Mise SAOCOM 1A, 8. října 2018: Falcon 9 startoval z kalifornské Vandenbergovy letecké základny na západě USA. Start proběhl v noci za jasného počasí a výsledkem jsou tyto krásné fotky. A k tomu SpaceX poprvé zkusil něco úplně nového. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Při minulých startech z Kalifornie se SpaceX nikdy nepokusil zachránit první stupeň rakety přistáním na pevnině. Pokaždé volil záchranu na přistávací plošině v oceánu, případně zničení prvního stupně. Dnes to bylo úplně poprvé, co přistál na pevninské plošině LZ-4. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SpaceX postavil plošinu LZ-4 na místě, kde dříve stál startovací komplex SLC-4W. Byl oblíbený zejména v 60.–70. letech minulého století, kdy z něj startovaly rakety Atlas a Titan. SpaceX ho má pronajatý od roku 2015 na pět let. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Přistávací plocha je od startovací rampy SLC-4E vzdálená přibližně 400 metrů. Podívejte se na mapu. Je to velká betonová plocha. Mimochodem první stupeň Falconu 9 se do vesmíru podíval podruhé – jednou letěl už v červenci se satelity Iridium. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Falcon vynesl na heliosynchronní oběžnou dráhu argentinský satelit SAOCOM 1A, který vážil asi tři tuny. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Družice nese tzv. radar se syntetickou aperturou (SAR), který bude zkoumat vlastnosti zemské půdy, například její vlhkost. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Na příští rok je plánované vypuštění druhé, úplně stejné družice SAOCOM 1B. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Merah Putih, 7. srpna 2018: SpaceX vůbec poprvé vynesl satelit pro indonéskou společnost PT Telkomunikasi Indonesia. Startovalo se z floridského mysu Canaveral. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Tento start je zajímavý například prvním znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9 v aktuální variantě Block 5. Poprvé vyletěl 11. května v rámce mise Bangabandhu. Připomeňme, že hlavní výhodou Blocku 5 je mnohonásobně opakované použití bez větších kontrol. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Falcon vynesl satelit na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. Bude poskytovat komerční telekomunikační služby Indonésii a dalším oblastem v této části jihovýchodní Asie. Předpokládaná životnost družice je patnáct let. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na mořské plošině OCISLY. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Jako Merah Putih se označuje červená a bílá barva na indonéské vlajce. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Celý let až k okamžiku vypuštění satelitu trval asi jen půl hodiny. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Iridium-7, 25. července 2018: Start rakety, která vynesla dalších deset komunikačních satelitů sítě Iridium proběhl na  Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Je to předposlední mise pro Iridium, zbývá už jen poslední. SpaceX má za úkol vynést na nízkou oběžnou dráhu celkem 75 družic. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň Falconu tentokrát letěl do vesmíru poprvé, samozřejmě se jednalo o aktuální verzi Block 5. Byla to také jeho premiéra při startu z Kalifornie. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň úspěšně přistál na mořské plošině JRTI v Tichém oceánu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Telstar 19V, 22. července 2018: Raketa Falcon 9, která startovala z floridského kosmodromu, vynesla ke geostacionární dráze telekomunikační družici Telstar 19 Vantage. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň Falconu úspěšně přistál na mořské plošině OCISLY. SpaceX tím překonal svůj vlastní rekord. Nikdy dřív se mu nepodařilo vynést ke GTO tak těžký náklad (7 076 kg) a současně přistát. Dosavadní nejvyšší hmotnost byla 5 281 kg. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Je ale potřeba přiznat, že Falcon 9 není ani ve své poslední variantě Block 5 natolik silný, aby dokázal dostat náklad až přímo na GTO. Družice vynáší jen na přechodovou dráhou a dál už musí vystoupat samy. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Byla to první zakázka, kterou SpaceX dostal od kanadské firmy Telesat. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Družice bude svým signálem pokrývat oblasti v Jižní Americe, Karibiku, Kanadě, ve východních částech USA a dosáhne až k Velké Británii a Irsku. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SpaceX se podařil start hned na začátku startovacího okna, které trvalo čtyři hodiny. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise CRS-15, 29. června 2018: Z floridského mysu Canaveral odstartovala další zásobovací mise k ISS. Nepilotovaná loď Dragon umístěná na vršku rakety Falcon 9 vynesla k Mezinárodní vesmírné stanici 2,7 tuny materiálů a zásob. | Foto: SpaceX, CC 1.0

V kabině Dragonu 1,7 tuny nákladu, mimo ni v nenatlakovaném prostoru necelá tuna. Zajímavé je rozdělení nákladu uvnitř lodi na kategorie: vědecké pokusy 1233 kg, prostředky pro posádku 205 kg, díly pro ISS 178 kg, vybavení pro výstupy do vesmíru 63 kg, počítačové komponenty 21 kg, ruský nespecifikovaný hardware 12 kg. | Foto: SpaceX, CC 1.0

V nehermetizovaném prostoru Dragonu bylo zařízení ECOSTRESS. Bude umístěné na vnějším obalu ISS a jeho úkolem je měřit teplotu zemské vegetace. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Byla to patnáctá mise SpaceX, která vynesla zásoby k ISS. První stupeň rakety už jednou vyletěl s družicemi TESS a také loď Dragon už měla za sebou jeden let do vesmíru (CRS-9). U horního stupně byla poprvé použita verze Block 5 a po vypuštění Dragonu ještě zůstal několik hodin na oběžné dráze kvůli testům. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň vytvořil nový rekord ve znovu použitelnosti, mezi jeho starty bylo jen 71 dnů. To ale není nic proti tomu, co Elon Musk plánuje: vyslat první stupeň do vesmíru už po 24 hodinách. Protože šlo o poslední misi prvního stupně ve variantě Block 4, SpaceX se už nepokusila o jeho záchranu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Loď Dragon zůstane u ISS připojena až do srpna. Potom se odpoutá a skončí v Tichém oceánu kousek od mysu Baja California. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise SES-12, 4. června 2018: Cílem mise bylo dopravit telekomunikační satelit SES-12 od Airbus Defense and Space, který má posílit video a datové služby společnosti SES v oblasti Asie, Tichomoří a na Středním východě. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Falcon 9 startoval v noci z floridského Mysu Canaveral z rampy číslo 40. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SES-12 nahradí na oběžné dráze satelit NSS-6 a poskytne služby televizního vysílání a telekomunikační infrastruktury. Tato verze využívá pouze elektrický pohon, díky čemuž bylo možné snížit hmotnost o palivo, což dovolilo vybavit družici mimořádně vysokým užitečným zatížením. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Raketa letěla s již jednou použitým prvním stupněm B1040, který v září loňského roku vynesl na nízkou oběžnou dráhu tajný experimentální raketoplán X-37B. Tentokrát ale nepřistával, neboť SpaceX již nepotřebuje první stupně starší generace. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Lucemburská firma SES je vlastníkem a provozovatelem komunikačních satelitů. Poskytuje celosvětově dostupné datové připojení provozovatelům vysílání, poskytovatelům obsahu a internetovým službám, provozovatelům mobilních a pevných sítí, vládám a institucím. V současnosti kolem naší planety obíhá bezmála sedmdesát družic této společnosti. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Iridium-6/GRACE-FO, 22. května 2018: SpaceX tentokrát vynesl na nízkou oběžnou dráhu Země družice dvou zadavatelů, celkem 6 tun nákladu. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

V pořadí podle vypuštění to byly napřed dva satelity Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-on. Zadavatelem byla NASA a německá firma GFZ. Satelity budou z vesmíru měřit množství vody v řekách, jezerech a ledovcích. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Po vypuštění těchto družic následoval asi hodinový přelet a po něm vysazení dalších pěti satelitů komunikační sítě Iridium Next. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Jak už jsme uvedli u předchozích startů, Iridium Next postupně nahradí současné staré satelity Iridium. Na oběžné dráze jich bude kroužit 81, z toho 75 družic vynáší právě SpaceX. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

Falcon 9 startoval z Vandenbergerovy letecké základny v Kalifornii na západě Spojených států amerických. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

Do vesmíru vyletěl už jednou použitý první stupeň rakety. SpaceX se tentokrát už nepokoušel o jeho záchranu. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

Místo toho proběhl další pokus o zachycení aerodynamického krytu, který při startu kryje náklad rakety. K zemi se snáší na padácích a SpaceX se ho snaží chytit do sítě na speciálně vybavené lodi. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

Ale ani tentokrát se aerodynamický kryt nepodařilo zachránit. Netrefil se prý jen o kousek. | Foto: NASA/Bill Ingalls, CC BY-NC-ND 2.0

Pro zajímavost: Takto dopadl fotoaparát dvorního fotografa NASA Billa Ingallse, když úplně neodhadl vzdálenost od startujícího Falconu. | NASA/Bill Ingalls, Facebook

A tohle je příčina poškození. Paměťová karta se snímkem ve fotoaparátu přežila. | NASA/Bill Ingalls, Facebook

Mise Bangabandhu, 11. května 2018: První bangladéšskou družici vynesl na geostacionární dráhu Země nový typ rakety SpaceX. Stále se jedná o Falcon 9, jeho první i druhý stupeň ale poprvé letěl ve své finální variantě nazvané Block 5. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První start z floridského mysu Canaveral měl proběhnout už o den dříve. Počítače ale zastavily odpočet pouhých 58 sekund před zážehem. Do konce startovacího okna už nezbývalo moc času, SpaceX proto start nakonec odložil. | Foto: SpaceX, CC 1.0

U Blocku 5 je nejdůležitější jeho vylepšená znovu použitelnost. Zatímco doposud trvala příprava vyhořelého prvního stupně na další start kolem deseti dnů, teď už stačí v podstatě pouze natankovat. Elon Musk chce tuto znovupoužitelnost demonstrovat dvěma lety jednoho prvního stupně během 24 hodin. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Jeden první stupeň se přitom může do vesmíru vydat až stokrát! Mezi tím samozřejmě budou nutné různé pravidelné prohlídky, ale dokázal by si někdo před deseti lety něco takového představit? | Foto: SpaceX, CC 1.0

Motory Merlin ve Falconu Block 5 mají o něco – asi 8 % – vyšší tah. A opět také o něco lepší poměr hmotnosti motoru k tahu. U tohoto parametru byly ale motory SpaceX na prvním místě už dřív. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Vylepšené jsou také přistávací nohy. Dříve je bylo nutné při transportu demontovat, teď se dokážou samy sklopit. Nohy jsou černé kvůli nové tepelné ochraně; to stejné platí i pro mezistupeň. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Nová jsou také roštová kormidla, která řídí první stupeň při návratu zpět. Jsou vykovaná z titanu, v jejich případě ale nejde o úplnou novinku, SpaceX je testovala už dřív. | Foto: SpaceX, CC 1.0

První stupeň Bangabandhu úspěšně přistál na mořské plošině nazvané Of Course I Still Love You. SpaceX nyní musí s Blockem 5 uskutečnit další starty, aby byl připravený pro lety s lidskou posádkou. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise TESS, 19. dubna 2018: Raketa Falcon 9 vynesla na vysokou oběžnou dráhu vědeckou družici TESS, která bude pro NASA hledat nové exoplanety. Přečtěte si samostatný článek, který podrobně popisuje, k čemu bude nová družice sloužit. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Původní termín startu byl naplánovaný už na 17. dubna, byl ale odložen. Startovalo se z floridském mysu Canaveral. Aby mohl SpaceX pro NASA družici TESS vynést na oběžnou dráhu, musel projít novou certifikací. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Tato mise je z jednoho hlediska rekordní. Družice TESS je nejlehčí náklad, jaký doposud SpaceX se svými Falcony do vesmíru vynesl. Vážila jen 365 kg. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SpaceX po delší době využil svoji plovoucí přistávací plošinu OCISLY. Použitý první stupeň rakety na ní úspěšně přistál. | Foto: SpaceX, CC 1.0

TESS bude obíhat okolo Země po velmi speciální dráze, na kterou se ještě žádná družice nikdy v historii nevydala. Velmi protáhlá dráha byla zvolena z několika důvodů. Tím hlavním je splnění úkolů mise – hledání exoplanet po téměř celé obloze. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise CRS-14, 2. dubna 2018: U další z řady misí, které vynášejí zásoby a další materiál k Mezinárodní vesmírné stanici, je zajímavá rychlost. Proběhl jen tři dny po předchozím startu Falconu 9 s družicemi Iridium. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Nutno ale přiznat, že zatímco při misi Iridum 5 raketa startovala z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, u zásobovací CRS-14 start proběhl na floridském mysu Canaveral. Ve SpaceX by zatím asi nestihli připravit jednu rampu tak rychle pro další start. | Foto: SpaceX, CC 1.0

K ISS startoval již použitý první stupeň Falconu, se kterým SpaceX poprvé letěla v srpnu 2017. Bylo to mimochodem ke stejnému cíli v rámci mise CRS-12. Tentokrát se už společnost nepokoušela o jeho záchranu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Opakovaně použitá byla i samotná kosmická loď. Ta měla svoji premiéru už v dubnu před dvěma lety. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Iridium-5, 30. března 2018: SpaceX postupně vynáší na oběžnou dráhu desítky nových komunikačních družic Iridium Next. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Tentokrát jich bylo přesně deset. Iridium Next postupně nahradí současné staré satelity Iridium. Na oběžné dráze jich bude kroužit 81, z toho 75 družic vynese právě SpaceX. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Raketa Falcon 9 startovala z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii ráno místního času. Její první stupeň byl již jednou použitý a zachráněný. Tentokrát se už SpaceX o jeho záchranu nepokusil. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SpaceX místo prvního stupně zkusil zachránit aerodynamický kryt. Opět se to ale nepodařilo, zamotal se do lan padáku a místo do sítě záchranné lodě spadl do moře. | Zdroj: Twitter Elona Muska

Kryt sice krásně plave, ale jeho další použití bude zřejmě vyloučeno. Slaná mořská voda je velmi agresivní a nikdo si asi netroufne podstoupit riziko, že při drahém startu selže. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Už pár desítek minut po vypuštění se se satelity Iridium podařilo navázat spojení. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Hispasat 30W-6, 6. března 2018: SpaceX při jubilejním 50. startu rakety Falcon vynesl ke geostacionární dráze španělskou komunikační družici Hispasat 30W-6. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Elon Musk se pochlubil, že to byla největší družice, jakou jeho firma zatím dopravila do vesmíru. Její velikost přirovnal k městskému autobusu. I když ale vážila přes 6 tun, nebyla nejtěžší. Rekord SpaceX zatím tvoří družice Intelsat 35e s 6,7 tunami. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Raketa startovala z floridského mysu Canaveral o půl sedmé ráno středoevropského času. Nová družice nahradí na geostacionární dráze starší Hispasat 30W-4. Jejím úkolem bude zajistit televizní, datové a obecně komunikační služby pro oblast Evropy, Středozemí a Ameriky. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Přestože byl náklad tak těžký, SpaceX původně plánoval pokus o přistání prvního stupně. Vybavil ho proto také třeba novými dražšími titanovými kormidly. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Kvůli špatnému počasí ale nakonec k pokusu o přistání nedošlo. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise Paz, 22. února 2018: První start běžného Falconu 9 po testu velké rakety Heavy vynesl na heliosynchronní dráhu španělskou družici Paz a dvojici testovacích satelitů pro plánovanou celosvětovou internetovou síť Starlink. | Foto: Official SpaceX Photos, CC 1.0

Jako heliosynchronní se označuje dráha družice, která kombinuje výšku a sklon takovým způsobem, že satelit prochází nad určeným místem povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase. Na této oběžné dráze může být satelit neustále osluněn, proto se dráha hodí pro špionážní družice, meteorologické družice nebo pro družice určené k průzkumu Země. (Zdroj: Wikipedie) | Foto: Official SpaceX Photos, CC 1.0

Start rakety byl několikrát odložen. Naposled 21. února, kdy byl ve vyšších vrstvách atmosféry jen mírně zvýšená rychlost větru. SpaceX se ale rozhodl neriskovat. | Foto: Official SpaceX Photos, CC 1.0

Dva testovací satelity se stanou prvními dílky obří skládačky s názvem Starlink. Ta se v následujících letech rozroste na obří síť satelitů, které budou nabízet internetové připojení kdekoliv na světě. Celá síť se bude skládat ze dvou vrstev satelitů. Výš se bude pohybovat 4 425 umělých družic, které se usídlí 1 126 km nad zemským povrchem. Nižší vrstvu potom bude tvořit 7 518 satelitů ve výšce asi 320 km. | Foto: Official SpaceX Photos, CC 1.0

První stupeň rakety už do vesmíru jednou vyletěl v srpnu 2017. SpaceX se ho tentokrát nepokusil zachránit, dopadl do oceánu. | Foto: Official SpaceX Photos, CC 1.0

SpaceX se ale poprvé – aspoň veřejně – pokusil zachránit jeden ze dvou aerodynamických krytů, které chrání náklad na vršku rakety. Jsou to nákladné kusy konstrukce rakety, které při opakovaném použití mohou dále snížit náklady na lety do vesmíru. Kryt snášející se na padáku měla zachytit tato loď do rozměrné sítě. | Zdroj: Instagram Elona Muska

Úplně se to ale nepovedlo. Kryt dopadl do moře několik set metrů od záchranné lodě. Moc ale nechybělo. Elon Musk to na Twitteru komentoval, že je potřeba ještě snížit rychlost pád a že by měly příště pomoci o něco větší padáky. | Zdroj: Instagram Elona Muska

Zdá se ale, že kryt je nepoškozený. Na další let do vesmíru to u něj nevypadá, mořská voda je agresivní a mohla ho poškodit. Záchrana aerodynamických krytů je ale zdá se na dobré cestě. | Zdroj: Instagram Elona Muska

Testovací start rakety Falcon Heavy, 6. února 2018: Na první let Falconu Heavy se čekalo velice dlouho, mnoho let. Zatímco testovací statický zážeh byl několikrát odložený, první start se podařil přesně v naplánovaný den. Jen pár hodin bylo nutné počkat, až nad Floridou přestane foukat. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Falcon Heavy vyletěl ve 21.45 středoevropského času. Start proběhl bez problémů a čekalo se, až se za pár minut dostane do kritické fáze, kdy na konstrukci rakety působí největší zatížení. I přes tento okamžik se Falcon úspěšně dostal. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Asi po minutě ale následovala premiéra: oddělení dvou bočních prvních stupňů od středního. Tuto operaci SpaceX provedl poprvé až při tomto letu a Elon Musk přiznával, že jestli se něco může pokazit, bude to právě při oddělení. Boostery mohly narazit do sebe, případně do středního stupně rakety. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Ale i tato fáze letu proběhla úspěšně. Střední první stupeň pokračoval dál v letu, oddělil se později. SpaceX chtěla, aby přistál na plošině v Atlantském oceánu, došlo mu ale palivo, netrefil se na ni a byl zničen. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Dva boční stupně si to ale vynahradily. Okamžik jejich synchronizovaného přistání na Floridě byl jeden z nejúžasnějších okamžiků celého startu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Další neuvěřitelné záběry jsme viděli po odhození aerodynamického krytu rakety. SpaceX místo balastní zátěže vyslal do vesmíru starý Muskův elektromobil Tesla Roadster. Toto není fotomontáž! | Zdroj: Video SpaceX

Za volantem sedí figurína Starmana, ikonické postavy ze skladeb Davida Bowieho. Na předchozím obrázku jste si možná na displeji všimli nápisu Nepropadejte panice z knihy Stopařův průvodce po Galaxii. Kniha spolu s ručníkem – znalí vědí – byla údajně uložena v palubní schránce auta. | Zdroj: Video SpaceX

Ještě jeden pohled na auto plující vesmírem se Zemí na pozadí. Horní stupeň rakety s připevněným automobilem zůstal kvůli demonstraci možností Falconu Heavy několik hodin na nízké oběžné dráze kolem Země. | Zdroj: Video SpaceX

Ráno další zážeh horního stupně rakety dostal z dosahu gravitace Země a přešel na heliocentrickou oběžnou dráhu okolo Slunce. Tip: Start Falconu Heavy jsme sledovali online. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Poslední fotografie Starmana v Tesle Roadster, která opouští zemskou gravitaci a pokračuje v letu kolem Slunce. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Mise GovSat-1, 31. ledna 2018: První termín startu SpaceX nestihl, kvůli výměně čidla na druhém stupni rakety bylo vypuštění na floridském mysu Canaveral o 24 hodin odloženo. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Cílem této mise bylo vynést ke geostacionární dráze komunikační satelit pro armádní, konkrétně námořní účely lucemburské vlády. Signálem bude pokrývat oblast Evropy, Středního východu a Afriky. Jeho funkce využije také NATO. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Satelit váží 4,5 tuny a má naplánovanou životnost patnáct let. Obsahuje dokovací systém, ke kterému bude možné v budoucnu připojit další, zatím nespecifikované zařízení. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Na Falconu 9 byl opět již jednou použitý první stupeň rakety. Poprvé letěl loni v květnu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

SpaceX předem oznámil, že s prvním stupněm tentokrát neplánuje přistát. Přesto s ním ale jednoduše netřísknul do oceánu a vyzkoušel experiment: silné brzdění třemi motory. První stupeň tak dosedl na mořskou hladinu v relativně neporušeném stavu. | Foto: SpaceX, CC 1.0

Že první stupeň přežil, překvapilo i Elona Muska. Jeho další použití je sice nereálné, tento způsob přistání ale může být využitelný u startů s těžkým nákladem, který míří na vyšší oběžné dráhy Země. O tomto experimentálním přistání si můžete přečíst samostatný článek. | Foto: Elon Musk, SpaceX

Mise Zuma, 8. ledna 2018: Falcon 9 vynesl na oběžnou dráhu tajnou družici. Start rakety se neutají, ale o jejím nákladu SpaceX, americká vláda coby zadavatel ani výrobce tajného satelitu Northrop Grumman nic neprozradily. Neví se ani, co je to Zuma – jestli jen kódové označení mise, nebo samotného satelitu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Každý noční start doprovázejí efektní snímky. Mohli jsme sledovat také oddělení prvního stupně a jeho přistání na pevnině. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Samotná mise ale zřejmě selhala, náklad se neoddělil od druhého stupně rakety. SpaceX je v tom asi nevinně, protože i tuto část, která poutá satelit k raketě vyrobil Northrop Grumman. A SpaceX vydal zprávu, že raketa Falcon 9 fungovala normálně. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Družice patrně shořela v atmosféře. Oficiálně se ale asi nic nedozvíme, protože tajná mise je zkrátka tajná mise. Takhle přistál první stupeň Falconu 9 na plošině na floridském mysu Canaveral. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Tady je krásný snímek zachycující dráhu rakety při startu a posléze v pozadí brzdicí zážeh při přistání vyhořelého prvního stupně. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Tajný satelit stál údajně miliardy (podle jiného zdroje miliardu) dolarů, což je o řád víc než hodnota běžných satelitů vynášených na oběžnou dráhu. Také Elon Musk svému týmu prozradil, že to je nejdůležitější a nejdražší náklad, jaký zatím SpaceX vynesla. O to víc asi neúspěch bolí. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Falcon Heavy, první postavení na rampě, 28. prosince 2017: SpaceX chystá první start své nejsilnější rakety Falcon Heavy. Na sklonku roku 2017 ji poprvé ukázal naživo v hangáru a jen o pár dnů později raketu vyvezl a vztyčil na startovací rampě na Floridě. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Mimo záběry fotoaparátů byla raketa zvednuta a položena na zařízení TEL (Transporter/Erector/Launcher), které zajišťuje dopravu rakety na startovní rampu. Na rozdíl od raketoplánů cestuje Falcon na startovací komplex v horizontální poloze a do vertikální pozice je kolos postaven až na startovací rampě. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Jsou to vlastně tři běžné Falcony svázané dohromady. Rakety byla na rampě jen pár hodin, ještě před východem Slunce byla opět sklopena do horizontální pozice. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

SpaceX měl nyní v plánu start mise Zuna na běžné raketě Falcon 9. Následně vrátí Falcon Heavy zpět na rampu, kde proběhne statický zážeh (bez letu). A když se všechno podaří, do konce ledna 2018 by měla raketa poprvé odstartovat. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Mise Iridium-4, 22. prosince 2017: SpaceX vynesl na nízkou oběžnou dráhu deset komunikačních satelitů Iridium Next. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Iridium Next postupně nahradí současné staré satelity Iridium. Na oběžné dráze jich bude kroužit 81, z toho 75 družic vynese SpaceX. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Raketa Falcon 9 tentokrát odstartovala z Vandebergerovy letecké základny v Kalifornii. Tentokrát nebylo v plánu zachránit první stupeň rakety. Rozpadl se dopadem na hladinu oceánu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Spekuluje se – a různé indicie tomu napovídají –, že Elon Musk se místo prvního stupně rozhodl pokusit o záchranu aerodynamického krytu nákladu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Odpovídaly by tomu zvláštní zážehy viditelné na obloze a také loď se zvláštní konstrukcí, která by mohla sloužit k zachycení krytů. Oficiálně ale SpaceX nic nepotvrdil. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Start Falconu vytvořil nad nočním Los Angeles neopakovatelnou podívanou. Podívejte se na fotografie a videa. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Falcon Heavy, příprava nákladu, 6. prosince 2017: Když Elon Musk na Twitteru oznámil, že během prvního testovacího startu nejsilnější rakety Falcon Heavy vyšle do vesmíru svůj červený elektromobil Tesla Roadster, vypadalo to jako vtípek. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Jenže postupně se začalo ukazovat, že to Musk myslí vážně. A když SpaceX publikoval tyto snímky, jak se Tesla upevňuje na adaptér pod aerodynamickými kryty, začali mu už asi věřit všichni. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Start rakety Falcon Heavy je plánován na leden a půjde o první zkušební let této nové rakety. Je tedy jasné, že ji nelze vybavit žádným komerčním nákladem. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Běžně se při testovacích letech k simulaci zátěže používají železobetonové bloky, ale Elon Musk prohlásil, že by to bylo příliš nudné. A tak do rakety nacpe červený sporťák. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Automobil je dobré měřítko pro představu, jak obrovské jsou aerodynamické kryty, pod kterými se skrývá náklad rakety. U fotografií z dálky, které zabírají celou raketu, chybí porovnání. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Palubní rádio by během letu mělo přehrávat Bowieho tematickou skladbu Space Oddity. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Nejedná se o nový Tesla Roadster, který byl představen v roce 2017 a má se začít prodávat až za několik let. Jde o deset let starý první model Tesla Roadster z roku 2008. Vyráběl se do roku 2012. | Foto: SpaceX, CC BY-NC-ND 2.0

Mise CRS-13, 15. prosince 2017: Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla náklad zásob k Mezinárodní vesmírné stanici. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Byl to první let pro NASA s již použitým prvním stupněm rakety pro NASA. Tato agentura doposud od SpaceX vyžadovala nové první stupně. K tomu se jednalo i o druhý let kabiny Dragon. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Dragon zůstává u ISS přibližně měsíc, potom se vrací na Zemi. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Fotografie z kamery ukazuje oddělení prvního a druhého stupně rakety. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

První stupeň Falconu opět – tento konkrétní kus už podruhé – úspěšně přistál na plošině na mysu Canaveral. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

A ještě tradiční fotografie s dlouhou expozicí ukazující celý start. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Mise KoreaSat-5A, 30. října 2017: SpaceX vynesla na oběžnou dráhu korejskou telekomunikační družici. Bude zajišťovat televizní vysílání v oblasti jihovýchodní Asie. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Cílem byla přechodová dráha ke geostacionární dráze. Raketa Falcon 9 startovala na Floridě, v areálu Kennedyho vesmírného střediska. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

První stupeň rakety přibližně po půl hodině po startu přistál na plošině v Atlantském oceánu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Mise Echostar 105/SES-11, 12. října 2017: Falcon 9 startoval z floridského mysu Canaveral a na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze vynesl satelit Echostar 105. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

První stupeň rakety byl už jednou použitý. SpaceX tímto způsobem – přistáním a znovupoužitím drahého prvního stupně – šetří náklady. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Satelit bude sloužit k poskytování televizního vysílání v severní Americe. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

První stupeň rakety opět úspěšně přistál na plovoucí plošině v Atlantském oceánu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Fotka s dlouhou expozicí ukazuje dráhu rakety po startu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Mise Iridium-3, 9. října 2017: Na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii odstartoval Falcon 9 s nákladem telekomunikačních družic Iridium Next. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Tyto družice, kterých bude na nízké oběžné dráze kroužit více než 80, postupně nahradí staré satelity Iridium. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Iridium je telekomunikační síť poskytující hlasové a datové služby. Lze s ním telefonovat prakticky odkudkoli na Zemi. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

SpaceX dopravuje rakety na startovní rampu v poloze naležato stejně jako například Rusko své Sojuzy. Když ještě létala přímo NASA, rakety nebo raketoplány přesouvala z objektu, kde je sestavovala, ve svislé poloze. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

Raketa Falcon byla nová, v tomto případě se nejednalo o opakované použití prvního stupně. | Foto: SpaceX, CC0 1.0

První stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na plošině v oceánu. | Foto: SpaceX, CC0 1.0