Sportovci se možná budou dopovat střevními bakteriemi!

  • Druhová skladba střevních bakterií ovlivňuje výkonnost sportovců
  • Vědci hledají bakterie, které by zvýšily výkonnosti závodníkům z různých sportovních odvětví
  • Budoucnost patří „střevnímu dopingu“, při kterém je sportovci cíleně přebudována mikrobiální osádka střev
Sportovci se možná budou dopovat střevními bakteriemi!

Organismus špičkových sportovců je v mnoha ohledech výjimečný. Platí to i o bakteriích ve střevech čili o střevním mikrobiomu. Velmi přesvědčivě to demonstroval tým vedený Jonathanem Scheimanem z Wyss Institute na 254. Národní konferenci American Chemical Society pořádané ve Washingtonu.

V lidských střevech žije asi kilo a půl bakterií a jejich druhová skladba promlouvá člověku razantně do života. Ovlivňuje sklony k obezitě, k zánětlivým onemocněním a dokonce i k duševním chorobám. Životním stylem můžeme složení svého mikrobiomu významně ovlivnit a to jak negativně, tak i pozitivně.

Například užívání antibiotik naruší střevní mikrobiom až na několik let. V krajních případech vyvolají antibiotika kolaps střevního mikrobiomu. Pak mohou ve střevech převládnout patogenní bakterie, jako je Clostridium difficile, a vyvolat životu nebezpečné střevní infekce. Naopak, našemu střevnímu mikrobiomu svědčí aktivní pohyb či střídmá strava bohatá na vlákninu.

Už delší dobu je jasné, že aktivní pohyb mění střevní mikrobiom, a naopak, skladba střevního mikrobiomu má vliv na naši fyzickou zdatnost. Zásadní roli může sehrávat správný střevní mikrobiom u špičkových sportovních profesionálů.

Jsou známé případy, kdy se sportovci dostali z vleklé zdravotní a výkonnostní krize poté, co si nejprve schválně „vyhubili“ vlastní nevhodnou střevní mikroflóru antibiotiky a do takto „vyčištěných“ střev si nechali nasadit bakterie odebrané ze střev kolegů, kteří se těšili vrcholné sportovní formě. Ve sportovních kruzích se začíná diskutovat o tom, zda by podobné praktiky neměly být považovány za „střevní doping“.

Jonathan Scheiman a jeho spolupracovníci sledovali dvacet maratónců, kteří běželi slavný Bostonský maratón. Vzorky stolice odebírali atletům týden před závodem a týden po závodě. Ukázalo se, že po závodě ve střevech atletů prudce stoupl podíl bakterií schopných rozkládat kyselinu mléčnou. Ta vzniká v důsledku práce svalů a při extrémních vytrvaleckých výkonech je limitujícím faktorem nejen pro vlastní výkon ale také pro rekonvalescenci.

Vědci ze Scheimanova týmu vyvíjejí speciální probiotika, která by pomáhala sportovcům zvládat enormní nároky špičkových výkonů. Dobře si uvědomují, že nebude možné používat jedno probiotikum pro všechny sportovní odvětví. Dokládají to výsledky jejich vlastního porovnání střevních mikrobiomů vrcholových ultramaratónců a reprezentačních veslařů.

Vytrvalci běhající extrémně dlouhé trati mají střevo osídlené bakteriemi schopnými rozkládat s vysokou účinností cukry a vlákninu. Ultramaratóncům to zřejmě pomáhá vyždímat z potravy větší porci energie během závodů trvajících dlouhé hodiny. Střevu veslařů dominují zcela jiné bakterie, protože ti musí podat špičkový výkon během několika málo minut.

Zdroj: American Chemical Society

Témata článku: Sport, Výzkum, Bakterie, Tělo, Chemie, Doping, Dlouhá doba, Enormní nárok, Skladba, Střevo, Sportovní odvětví, Výkonnost, Velká porce, Životní styl, Zásadní role, Špičkový výkon, Vysoká účinnost, Washington, Aktivní pohyb, Limitující faktor, Sportovec, Známý případ, Špičkový sportovec, Lidské střevo, Dlouhá hodina

3 komentářů

Nejnovější komentáře

  • JohnST 28. 8. 2017 21:21:39
    Ja mam opacnu skusenost. Aj nevhodne bakterie mozu znacne zvysit vasu...
  • Arctia 28. 8. 2017 17:52:33
    To uz zkouseli ted v Londyne, ne? Ale nejak to nefungovalo. :-)
  • m.m 28. 8. 2017 12:51:35
    Jednou jsem mel podobny doping a taky jsem behal rychlejc :-)