 70 m/s, tedy přibližně 240 km/h (skutečná rychlost dopadu může být ale ovlivněna rozpadem a aerodynamickými změnami). To je sice dostatečně rychlé na to, aby způsobil lokální škody, ale riziko zranění nebo usmrcení lidí je extrémně nízké a srovnatelné s pravděpodobností zásahu meteoritem. Modul je inertní, neobsahuje žádné radioaktivní ani toxické látky, takže v případě dopadu nehrozí žádná chemická kontaminace.
Tato sonda je zajímavým případem osudu kosmické techniky. Půl století na oběžné dráze se jeho dráha vlivem atmosférického odporu postupně snižovala. Tento odpor v posledních měsících výrazně vzrostl kvůli zvýšené sluneční aktivitě. To ukazuje, jak sluneční cykly ovlivňují životnost objektů na nízké oběžné dráze a jak složité je přesně předpovědět jejich konečný osud.
Kosmos 482 je připomínkou toho, že vesmírné ambice z minulého století mají i své stinné stránky. Tento pozůstatek kosmické éry studené války nyní uzavírá jednu kapitolu historie. Zároveň připomíná, že odpovědnost za kosmický odpad nekončí startem. Je to i varování, že to, co jednou vyšleme vzhůru, se nám může doslova vrátit.