O malou trochu víc by to protáhnout šlo, třeba místo 107 km do 120 km. Ale o moc výrazně více ne, protože pak nepůjde kapsli vrátit na zem. Ber to tak, že ve velké výšce padající loď nic nebrzdí, takže s každým metrem maximální výšky ti stoupá rychlost s jakou se ponoříš zpátky do atmosféry. Vyšší rychlost pak znamená vyšší přetížení pro turisty, které je nežádoucí. Aby to bylo ještě horší, ta kapsle padá narozdíl od orbitálních lodí prakticky přesně kolmo k povrchu, to znamená, že musí zbrzdit dřív než se dostane na povrch. To znamená, že při výrazně vyšší maximální výšce a tím výrazně vyšší návratové rychlosti může nastat situace, že jednoduše nestihneš zbrzdit na rychlost ve které můžeš vypustit padáky, respektive pokud už padáky vypustíš, můžeš být příliš nízko na to, aby tě stihly zbrzdit pro hladké přistání.
Pro představu americké Mercury-Redstone létaly do výšky cca 190 km a necelých 500 km vodorovně, a to byli na palubě trénovaní astronauti.Pokud bys chtěl argumentovat orbitálními misemi, které létají z mnohem větších výšek (mnohem větších v případě misí Apollo), tak nezapomeň, že ty vstupují do atmosféry cca vodorovně, takže při vhodně zvolené dráze mohou klouzat atmosférou tak dlouho, jak dlouho je zapotřebí aby snížily rychlost. Suborbitální rakety ten luxus nemají.No ale na závěr ten nejprozaičtější důvod. Vzhledem k ceně budou cestující vesměs bohatí a zbohatlíci. Pokud takový člověk bude po návratu zklamaný, že let netrval déle, můžeš mu nabídnout "výhodně" další let. Zato pokud ho to po 5 minutách letu přestane bavit, máš problém, protože ho musíš nějak zabavit po zbytek letu.