Mléčná dráha neputuje vesmírem osamocená. Kromě toho, že vytváří pozoruhodnou dvojici velkých spirálních galaxií s Galaxií v Andromedě, Mléčnou dráhu doprovází několik desítek satelitních trpasličích galaxií. Jsou jako potěr, který se hemží kolem velké ryby.
Mezinárodní tým astronomů, který vedl Simon Smith, student astronomie na australské University of Victoria, nedávno objevil doposud nejmenšího, nejméně hmotného a nejméně zářivého zástupce tohoto „potěru.“ Zřejmě jde o satelitní trpasličí (mini)galaxii, která dostala název Ursa Major III / UNIONS 1 (UMa3/U1). Zároveň by mohla být jednou z galaxií, kde značně převažuje temná hmota.
Tuto velmi málo zřetelnou „minigalaxii“ nebo „hvězdný systém“ pozorujeme v souhvězdí Velké medvědice. Je k nám relativně blízko, asi 30 tisíc světelných let od Sluneční soustavy. Září tak slabě, že navzdory nevelké vzdálenosti doposud unikala pozornosti odborníků.
Jen cca 60 hvězd
Minigalaxie UMa3/U1 je opravdu nepatrná. Tvoří ji jen asi 60 hvězd, které jsou starší než 10 miliard let. Velikost celé minigalaxie je pouhých 10 světelných let a celková hmota asi 16 Sluncí, což je asi 15krát méně, než hmota nejméně zářící trpasličí galaxie z doposud objevených.
Smith a jeho kolegové nalezli UMa3/U1 v datech průzkumu oblohy UNIONS (Ultraviolet Near Infrared Optical Northern Survey), získaných teleskopy Canada–France–Hawaii Telescope (CFHT) a Pan-STARRS, které pracují na Havajských ostrovech.
Badatelé poté prozkoumali nově objevený objekt detailněji, s využitím spektrografu Deep Imaging Multi-Object Spectrograph (DEIMOS) Keckovy observatoře. Tato pozorování potvrdila, že jde gravitačně provázený systém hvězd, tedy minigalaxii, případně miniaturní hvězdokupu. Ukázalo se totiž, že hvězdy UMa3/U1 mají velmi podobné chemické složení a pohybují se vesmírem velmi podobným způsobem.
Jak uvádí Smithův spolupracovník Will Cerny, student astronomie z Yale, charakteristiky pohybu hvězd UMa3/U1 naznačují, že jde o miniaturní galaxii, kde do značné míry dominuje temná hmota. Tento závěr by měla potvrdit další pozorování na Keckově observatoři.
Pro vědce je také záhadou, jak se tak nepatrný systém mohl udržet tak dlouho v takové blízkosti Mléčné dráhy. Nabízejí dvě možné odpovědi. Buď UMa3/U1 stabilizuje značné množství temné hmoty anebo by případně mohlo jít o pozůstatek hvězdokupy, kterou pozorujeme těsně před finálním rozpadem.