Americká firma Rocket Lab postavila a uvedla do provozu unikátní raketu Electron, která vynáší malé satelity. Možná už za pár měsíců bude ještě unikátnější. Rocket Lab má ambici stát se po SpaceX teprve druhým subjektem, který provozuje opakovatelně použitelnou raketu.
Místo plošiny vrtulník
Raketa Electron je mnohem menší než Falcon 9. Na výšku má jen 17 metrů a průměr 1,2 metrů. U Falconu 9 je to 70 a 3,7 metrů. Na oběžnou dráhu dokáže Electron vynést náklad o hmotnosti až 225 kg. Není to mnoho, ale pro vypouštění malých družic to bohatě stačí.
Electron se v základní verzi skládá ze dvou stupňů. První z nich chce firma podobně jako SpaceX začít používat opakovaně. První stupeň Falconu 9 přistává na plovoucí plošině nebo na pevnině pomoci motoru. V případě prvního stupně Electronu bude návrat složitější.
Ředitel firmy Peter Beck v rozhovoru pro CNBC označil postup přistání jako „aerodynamickým zpomalovač“.
Raketa bude muset zpomalit z 8,5 násobku rychlosti zvuku na 1 setinu rychlosti zvuku za asi 70 sekund. První fáze bude nejnáročnější. Raketa bude brzdit o atmosféru, což ale také znamená velké mechanické a tepelné namáhání.
Poté se rozvinou padáky, které se postarají o další zpomalení. Při úspěšném průběhu by se raketa až na Zemi dostat neměla. Z firemní lodě odstartuje vrtulník, který raketu včas zachytí a dopraví na loď.
Není úplně nový nápad. Podobně se NASA pokoušela „vyzvednout“ pouzdro sondy Genesis, která se v roce 2004 vracela na Zemi se vzorky slunečního větru.
Zatím není jasné, kdy se dočkáme prvního pokusu o zachycení. Do konce roku chce Rocket Lab vyzkoušet blíže neupřesněné první technologie pro návrat.
Raketa už létá a je unikátní
První start Electronu proběhl v roce 2017 a byl jen částečně úspěšný. Od té doby proběhlo dalších 6 bezproblémových startů. Na nedostatek zákazníků si firma stěžovat nemůže. Do konce roku chce uskutečnit ještě 13 startů. Náklady na jeden se pohybují okolo 5 až 6 milionů dolarů.
Electron startuje z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Brzy přibude ještě jedno odpaliště – na základně Wallops Island ve Virginii.
Raketa o hmotnosti 12,5 tun je vyrobena z kompozitních materiálů. Motory Rutherford pro první a druhý stupeň jsou vyrobeny 3D tiskem. Electronu se někdy přezdívá raketa na baterky. Turbočerpadla paliva (petrolej) a okysličovadla (kapalný kyslík) pohání elektrická energie z baterií.
První stupeň využívá devět motorů, druhý stupeň jeden. Firma chystá ještě třetí stupeň, jehož úkolem bude úprava dráhy družice z eliptické na kruhovou. Volitelný třetí stupeň by poháněl jeden motor s názvem Curie, který by bylo možné na oběžné dráze zažehnout opakovaně.
