Sputnik 1 byl první umělou družicí Země. Přesně před 60 lety se dostal na orbit

  • Před 60 lety dostalo lidstvo na oběžnou dráhu Země první umělou družici
  • Sputnik 1 byl maximálně zjednodušen, aby ho Sověti mohli vypustit dřív Američané svoji družici
  • Sputnik 1 provedl 1440 obletů Země, pak shořel v atmosféře

Dnes, tedy ve středu 4. října, slavíme 60. výročí vypuštění první umělé družice Země – Sputniku 1. Ten na oběžnou dráhu vyslal tehdejší Sovětský svaz. Hlavním cílem mise bylo zjistit, zda je let vesmírem vůbec možný.

Hlavně být první

Sputnik 1 byl vypuštěn z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu spravovaném Sovětským svazem. Na oběžnou dráhu raketu dostala upravená mezikontinentální balistická raketa R-7, která byla původně vyvíjena pro vojenské účely.

Před startem samotného Sputniku proběhlo několik testů samotných raket. Dost z nich bylo neúspěšných. Také to vedlo k postupné redukci původního záměru vyslat na oběžnou dráhu rovnou pořádnou výzkumnou družici s řadou přístrojů a hmotností převyšující jednu tunu.

Sověti však za každou cenu chtěli předstihnout Američany, a proto se uchýlili k nouzovému řešení. Vypustili ten nejjednodušší možný typ družice – Sputnik 1 měl v sobě jen baterii, ventilátor a vysílačku.

Sputnik 1 měl kulový tvar o průměru 58 cm, ze kterého trčela čtveřice antén. Jednalo se o dva dipólové páry s délkou 2,3 a 2,9 m. Koule byla vyrobena z hliníku, přičemž se jednalo o dvoustěnnou konstrukci, která měla zajistit lepší teplotní odolnost. Vnitřní obal měl tloušťku 2 mm, vnější dokonce jen 1 mm. Na materiálu se šetřilo z důvodu hmotnosti, ale také proto, že nebyla vyžadována nějaká vyšší mechanická odolnost. Počítalo se s tím, že po skončení mise Sputnik shoří v atmosféře.

Celek vážil 83,6 kg, přičemž nejvíce hmotnosti i prostoru zabrala stříbrozinkový akumulátor s hmotností 51 kg. Ten byl dimenzován tak, aby vydržel napájet vysílací modul minimálně 14 dní. Nakonec to vydržel 22 dní.

Signály z vesmíru

Družice byla pochopitelně hermeticky uzavřena a dovnitř byl napuštěn dusík o tlaku 1,3 atmosféry. Pro udržení optimální vnitřní teploty byl uvnitř ventilátor, který na hřející vysílače a baterii pouštěl dle potřeby dusík z chladné části družice. Stačilo to, žádné přídavné topení nebo chlazení nebylo potřeba.

Dále byl uvnitř tedy vysílač, konkrétně dvojice vysílačů o výkonu 1 W. Na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz vysílaly krátké pulsy, které bylo možné poměrně snadno zachytit pozemními stanicemi. To byl ostatně účel. Rusové cíleně vydali dokonce návody pro radioamatéry, jak signály zachytit. Pochopitelně počítali s tím, že si přijímače připraví i Američané. Všichni pak mohli poslouchat rychlé pípání Sputniku ve svých vysílačkách – první signál z vesmíru.

Na Zemi bylo možné signál zachytit postupně s tím, jak Sputnik obíhal kolem Země od západu na východ. Příležitost se naskytla každou hodinu a půl, protože jen 96 minut Sputniku trval jeden oblet naší planety. Pohyboval se ve výšce 215 až 939 km a putoval rychlostí 7,8 km/s.

Zajímavé je, že Sputnik měl reflexní povrch, od kterého se občas silně odrážely sluneční paprsky. V určitých dnech ho tak bylo možné ze Země vidět pouhým okem.

Špičkový konstruktér v utajení

Po 22 dnech se vybily baterie a Sputnik přestal vysílat signál, na orbitu ovšem vydržel kroužit tři měsíce a uskutečnil celkem 1440 obletů. Počátkem ledna roku 1958 shořel v zemské atmosféře.

Za vývojem Sputniku, ale i celého sovětského raketového programu, stál Sergej Koroljov. Nadaný letecký inženýr a raketový konstruktér, který vedl vesmírné programy Sputnik, Vostok a Voschod. Sovětský svaz však jeho identitu tajil, oficiálně dostal Sputnik do vesmíru „sovětský lid“.

Program Sputnik pokračoval vypuštěním Sputniku 2 dne 3. listopadu 1957, kdy Rusové do družice vměstnali i fenku Lajku. Ta si prvenství prvního pozemského tvora ve vesmíru užívala jen několik hodin, než uhynula. Ale byl to další důležitý pokrok. Sputnik 3 vypuštěný 15. května 1958 už byla družice s vědeckým přístrojem na průzkum magnetosféry. Ale to už na oběžné dráze létala i první americká družice Explorer 1. Ta vyrazila sice čtyři měsíce po prvním Sputniku, ale Američané dovnitř vměstnali i počítač a řadu měřících přístrojů.

Sputnik 1 byl v zásadě jen triviální koulí s rádiem, ale stejně mu nelze upřít jeho obrovský význam. Třeba už proto, že ho něco muselo dostat na oběžnou dráhu a Raketa R-7 byla skutečným mistrovským dílem Koroljova a dalších inženýrů. Samotný Sputnik 1 pak umožnil získat cenné informace o elektronové hustotě ionosféry Země.

Diskuze (8) Další článek: Snap prodal přes 150 tisíc brýlí Spectacles s integrovanou kamerou

Témata článku: Vesmír, Technika, Historie, Země, Rusko, Raketa, Satelit, Sovětský svaz, DOS, Oblet, Sputnik, Důležitý pokrok, Vnitřní obal, Topení, Původní záměr, Orbit, Možný typ, Cenná informace, Lajk, Vesmírný program, Družice, Měřicí přístroj, Pozemní stanice, Kosmodrom, Signál


Určitě si přečtěte

Kde se bere elektřina v zásuvce? Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty

Kde se bere elektřina v zásuvce? Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty

Elektřina se vyrábí v elektrárnách, ale do zásuvek v našich domovech to pak má ještě hodně daleko. Dnes se na tuhle dlouhou cestu podíváme.

David Polesný | 81

Nedávno detekovaná potulná planeta je ohromné magnetické monstrum

Nedávno detekovaná potulná planeta je ohromné magnetické monstrum

** Astronomové nedávno zaznamenali pozoruhodné prvenství ** Poprvé s radioteleskopem detekovali planetární objekt za hranicemi Sluneční soustavy ** Stejně tak poprvé změřili magnetické pole takové planety

Stanislav Mihulka | 6

Osudová havárie Concordu: Před 18 lety přišel konec nadzvukových dopravních letadel

Osudová havárie Concordu: Před 18 lety přišel konec nadzvukových dopravních letadel

** Concorde byl nejrychlejším dopravním letadlem ** Atlantik dokázal přeletět za cca 3 až 3,5 hodiny ** Před osmnácti lety tragická havárie provoz těchto letadel prakticky ukončila

David Polesný, Jiří Černý | 37

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

** Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat ** Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce ** Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Karel Jeřábek | 20

Lenovo přivezlo na IFA 2018 skutečné inovace. Tyto tři notebooky stojí za to

Lenovo přivezlo na IFA 2018 skutečné inovace. Tyto tři notebooky stojí za to

** Yoga C930 nabídne revoluční reproduktor v kloubu displeje ** Yoga Book C930 představuje zdařilý reparát podivného Yoga Booku ** ThinkPad X1 Extreme se může pochlubit extrémní výbavou v tenkém těle

Tomáš Holčík | 16

Roboruka se 100 let učila otočit kostičku. Skutečné A.I. se možná nikdy nedočkáme

Roboruka se 100 let učila otočit kostičku. Skutečné A.I. se možná nikdy nedočkáme

** Strojové učení v posledních deseti letech dokázalo divy ** Používáme ho dnes každý den nejen ve vyhledávači ** A přesto se člověku nepřibližuje ani náznakem

Jakub Čížek | 59


Jízdní řády Bileto
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 13 grafických karet

Srovnání 7 dokovacích stanic s USB-C

Jak na perfektní noční fotografie

Kvalitní zdroje informací pro sebevzdělávání