V pondělí 13. března schválila americká vláda projekt těžby ropy v hodnotě 8 miliard dolarů v nejseverněji položeném okrese Aljaška North Slope Borough. Projekt, známý pod označením Willow, bude realizovat ropný gigant ConocoPhillips, informuje web New Scientist.
Tím byla dána zelená jednomu z největších projektů na těžbu ropy na federální půdě USA. Otevřela se tak cesta k desetiletím těžby v Národní ropné rezervaci na Aljašce, která je kritickým místem výskytu sobů polárních a mnoha druhů stěhovavých ptáků.
Velké plány v zájmu těžby
Rozhodnutí umožňuje výstavbu tří těžebních plošin, stovek kilometrů silnic, potrubí, přistávacích ploch, štěrkových dolů a zpracovatelských zařízení na území, kde je v současnosti tundra a mokřady. Plán zahrnuje vrty na věčně zmrzlé půdě, což bude vyžadovat její opětovné zmrazení pomocí systému chladicích trubek ve snaze udržet ji zmrzlou.
Tři schválené vrty by mohly produkovat 180 000 barelů (cca 28 620 000 litrů) ropy denně, což představuje přibližně 1,5 % americké ropné produkce. Kritici varují, že projekt urychlí klimatickou krizi. Podle odhadů americké vlády vyprodukuje 9,2 milionu tun znečištění oxidem uhličitým ročně, což odpovídá dvěma milionům automobilů na benzinový pohon.
Dle nezávislých odhadů by za dobu trvání projektu mohlo být vyprodukováno až 260 milionů tun CO2, což odpovídá ročnímu provozu téměř sedmdesáti uhelných elektráren.
O projektu se vedou vášnivé diskuse, protože proti němu vystupují místní komunity, které tvrdí, že jejich zdraví a potravinová bezpečnost již byly poškozeny stávající těžbou ropy a zemního plynu.
„Jsme v nulové fázi industrializace Arktidy,“ píšou v otevřeném dopise obyvatelé Nuiqsutu – městečka vzdáleného 56 kilometrů od schváleného místa těžby. V této oblasti se teplota zvyšuje dvakrát až čtyřikrát rychleji než ve zbytku planety. „Žádný dolar nemůže nahradit to, co riskujeme.“
Letos v únoru, po dlouhém posuzování vlivů na životní prostředí, určil americký Úřad pro správu půdy tři místa pro vrty, nikoli pět, jak původně chtěla firma ConocoPhillips. Americké ministerstvo vnitra, které na tuto agenturu dohlíží, však vydalo samostatné prohlášení, ve kterém vyjádřilo „podstatné obavy“ ohledně projektu.
Americká ministryně vnitra Deb Haaland se k projektu odmítla vyjádřit, ale v nedávném rozhovoru uvedla, že „veřejná půda patří každému jednomu Američanovi, ne jen jednomu průmyslovému odvětví“.
Ekologové se bouří
„Agentura tvrdí, že schválila menší projekt, který bude mít mírnější dopad. To prostě není pravda,“ říká Bridget Psarianos z neziskové organizace Trustees for Alaska. „Rozhodnutí ministerstva vnitra udělit firmě ConocoPhillips povolení k projektu těžby ropy a zemního plynu opět ukazuje, jak agentury a korporátní zájmy neberou v úvahu náklady industrializace na půdu, vodu, zvířata a lidi.“
„Skutečnou cenu za projekt Willow zaplatí země, zvířata a lidé, kteří budou nuceni dýchat znečištěný vzduch a pít znečištěnou vodu,“ napsala organizace Sovereign Iñupiat for a Living Arctic. Místní nemají s podobnými aktivitami dobrou zkušenost – v březnu loňského roku si únik metanu z jiného vrtu firmy ConocoPhillips vynutil evakuaci 500 lidí z Nuiqsutu.
Když Joe Biden kandidoval na prezidenta, slíbil, že v zájmu dosažení cílů v oblasti klimatu zakáže veškerá „nová povolení k těžbě ropy a zemního plynu na veřejných pozemcích a vodách“. V posledních týdnech mladí aktivisté na tyto předvolební sliby a závazky Pařížské dohody opakovaně upozorňovali v online kampani #StopWillow.
Bidenova administrativa 12. března oznámila, že USA nabídne ochranu Severnímu ledovému oceánu a dalším oblastem rezervace. Ekologické skupiny jako The Wilderness Society označily tato opatření za „vítanou zprávu“, ale následně dodaly: „Litujeme, že okamžitě po nich následovalo hluboce zklamávající rozhodnutí schválit projekt Willow“.
