Startup Lilium chce do šesti let provozovat letecké taxi s cenami podobnými běžným taxíkům

Německý startup Lilium chce do šesti let přijít na trh s létajícími taxíky, které si zákazníci budou moci objednávat z aplikace v chytrém telefonu. Ve čtvrtek v Mnichově představil prototyp pětimístného stroje, který hodlá pro tyto účely využívat.

Létající taxík je poháněn elektrickou energií a na jedno nabití má být schopen uletět vzdálenost až 300 kilometrů. Startovat a přistávat bude na vyhrazených a k tomuto účelu konstruovaných přistávacích plochách. Cílem projektu je primárně přeprava pasažérů mezi městy.

Zatím probíhá testování

Lilium představilo první prototyp v životní velikosti, se kterým provedlo několik testovacích letů. Tedy abychom byli zcela přesní, zatím se zkoušel pouze vertikální vzlet a přistání. Stroj startuje podobným způsobem jako vrtulník, ale principiálně funguje velmi odlišně.

Do čtyř naklápěcích křídel je nainstalováno celkem 36 elektromotorů se speciální konstrukcí, která odvádí hluk a minimalizuje vibrace. Díky tomu stroj vydává výrazně nižší hluk jak při startu a přistání, tak i v režimu letu.

Bezmála čtyři desítky motorů mají kromě výkonu zajistit redundanci pro případ selhání. Fakt, že bezpečnost je na prvním místě, ukazuje také ztrojení systémů pro řízení letu. Stroj odpovídá normám stanoveným evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a americkým úřadem pro leteckou dopravu.

Levný létající taxík

Z hlediska předpokládaných cen firma uvedla zatím jen to, že by měly být srovnatelné s běžnými taxíky. Dle obchodního ředitele Remo Gerbera hodlá služba cílit na „obyčejné lidi“, přičemž ideou je, aby v budoucnosti mohl kdokoli létat kamkoli chce.

Ačkoli jsou létající taxíky zatím jen vizí dost možná brzké budoucnosti, vstupuje už dnes Lilium do silně konkurenčního segmentu. Jmenovat můžeme například Uber, který ve spolupráci s NASA hodlá rozjet síť leteckých taxíků do roku 2023. Mezi další velká jména, která pracují na létajících „autech“, patří Boeing a Rolls Royce.

Zástupci firmy Lilium tvrdí, že jejich stroj je schopen „mnohem delší cesty než většina konkurentů“. Mezi podporovatele, kteří investovali více než 100 milionů dolarů, patří technologický investiční fond Atomico vedený spoluzakladatelem Skype Niklasem Zennströmem a čínským technologickým gigantem Tencent.

Diskuze (14) Další článek: Týden Živě: Díry a chyby kam se podíváš

Témata článku: Doprava, Letadla, Prototyp, Helikoptéry, Boeing, Cestování, Skype, Taxi, Tencent, Taxík, Let, Lilium, Řízení letu, Start-up, Stroj, Mnichov, Gerbera, Niklas Zennström, A-C - T-G, Rolls Royce



Legendární GTA vzniklo před 25 lety. Gangsterské šílenství se zrodilo díky chybě v kódu

Legendární GTA vzniklo před 25 lety. Gangsterské šílenství se zrodilo díky chybě v kódu

Slavná série Grand Theft Auto nastartovala žánr, kterému se dnes zjednodušeně říká gangsterky. Od svého zrodu jako chyba v kódu se dostala až na výsluní herního průmyslu.

Tomáš HolčíkDaniel Pánek
GTAAkce
Konec českého poskytovatele internetu v přímém přenosu. Připomíná to krachující energetické firmy
Lukáš Václavík
CETINPoskytovatelé internetuPřipojení k internetu
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Moderní vojenské technologie. AI překoná kalašnikov, deep fake Zelenskyj je mocnější než tank

Moderní vojenské technologie. AI překoná kalašnikov, deep fake Zelenskyj je mocnější než tank

I když je značná část armádních technologií neveřejná a k detailům sofistikovaných systémů se nikdy nedostaneme, nastavené trendy jsou jasné. Směřujeme k automatizovanému bojišti, umělé inteligenci využívané v informačních válkách a internetu vojenských věcí. Konec konvenční války to ale neznamená.

Stanislav Janů
ArmádaTechnologie