Spočítají lidé svým vládám řešení pandemie COVID-19 ve volbách? Nemusí to tak být

  • Data z Indie, Británie a USA naznačují, že voliči budou k chybám vlád při řešení koronavirové krize překvapivě benevolentní
  • A naopak, politici, kteří se v krizových momentech osvědčili, tím prý na hlasech voličů příliš nezískají
  • I když lidé považují zdravotní a ekonomické dopady koronavirové krize za důležité, do jejich hodnocení vlády se to nepromítá ani kladně ani záporně

Nedávné rekordní vítězství novozélandských labouristů se 49 % hlasů a následně se 64 křesly ve 120členném parlamentu vykládají politologové jako odměnu za skvělé řešení koronavirové krize vládou labouristické premiérky Jacindy Ardernové.

Díky vyváženému přístupu vlády utrpěl Nový Zéland velmi malé škody jak na zdraví a životech obyvatel, tak i na ekonomice země. Bývá dáván do kontrastu se zeměmi, které volily metodu „oscilace“ mezi krajními restrikcemi a jejich bezbřehým uvolněním. Obvykle se jako protipól Ardernové uvádí britský premiér Boris Johnson.

Nová studie trojice sociologů z USA, Indie a Británie publikovaná ve vědeckém časopise BMJ Global Health ale dokazuje pravý opak. Politici dobrým řešením koronavirové krize mnoho hlasů nezískají a špatným řešením mnoho hlasů neztratí.

Arnab Acharya, John Gerring a Aaron Reeves vyšli z faktu, že otázky zdraví jsou často zpolitizovány. Chtěli proto zjistit, nakolik se otázky veřejného zdraví promítají do veřejného mínění a nakolik ovlivní volební preference. Pandemie COVID-19 jim k tomu nabídla „přírodní experiment“. Zasáhla globálně celý svět a lidé o ní díky enormnímu zájmu sdělovacích prostředků dobře vědí. Do jejich politických názorů by se tak měla nějakým způsobem promítnout.

Tři tisíce dobrovolníků ze tří zemí

Acharya, Gerring a Reeves získali ke spolupráci více než tři tisíce dobrovolníků z Indie, Velké Británie a Spojených států. Účastníci experimentu probíhajícího online dostali buď data o zdravotních dopadech COVID-19 nebo o ekonomických následcích pandemie. Třetí skupina nedostala žádné informace a nebyla tedy údaji o koronavirové krizi v rámci pokusu přímo ovlivněna.

Informace o ekonomických dopadech obsahovaly údaje o ztrátě pracovních míst, poklesu ekonomiky a dopadu na burzovní trhy v zemi, odkud dobrovolnici pocházeli. Údaje o zdravotních následcích  obsahovaly data o počtech hospitalizovaných včetně údaje o pacientech, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče a o počtu obětí pandemie v té které zemi. Zároveň informace zdůraznily fakt, že proti COVID-19 zatím není k dispozici specifický lék či vakcína. 

Následně dostali dobrovolníci za úkol zhodnotit počínání vlády včetně jejího leadera a také na to, koho by volili, kdyby měli jít v té chvíli k volbám. V rámci dotazníku jim byla také položena otázka, zda viní vládu z šíření koronaviru jejich zemí. Výzkum proběhl v červnu a využil tedy informace z „první vlny“ COVID-19.

Překvapení – nulový vliv

Vědci očekávali, že skupiny dobrovolníků, kterým byly v rámci experimentu zdůrazněny ekonomické nebo zdravotní dopady COVID-19, budou buď kritičtější k vládě nebo naopak budou s jejím řešením situace spokojeni  a budou ji hodnotit lépe než lidé, kterým nebyly dopady koronavirové krize připomenuty. 

K tomu ale nedošlo. Přes 85 % všech respondentů souhlasilo s tím, že zdraví patří k významným politickým agendám a přes 90 % souhlasilo s tím, že vláda je za řešení této agendy zodpovědná. Asi polovina dotazovaných byla přesvědčena, že vláda je zodpovědná za to, jak se COVID-19 v zemi šíří. V tom se ale jednotlivé skupiny nelišily. Informace zdůrazňující ekonomické nebo zdravotní dopady neměly na hodnocení vliv.

Acharya, Gerring a Reeves netrpí iluzí, že tři tisíce respondentů představuje reprezentativní vzorek obyvatel tří zemí. V Indii a v Británii zbývalo v té době do nejbližších voleb ještě rok, a tak nemusela účastníkům výzkumu připadat otázka volebních preferencí příliš aktuální.

Přesto autoři studie píší: „nulová zjištění této studie naznačují, že je nepravděpodobné, aby politici byli v příštích volbách potrestáni nebo odměněni za své neúspěchy nebo úspěchy při zvládání COVID-19. “

Změní COVID-19 situaci?

Problémy veřejného zdraví mají podle Acharyi, Gerringa a Reevese  ve většině volebních cyklů malý vliv na preference voličů. „Není například jasné, že pokles průměrné délky života v USA, pokračující nedostatečná výkonnost Národního zdravotního systému ve Velké Británii a nízká úroveň výdajů na veřejné zdraví v Indii měla velký dopad na volby v těchto zemích," píši ve studii publikované v BMJ Global Health.

„Razance, s jakou pandemie COVID-19 prošla sociální, ekonomickou a politickou sférou, může tímto stavem otřást - ale pouze tehdy, když si lidé hromadně spojí stav veřejného zdraví s tím, co mohou pro jeho zlepšení udělat veřejní činitelé,“ konstatují Acharya, Gerring a Reeves.

V České republice budou parlamentní volby v roce 2021. To už bychom měli mít jasněji, jak se s koronavirem popasovali občané a jak úspěšní byli v tomto ohledu politici. A uvidíme, zda se závěry studie Acharyi, Gerringa a Reevese u nás potvrdí nebo ne. Výsledky voleb na Novém Zélandu zatím ve prospěch této studie moc nesvědčí. Novozélanďané boj vlády s COVID-19 zjevně ocenili. 

Diskuze (40) Další článek: AMD si věří. Radí prodejcům, jak řešit zvýšenou poptávku po chystaných procesorech a grafických kartách

Témata článku: Zdraví, Koronavirus, Výzkum, COVID-19, USA, Velká Británie, Indie, Vláda, Politika, Parlament, Parlamentní volby, BMJ, Nový Zéland, Česká republika, Pandemie, Krize, Boris Johnson, Global Health, Dopad, Volby



Tipy na 20 nejlepších sluchátek do 1500 Kč. Poměr cena/výkon je důležitý i o Vánocích

Tipy na 20 nejlepších sluchátek do 1500 Kč. Poměr cena/výkon je důležitý i o Vánocích

Ani když máte malý rozpočet, nemusíte rezignovat na kvalitu. Připravili jsme výběr sluchátek všech kategorií s nejlepším poměrem cena/výkon.

Jaromír Puk
Sluchátka
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

** Apple pustil fantazii na špacír a vymyslel celoskleněný mobil ** Na vizualizacích vypadá zajímavě, v praxi by byl asi hodně nepraktický ** Jde jen o další z konceptů, blízkou výrobu nečekejte

Martin Miksa
PrototypPatentiPhone
Elektrický osobní vrtulník Jetson ONE může letět až 20 minut maximální rychlostí přes 100 km/h

Elektrický osobní vrtulník Jetson ONE může letět až 20 minut maximální rychlostí přes 100 km/h

** S elektrickým osobním vrtulníkem Jetson ONE může létat každý ** Ve vzduchu se udrží až 20 minut a umí létat rychlostí přes 100 km/h ** Kompletní stroj stojí 92 000 amerických dolarů (cca 2 miliony korun)

Karel Kilián
HelikoptéryLétáníDoprava
Recenze prohnutého monitoru AOC CU34G3S. Ve dne práce, večer hry

Recenze prohnutého monitoru AOC CU34G3S. Ve dne práce, večer hry

Extrémně prohnutý, širokoúhlý monitor skvěle poslouží pro práci, aby vás večer vtáhnul do děje vašich oblíbených her. Extrémně nároční hráči se ale musejí poohlédnout jinde.

Tomáš Holčík
MonitoryTesty