Starlinky
SpaceX už vyslala do vesmíru 422 družic Starlink. Celkem jich má být 12 tisíc a možná až 42 tisíc. Své konstelace chystají také další firmy, ale SpaceX má náskok. Už dnes je největším satelitním provozovatelem. Kdy bude mít i celkovou většinu na oběžné dráze? Na internetu je k dispozici databáze.
Vloni na konci září bylo na oběžné dráze 2218 družic. Letos už proběhlo 5 startů Falconu 9 s 300 družicemi Starlink.
SpaceX nyní chystá Smallsat Rideshare Program, při kterém bude vynášet menší družice za cenu 1 milionů dolarů za 200 kg družici. Při těchto startech by měly letět i družice Starlink. Pro zjednodušení ale budeme předpokládat, že při každém startu Falconu 9 bude vypuštěno 60 družic.
Zmíněného počtu 2200 družic by pak SpaceX mohla dosáhnout po dalších 31 startech. Pokud dojde ke startu Falconu 9 jednou měsíčně, trvalo by 2,5 roku. Za tu dobu ale jiné subjekty rozšíří současný počet družic (při zachování dosavadního trendu) o dalších asi 700. SpaceX by tak potřebovala více startů, aby měla nadpoloviční většinu ze všech aktivních družic.
Některé dřívější plány SpaceX ale počítaly se startem Falconu 9 každé dva týdny. V takovém případě by počtu 2200 družic dosáhl Starlink výrazně rychleji. Výhledově se navíc počítá s tím, že družice bude vynášet Starship a to v počtu až 400 kusů na start. SpaceX také zrychluje výrobu družic. Aktuálně vyrobí 6 za den.
Starlinky. Foto: SpaceX
Počet aktivních družic
Podle webu Evropské kosmické agentury (ESA) proběhlo od roku 1957 celkem 5560 startů kosmických raket, které vynesly asi 9600 družic. V současné se době se na oběžné dráze nachází 5500 z tohoto počtu vypuštěných družic, za což může zejména nárůst startů v posledních letech. Z toho 2300 družic je aktivních. Reálně je to o něco více, protože tento údaj je platný k únoru 2020.
Nárůst v posledních letech
Na grafech níže jsou přibližné počty aktivních družic na oběžné dráze od poloviny 90. let a v posledních letech. Z části za to mohu CubeSaty. Malé družice ve tvaru krychle o hraně 10 cm (krychlí může být více) se staly velmi populární jako studentské projekty nebo pro jednoduché experimenty. Na oběžné dráze jsou u dva české – VZLUSAT-1 a Lucky-7. Brzy přibudou další a to včetně VZLUSAT-2.
Struktura dle typu oběžné dráhy
Nejvíce družic se pohybuje po nízké oběžné dráze (LEO), která se nachází do výšky zhruba 2000 km. Střední oběžná dráha (MEO) je sice poměrně velká – sahá od 2 tisíc po 36 tisíc km, ale z praktického hlediska je méně významná, takže se na ní pohybuje jen hrstka družic.
Poměrně hodně družic je také na geostacionární dráze (GEO), která se nachází ve výšce 36 000 km od Země. Jedná se o speciální dráhu, ve které družice oběžně Zemi za 24 hodin, takže je zdánlivě zavěšená nad stejným místem. Dráha se využívá třeba pro družice šířící signál satelitní televize.
Kosmické smetí
Na oběžné dráze se ale nepohybují jen aktivní družice. Jsou tam také nefunkční družice, nejrůznější úlomky družic a vyhaslé stupně raket. Jednou z klíčových otázek je, zda statistiky kosmického odpadu v budoucnu významně nerozšíří i nefunkční satelity Starlink. Na palubě sice mají systém, který umožní změnu dráhy i aktivní vstup do atmosféry, ale problém mohou představovat družice, se kterými firma ztratí kontakt.
Oběžná dráha má určitou samočistící funkci. Ve výšce několika set kilometrů jsou stále přítomny molekuly atmosféry. Družice a kosmické smetí o ně tře a postupně se „propadá“.
Je obtížné odhadnout, jak dlouho vydrží pasivní družice Starlinku ve výšce kolem 550 km. Řádově půjde o pár let. Závisí to na sluneční činnosti (pokud je vyšší, tak atmosféru zhušťuje a družice „padají“ rychleji) a také na parametrech družice – zejména průřezu.
Nefunkční družice ve výšce přes 1000 km už představují poměrně velký problém, protože se do atmosféry dostanou až za opravdu hodně dlouhou dobu.
Foto: NASA
Množství kosmického smetí
ESA sleduje na oběžné dráze celkem 22 300 objektů. Ve skutečnosti je ale kosmického smetí mnohem více:
- 34 tisíc objektů nad 10 cm
- 900 tisíc objektů mezi 1 cm až 10 cm
- 128 milionů objektů mezi 1 mm a 1 cm
Na stuffin.space můžete v reálném čase sledovat pohyb a pozici kosmického smetí, ale také fungujících družic.
Jednotlivé barvy pak představuji typy objektů:
- červená: satelity
- modrá: vyhořelé stupně raket
- šedá: kosmické smetí
Po kliknutí na objekt se objeví podrobnější informace o označení objektu, oběžné dráze (period: oběžná doba, apogee: nejvzdálenější bod dráhy od Země, perigee: nejbližší bod dráhy od Země, velocity: rychlost, inclination: sklon dráhy k rovníku).
Vybírat lze i z nabídky (vlevo nahoře Groups) – můžete se tak podívat na pozici družic, které patří do různých skupin.
Hmotnost umělých objektů
Podle ESA je celková hmotnost všech objektů na oběžné dráze větší než 8000 tun. Hmotnost jedné družice Starlink je 260 kg, takže při jednom startu se na oběžnou dráhu dopraví 15,6 tun. Pokud se hmotnost výrazně nezmění, bude mít celá konstelace o 12 tisících družicích hmotnost 3120 tun.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
