Nedávné rekordní vítězství novozélandských labouristů se 49 % hlasů a následně se 64 křesly ve 120členném parlamentu vykládají politologové jako odměnu za skvělé řešení koronavirové krize vládou labouristické premiérky Jacindy Ardernové.
Díky vyváženému přístupu vlády utrpěl Nový Zéland velmi malé škody jak na zdraví a životech obyvatel, tak i na ekonomice země. Bývá dáván do kontrastu se zeměmi, které volily metodu „oscilace“ mezi krajními restrikcemi a jejich bezbřehým uvolněním. Obvykle se jako protipól Ardernové uvádí britský premiér Boris Johnson.
Nová studie trojice sociologů z USA, Indie a Británie publikovaná ve vědeckém časopise BMJ Global Health ale dokazuje pravý opak. Politici dobrým řešením koronavirové krize mnoho hlasů nezískají a špatným řešením mnoho hlasů neztratí.
Arnab Acharya, John Gerring a Aaron Reeves vyšli z faktu, že otázky zdraví jsou často zpolitizovány. Chtěli proto zjistit, nakolik se otázky veřejného zdraví promítají do veřejného mínění a nakolik ovlivní volební preference. Pandemie COVID-19 jim k tomu nabídla „přírodní experiment“. Zasáhla globálně celý svět a lidé o ní díky enormnímu zájmu sdělovacích prostředků dobře vědí. Do jejich politických názorů by se tak měla nějakým způsobem promítnout.
Tři tisíce dobrovolníků ze tří zemí
Acharya, Gerring a Reeves získali ke spolupráci více než tři tisíce dobrovolníků z Indie, Velké Británie a Spojených států. Účastníci experimentu probíhajícího online dostali buď data o zdravotních dopadech COVID-19 nebo o ekonomických následcích pandemie. Třetí skupina nedostala žádné informace a nebyla tedy údaji o koronavirové krizi v rámci pokusu přímo ovlivněna.
Informace o ekonomických dopadech obsahovaly údaje o ztrátě pracovních míst, poklesu ekonomiky a dopadu na burzovní trhy v zemi, odkud dobrovolnici pocházeli. Údaje o zdravotních následcích obsahovaly data o počtech hospitalizovaných včetně údaje o pacientech, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče a o počtu obětí pandemie v té které zemi. Zároveň informace zdůraznily fakt, že proti COVID-19 zatím není k dispozici specifický lék či vakcína.
Následně dostali dobrovolníci za úkol zhodnotit počínání vlády včetně jejího leadera a také na to, koho by volili, kdyby měli jít v té chvíli k volbám. V rámci dotazníku jim byla také položena otázka, zda viní vládu z šíření koronaviru jejich zemí. Výzkum proběhl v červnu a využil tedy informace z „první vlny“ COVID-19.
Překvapení – nulový vliv
Vědci očekávali, že skupiny dobrovolníků, kterým byly v rámci experimentu zdůrazněny ekonomické nebo zdravotní dopady COVID-19, budou buď kritičtější k vládě nebo naopak budou s jejím řešením situace spokojeni a budou ji hodnotit lépe než lidé, kterým nebyly dopady koronavirové krize připomenuty.
K tomu ale nedošlo. Přes 85 % všech respondentů souhlasilo s tím, že zdraví patří k významným politickým agendám a přes 90 % souhlasilo s tím, že vláda je za řešení této agendy zodpovědná. Asi polovina dotazovaných byla přesvědčena, že vláda je zodpovědná za to, jak se COVID-19 v zemi šíří. V tom se ale jednotlivé skupiny nelišily. Informace zdůrazňující ekonomické nebo zdravotní dopady neměly na hodnocení vliv.
Acharya, Gerring a Reeves netrpí iluzí, že tři tisíce respondentů představuje reprezentativní vzorek obyvatel tří zemí. V Indii a v Británii zbývalo v té době do nejbližších voleb ještě rok, a tak nemusela účastníkům výzkumu připadat otázka volebních preferencí příliš aktuální.
Přesto autoři studie píší: „nulová zjištění této studie naznačují, že je nepravděpodobné, aby politici byli v příštích volbách potrestáni nebo odměněni za své neúspěchy nebo úspěchy při zvládání COVID-19. “
Změní COVID-19 situaci?
Problémy veřejného zdraví mají podle Acharyi, Gerringa a Reevese ve většině volebních cyklů malý vliv na preference voličů. „Není například jasné, že pokles průměrné délky života v USA, pokračující nedostatečná výkonnost Národního zdravotního systému ve Velké Británii a nízká úroveň výdajů na veřejné zdraví v Indii měla velký dopad na volby v těchto zemích," píši ve studii publikované v BMJ Global Health.
„Razance, s jakou pandemie COVID-19 prošla sociální, ekonomickou a politickou sférou, může tímto stavem otřást - ale pouze tehdy, když si lidé hromadně spojí stav veřejného zdraví s tím, co mohou pro jeho zlepšení udělat veřejní činitelé,“ konstatují Acharya, Gerring a Reeves.
V České republice budou parlamentní volby v roce 2021. To už bychom měli mít jasněji, jak se s koronavirem popasovali občané a jak úspěšní byli v tomto ohledu politici. A uvidíme, zda se závěry studie Acharyi, Gerringa a Reevese u nás potvrdí nebo ne. Výsledky voleb na Novém Zélandu zatím ve prospěch této studie moc nesvědčí. Novozélanďané boj vlády s COVID-19 zjevně ocenili.
