Nejnovější studie varuje, že řidiči jezdící se staženými okénky a nahlas puštěnou hudbou, kteří žvýkají žvýkačky nebo si zpívají, tak mohou činit kvůli vážné poruše spánku. Výzkum také naznačil, že s onemocněním označovaným jako obstrukční spánková apnoe (OSA) může souviset také nadměrná konzumace čaje nebo kávy za účelem udržení bdělosti. Podrobnosti přináší web StudyFinds.
Odhaduje se, že spánkovou apnoí trpí přibližně pětina populace. Toto onemocnění může vést k nadměrné ospalosti během dne, což u neléčených osob zvyšuje riziko dopravních nehod. Většina postižených však o svém stavu neví. Mezi běžné příznaky patří hlasité chrápání, přerušované dýchání během spánku a časté probouzení.
„Až jedna pětina kolizí na silnicích může být způsobena únavou nebo ospalostí. Mnoho pacientů s OSA řídí buď z osobních, nebo z pracovních důvodů a existují důkazy o tom, že někteří pacienti jsou vystaveni zvýšenému riziku dopravních nehod,“ říká ve zprávě pro média Akshay Dwarakanath z univerzitní nemocnice St James's v Leedsu.
Dotazníky odhalily skutečnost
Studie zdůrazňuje, že je důležité identifikovat chování zaměřené na udržení bdělosti při řízení jako potenciální ukazatele obstrukční spánkové apnoe. Vědci tvrdí, že otázky, zda lidé používají strategie, jako je otevření okna, pití čaje a kávy nebo zesílení rádia, aby zůstali na cestách bdělí, mohou pomoci odhalit osoby s OSA, u nichž existuje zvýšené riziko dopravní nehody.
„Obstrukční spánková apnoe má vzhledem k vysoké prevalenci, symptomům, které zhoršují kvalitu života, a potenciálním kardiovaskulárním následkům velký význam pro veřejné zdraví,“ říká Esther Schwarz z Univerzitní nemocnice ve švýcarském Curychu. „Kromě dušení, přerušovaného spánku, který neregeneruje, patří mezi možné příznaky také potíže se soustředěním, únava a tendence usínat během dne.“
Do výzkumu bylo zapojeno 119 pacientů s neléčenou obstrukční spánkovou apnoí a 105 osob, které tímto onemocněním netrpěly. Účastníci byli dotazováni na jejich celkovou ospalost, ospalost související s řízením, strategii udržování bdělosti při řízení a historii dopravních nehod, včetně drobných kolizí.
Strategie boje s ospalostí
Z výsledků celkem logicky vyplývá, že pacienti se spánkovou apnoí častěji využívají různé strategie pro udržení bdělosti při řízení než jejich protějšky bez OSA. Pozoruhodné je, že téměř třetina účastníků s OSA často používala více než tři různé strategie, zatímco nikdo z lidí, kteří OSA netrpěli, více než tři strategie nepoužíval.
Vědci také zjistili, že pacienti s OSA používající více strategií trpěli větší celkovou ospalostí, vyšší ospalostí související s řízením a častěji havarovali. Rozdíl byl v tomto případě poměrně markantní – havárii zažilo 22,8 % lidí, kteří používali více než tři strategie, ve srovnání s 2,4 % pacientů s OSA, kteří používali méně strategií.
Mezi běžné strategie pacientů se spánkovou apnoí patří otevírání oken, konzumace čaje nebo kávy a zvýšení hlasitosti rádia. Další taktiky zahrnovaly zpívání nebo mluvení sám se sebou, změnu polohy sezení, žvýkání žvýkačky nebo konzumaci jídla, přestávky v jízdě, vrtění se nebo cvičení, odpočinek a omývání obličeje studenou vodou.
„Lékaři jsou žádáni, aby vydávali doporučení ohledně způsobilosti pacienta k řízení. To může být náročné, protože to může mít zásadní důsledky pro živobytí pacienta, zejména pokud je profesionálním řidičem. Lékaři však mají povinnost dbát na to, aby pacientům zabránili v řízení, pokud je u nich vysoké riziko, že způsobí dopravní nehodu.“
„Náš výzkum naznačuje, že neléčení pacienti s OSA často používají strategie, které by mohly být alternativními markery ospalosti," zdůrazňuje Dwarakanath. „Ptát se na tyto strategie může lékařům pomoci identifikovat pacienty, u nichž hrozí zvýšené riziko dopravní nehody, a vhodně jim poradit.“
Vědecká studie s možnými „ale“
Výsledky vědeckého bádání byly 18. ledna 2024 publikovány v odborném časopise ERJ Open Research, který se zaměřuje na publikaci vědeckých článků, přehledových studií a dalších odborných materiálů souvisejících s respiračními chorobami a jejich léčbou.
Závěrem je nutné zdůraznit možné nedostatky této studie, která porovnává pacienty s neléčenou obstrukční spánkovou apnoí s osobami, které tímto onemocněním netrpěly. Výběr účastníků a jejich zastoupení může mít vliv na výsledky a jejich generalizovatelnost. Údaje získané prostřednictvím dotazníků navíc značně závisí na sebehodnocení účastníků a mohou být zkreslené.
Studie nemusela účinně kontrolovat všechny relevantní proměnné, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je například zdravotní stav, životní styl, typ a délka cestování. Může sice identifikovat korelaci, ale nemusí nutně prokazovat příčinnou souvislost.