Špatná viditelnost, neznámé prostředí. Nový systém rizikového automatického řízení napodobuje schopnosti člověka

Špatná viditelnost, neznámé prostředí. Nový systém rizikového automatického řízení napodobuje schopnosti člověka

  • Vědci vyvinuli nový systém řízení ve zhoršených podmínkách
  • Autonomní systém si poradí s přísunem omezených dat ze senzorů
  • Technologie napodobuje chování člověka

Vědci z výzkumného centra FZI pro informační technologie představili nový (sub)systém autonomního řízení vozidla, který se zaměřuje na problémovou oblast nedostatku informací. Systém řeší situace, ve kterých autonomní systém nemá kompletní viditelnost a data z dalších senzorů jsou neúplná, poškozená a podobně.

Zatímco současné autonomní systémy pro řízení bez řidiče jsou optimalizované pro ideální podmínky a také pouze pro místa, kde je vše známé, v budoucích úrovních automatizace si bude muset vůz sám poradit i za velmi špatných podmínek. Koho by totiž bavilo jezdit autonomními vozy, když by při každém špatném počasí, podivné křižovatce nebo špinavém senzoru přestaly jezdit a nechaly vás třeba v půlce cesty někde stát.

Nebezpečí kolize

Jednou z hlavních priorit autonomních systémů pro vozy je pochopitelně zabránění kolize s dalšími automobily a objekty na vozovce. Takové situaci ale nejde plně zabránit, vždy bude určitá pravděpodobnost, která se bude měnit v čase dle aktuálních podmínek, místa nebo dopravní situace. Pro představu - je například velmi malá pravděpodobnost kolize v otevřené křižovatce, kde lze vidět do všech úhlů a kde projede auto jednou za pár hodin, než v přeplněné křižovatce se špatnou viditelností.

Autonomní systém se tak musí přizpůsobovat podmínkám a zvažovat riziko, podle něhož posléze reaguje. Mezi zvýšená rizika ale patří další věci - špatné počasí a tedy zhoršená viditelnost prostředí obecně, neznámé nebo neaktualizované prostředí (za zatáčkou může být oprava silnice, která nebyla vidět a podobně) nebo jakékoli situace, které znamenají omezení dat ze všech možných senzorů a tedy i omezená předpověď toho, co by se vše mohlo stát.

Po vzoru člověka

Aby mohl systém fungovat, musí být schopen řešit i tyto situace, protože člověk to běžně zvládá. Tvůrci systému se tak nechali inspirovat člověkem a optimalizovali systém předvídání a chování vozidla právě dle zhoršených podmínek.

Typicky se tak jedná o změnu „chování“ autonomního systému, který jakmile vjíždí třeba do křižovatky se špatnou viditelností nebo je velmi špatné počasí, začne být „opatrnější“. Podobně jako člověk tedy přizpůsobí a sníží rychlost a začne detailněji zpracovávat data ze senzorů a snažit se ještě více předpovídat situaci, která by mohla nastat v daném místě

Systém byl zatím vyvíjen pouze v simulaci a v rámci městských situací, je ale jasné, že pro skutečné otestování bude nutné vše proběhnout i v reálných podmínkách v reálném prostředí.

Bez kolize i v nejhorších podmínkách

Ultimátním cílem tohoto systému je zamezit kolizi i v případě, že dojde k nejhorším možným podmínkám. To znamená třeba i výpadek GPS, mobilního datového spojení a podobně, kdy se bude muset použít offline mapa a měření rychlosti k přibližnému určení polohy na této mapě.

„Nedostatečná data“ je něco, s čím se autonomní systémy budou setkávat dnes a denně, podobně jako na to už je zvyklý i člověk při řízení vozidla na veřejných komunikacích. Vědci chtějí systémy integrovat do projektů RobustSense a do testovacího vozidla BerthaOne. V dalších fázích vývoje je cílem zvyšovat komplexnost situací a jejich řešení.

Určitě si přečtěte

Články odjinud