Sršeň asijská (Vespa velutina) v posledních letech vážně ohrožuje evropské včelařství a biodiverzitu. Tento invazní druh se do Evropy dostal náhodou v roce 2004, kdy se objevil ve Francii, nejspíše v zásilce čínské keramiky. Od té doby se rychle šíří po celém kontinentu a ročně dokáže osídlit oblast až 100 km od původního hnízda.
Na rozdíl od evropské sršně obecné útočí sršeň asijská agresivně na včely medonosné. Napadá je ve skupinách a za krátkou dobu zlikviduje velké množství včel. To má vážné dopady nejen na produkci medu, ale i na opylování rostlin. Odborníci odhadují, že v silně zasažených oblastech může sršeň asijská způsobit ztrátu až 65 % včelstev.
Sledovat a ničit
Klíčovým krokem v boji proti šíření sršně asijské je sledování jejího výskytu. Odborníci využívají různé metody od jednoduchých pastí až po sofistikované technologie. Jednou z účinných metod je sledování dospělých sršní pomocí rádiové telemetrie, která umožňuje najít jejich hnízda.
Ničení hnízd patří k nejúčinnějším způsobům kontroly populace sršně asijské. Odborníci odhadují, že zničení 95 % hnízd by mohlo omezit šíření tohoto druhu o 43 %. Správné načasování hraje klíčovou roli – hnízda je třeba zničit před výletem mladých královen, tedy na jaře nebo v létě. Likvidace hnízd v zimě už nemá žádný účinek.
K ničení hnízd se používají různé metody včetně mechanických a chemických. Mechanické metody zahrnují odstranění hnízda a jeho následné zmrazení nebo spálení. Chemické metody využívají insekticidy, ty však mohou mít negativní dopad na životní prostředí. Proto vědci zkoumají i alternativní metody, jako je použití CO₂ nebo tepla.
Hnízdo sršně asijské
Prevence šíření sršně asijské není snadná vzhledem k její schopnosti rychle se přizpůsobit novému prostředí. Důležitou roli hraje informovanost veřejnosti a včasné odhalení výskytu. Některé země zavádějí programy monitorování s pomocí dobrovolníků nebo včelařů.
Vědci intenzivně zkoumají biologické metody kontroly sršně asijské. Zabývají se možností využití parazitů, hub nebo virů, které by mohly omezit populaci sršní. Zatím však žádná z těchto metod neprokázala dostatečnou účinnost a selektivitu.
Už se jí nezbavíme
Sršeň asijská neohrožuje pouze včelařství. Představuje hrozbu i pro další opylující hmyz a může významně ovlivnit biodiverzitu. Navíc panují obavy z jejího vlivu na veřejné zdraví, i když počet případů vážných zdravotních komplikací po bodnutí zatím není alarmující.
Boj proti šíření sršně asijské vyžaduje koordinovaný přístup na mezinárodní úrovni. Evropská unie zařadila tento druh na seznam invazních druhů vzbuzujících obavy, což zavazuje členské státy k přijetí opatření proti jeho šíření. Strategie a přístupy v jednotlivých zemích se však liší.
Výzkum sršně asijské pokračuje. Vědci se snaží lépe pochopit její biologii, chování a vzorce šíření, aby mohli vyvinout účinnější metody kontroly. Využívají přitom moderní technologie včetně umělé inteligence pro rozpoznávání sršní a jejich hnízd.
Přestože úplné vyhubení sršně asijské v Evropě již odborníci nepovažují za reálné, cílem současných snah je omezit její šíření a minimalizovat škody. To vyžaduje kombinaci různých přístupů od monitorování přes ničení hnízd až po ochranu včelstev.
Další informace: Wikipedie, Státní veterinární správa, Příručka sršeň asijská (PDF)