Stavební kameny života mohla vytvořit temná chemie v mezihvězdném prostoru

dna rozhodne nevznikla nahodou. a urcie nestala ani na zaciatku. uz pred nou musela evolucia(nejaka pred rna evolucia, zalozena na inom ulozeni informacii) prebiehat mozno miliardy rokov.

Ten matematický výpočet nepustí. Je to jednoducho úplne nemožné, aby bez zásahu inteligentnej bytosti vznikla čo len DNA.
Pravdepodobnosť vzniku ľudskej DNA s 3 200 000 000 base pármi je taktiež giganticky vysoké číslo 10 ^ 1 926 591 972, na hony vzdialené aj keby sa to malo samo tvoriť celú večnosť.

Názor byl 1× upraven, naposled 25. 11. 2020 19:06

detinska hlupost

Ona taky lidská DNA nevznikla náhodou. Před pár miliardami let nějak vznikly jednobuněčné organismy (uznávám, že už tohle je svým způsobem složitá věc), zbytek je evoluce. Že by z nějakého mixu chemických látek vznikl sám o sobě třeba pes je opravdu prakticky nereálné i když by bylo nekonečné množství času. Ale pokud už jednou vzniknou ty jednoduché organismy, tak už je to jednodušší. Když to přirovnáme k IT, tak ty organismy mají zdrojový kód ve formě RNA/DNA, která se může modifikovat (bez toho by to nefungovalo, na druhou stranu tu mutace může způsobovat i okolní prostředí, třeba radioaktivita). Tím se vytvoří systém, který zvládne paralelně dělat změny v těch zdrojových kódech a testovat, jak jsou ty změny užitečné nebo k ničemu - přežijí jedinci, kterým mutace dala nějakou výhodu a ty se špatnou mutací nepřežijí. Tím se časem vyvinou složitější a složitější organismy.Zbývá samozřejmě problém, kde se původně vzaly ty jednobuněčné organismy. Na druhou stranu jsou dost jednoduché, tak je možné, že se to během pár set milionů let poskládalo náhodou a život z toho vznikl.

Aj keby vznikli jednobunkové organizmy, tak nie je jednoducho možné, aby sa vyvinuli na zložitejšie. Vysvetlím. Evolúcia je na wikipedia definovaná takto: Evolution is change in the heritable
characteristics of biological populations over successive generations. V preklade:
Evolúcia je zmena v dedených charakteristikách biologických populácií
prostredníctvom po sebe nasledujúcich generácií. Teda zmeny v stavbe tela z generácie
na generáciu. Všimnime si podstatu tejto definície evolúcie: dedené znaky z generácie
na generáciu. Z toho vyplýva, že základom evolúcie sú zmeny v potomstve. Teda
nevyhnutným predpokladom na to, aby sme mohli hovoriť o nejakej evolúcii je vznik
potomstva. Toto je základný protiklad, prečo je vyššie zobrazený fylogenetický strom
neopodstatnený a je úplne nezmyselnou kompliáciou. Prečo? Všetky fylogenetické
stromy sú nelogické, lebo jednotlivé “materské” vetvy sa rozvetvujú do živočíšnych
druhov, ktoré navzájom nie sú schopné kríženia a tým pádom nie sú schopné priniesť
potomstvo !!! Medzidruhové kríženie nie je pozorované ani v jedinom jednom
expemplári ako aj potomstvo je vždy rovnakého druhu, ako rodičovské jedince a toto
je dôkazom toho, že krížením nikdy nevznikajú nové druhy a tým pádom všetky
fylogenetické stromy nemajú opodstatnenie v pozorovaniach a sú to bludy. Pozrite sa na tzv. fylogenetický strom: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Tree_of_life_SV... ... A teraz sa pozrieme bližšie na časť, kde je človek - homo sapiens. Obrázok vyššie je štrukturálne zhodný s obrázkom z wikipedie, kde sú popri
latinských názvoch aj obrázky, aby sme lepšie pochopili význam daného obrázku z
wikipedie.
Čo môžeme z obrázku fylogenetického stromu vyčítať?
1. Pôjdeme zľava. Z otca A sa vyvinul článok B, z ktorého vznikli vínna
muška drosophila melanogaster a komár anopheles gambiae a jeho “brat” C z
ktorého sa vyvinula skupina siedmych živočíchov vpravo.
2. Posunieme sa opäť o úroveň vyššie doprava. Z predka C sa vyvinul
potomok D - otec rýb takifugu rubripes a danio rerio a jeho “brat” E, ktorý je
otec kury gallus gallus a medzičlánku F.
3. Medzičlánok F je “otcom” myši mus musculus jej brata potkana rattus
norvegicus a ich ďalšieho brata G, ktorého potomkami sú šimpanz pan
troglodytes a človek homo sapiens.
Evolution Revolution - Peter Michalík 39
Zhrňme si to teda: Spoločný predok šimapnza a človeka (G) bol bratom myši a
potkana, pričom jeho otec (F) mal za súrodenca divú kuru a ich otec (E) mal súrodenca
(D), ktorému sa narodili ryby a ich otec (C) mal brata (B), ktorému sa narodil komár a
vínna muška. Ako asi mohlo prebiehať kríženie týchto rozličných druhov? Ťažko
predstaviteľné, ba priam nemysliteľné, až nemožné. Celkom vtipné čítanie, škoda že je
táto teória vyučovaná na všetkých školách. Smutné, dúfam, že tieto nekorektné
tvrdenia vo forme fylogenetických stromov, budú rýchlo korigované.

Mezidruhové křížení možné je, prakticky se dá křížit myslím kůň a osel nebo existují kříženci lva a tygra. V současné přírodě u vyšších organismů akorát kříženci nejsou dále plodní, takže se ta změna nepřenáší na další potomstvo. Ale to neznamená, že to tak muselo být dřív. Ono to ale není ani až tak nutné - organismy vycházely ze stejného základu (původně jednobuněční, z nich mnohobuněční a tam je velké množství možností, jak z toho poskládat celý organismus). Z toho základu se časem odštěpily různé druhy a dalším vývojem se ty druhy tak odlišily, že vypadají odlišně a navzájem se nekříží...

Na náboženství je fascinující, že složitý problém vyřeší tak, že vytvoří supersložitý problém, který už nepotřebují řešit a mají hotovo. Pokud život nemůže vzniknout sám o sobě a vytvoří ho bůh, tak ten bůh musí být mnohem inteligentnější entita, než cokoliv, co v našem světě existuje. Kde se tedy vzal ten bůh? Sám vzniknout nemohl, jak ale mohl vzniknout? Nebo ho vytvořilo něco jiného, co ale logicky samo od sebe vzniknout taky nemohlo?

Akosi ste prehliadli, že som matematicky spočítal pravdepodobnosť vzniku ľudskej DNA a z toho čísla vyplynulo, že je štatisticky nemožné, aby taká zložitá štruktúra akou je DNA vznikla náhodnými procesmi kríženia bez intervencie inteligentnej bytosti - Boha.

Zato je pravděpodobné, že vycházíte z blbých předpokladů, tak vám vyjde nesmyslný výsledek a závěr.Ještě mi odpovězte, kde se vzal bůh, který to vše měl stvořit?

Spočítať pravdepodobnosť vzniku DNA je ľahké. Živé organizmy sa skladajú z buniek. V každej jednej bunke je kompletná
informácia o stavbe celého organizmu zvaná DNA (Deoxyribonukleová kyselina).
Je tvorená spirálovito zvinutou štruktúrou pozostávajúcou z nukleotidových párov. Adenin sa vždy viaže s Tyminom a Cytosin s Guaninom. Teda jeden base pair (BP) môže byť tvorený jednou z týchto štyroch možností:
Máme teda 4 možnosti na každý jeden base pair. ADENINE - THYMINE CYTOSINE - GUANINE
THYMINE - ADENINE GUANINE - CYTOSINEPodľa počtu base pair
môžeme vypočítať počet možností, koľkými rôznymi spôsobmi je možné zostaviť
DNA určitej dĺžky. Na grafe je vidieť exponenciálny nárast možností s narastajúcim počtom BP. Z toto je možné zostaviť nasledujúcu tabuľku.

Počet BP Množstvo Množstvo
1 4^1 4
2 4^2 16
3 4^3 64
4 4^4 256
5 4^5 1024
6 4^6 4096
7 4^7 16384Keďže človek má 3 200 000 000 base párov, tak výpočet pravdepodobnosti bude takýto:
3200000000 = 4 ^ 3 200 000 000 = 10 ^ 1 926 591 972Takže je štatisticky vylúčené, aby mohla DNA vzniknúť samovoľne krížením ani za miliardy rokov.

Názor byl 1× upraven, naposled 26. 11. 2020 09:52

"Takže je štatisticky vylúčené, aby mohla DNA vzniknúť samovoľne krížením ani za miliardy rokov."S tím v zásadě souhlasím, ona nevznikla lidská DNA z ničeho, ale předtím tu byly asi 4 miliardy let evolučního vývoje, na začátku je ta dědičná informace celkem jednoduchá.Ale pořád jste neodpověděl na to, kde se vzal Bůh, to vaše řešení problému?

zabudas na fyzikalne zakony, ktore niesu zadaleka tvorene iba nahodou

uvazujes rovnakym sposobom ako uvazoval pastevec ovci v stredoveku. keby sa ho spytas ci je mozny mobilny telefon, tiez ti povie ze je to vylucene. povie ti to preto, lebo nepozna mechanizmy, ktore mozu viest k mobilnemu telefonu. presne tak isto nepozname prirodzene mechanizmy ktore viedli/vedu k vzniku zivota, ale to neznamena ze tam niesu. samozrejme ze tam su, pretoze sme vznikli. iba ich treba objavit a to sa skor ci neskor stane.

Vznik dědičné informace, byť třeba nějaké primitivní RNA (DNA asi vznikla později), to je podle mne ta největší záhada. Protože dokud nevznikne život který dokáže předávat dědičnou informaci pak vlastně o žádný život nejde, jen o nahodilé jevy které vznikají a zanikají, ale nepřetrvávají.

rna/dna je velky ale este ten mensi problem. pretoze rna/dna je iba databaza, ta potrebuje velky obsluzny stroj ktory ju cita, opravuje, upravuje, kopiruje.. a tie enzymi niesu najjednochujsie. je to kura vajce problem. rna/dna koduje navody pre enzymi, ktore spracovavaju rna/dna aby mohla tu informaciu interpretovat

Tim chci rici, ze vse ve vesmiru muze byt zive, neco jako vse, co poletuje v mori. Vcetne kamenu. Ty proste ziji jinym zpusobem. Stromy take povazujeme za zive. Takovy kamen muze proste bezet jen v jinem case a nam se jevi nehybny. A muze se jednat jen o seskupeni atomu v jinem case. Ostatne, kdybycho zemi prirovnali k bunce, tak my jsme ti paraziti, co do ni neustale vrtaji a nanrusuji jeji slupku. Ale, v dlouhodobem meritku jsme pro ni bezvyznamni :)

Život nemá žádnou dobrou definici.
Osobně preferuji jednoduchou definici, že živý je jakýkoli systém, který podléhá (biologické) evoluci. Má svá omezení, ale dá se i obhájit.
U vědomí je to s definicí těžší.Pokud jde o kvantovou provázanost, tak instantní komunikace je nemožná, měření ovlivňuje výsledek. Je to super technologie pro spolehlivé šifrování, ale ne pro rychlou komunikaci.

ale i ta evolucia je mozno charakteristicka iba pre zivot nasho typu a mozno moze zivot fungovat aj inak. netusime ako, ale my toho vela netusime.

Jaké zvíře je a jaké není inteligentní, toť otázka k zamyšlení. Neboť nějakým mimozemšťanům se může třeba jevit naše inteligence nižší než nám inteligence švábů. Co by pak bránilo těm mimozemšťanům nás vyhubit? My šváby hubíme běžně. Mimozemšťané by mohli mít třeba pocit že prostředí naší planety by se jim náramně hodilo, neboť jejich světy jsou již přeplněné. A my jim tu budeme překážet

Předpokládáte zřejmě, že technický vývoj (když už jednou nabral fofr) se bude ubírat vpřed stále stejným (či snad ještě vyšším) tempem. Tím se dostáváme k otázce zdrojů tohoto růstu. Většinu doby, co lidstvo existuje, jsme strávili v jeskyni. Proč to dnes postupuje tak rychle? Existují nějaká omezení? A jak jsme odolní pro případ globálních katastrof? Nestane se (například) naše planeta neobyvatelnou, když z nějakého důvodu přestaneme najednou chladit 50 jaderných reaktorů? Nebo 100. Dokážeme zvládnout náš technický rozvoj? Zatím jsou prvními zákazníky všech novinek armády. Dokážeme zvládnout naše současné světové problémy (klima, chudoba, náboženství, ...), aby tady lidstvo vůbec bylo i za 300 let?
Věda jistě dokáže mnoho, ale mnohem víc práce nás čeká v oblasti psychologie, sociologie, politiky, ..., aby ten náš pokrok vůbec dával smysl.

Samozřejmě, může přijít spousta katastrof, takže se ani z té Země nemusíme dostat pryč.I na Zemi bylo 5 vymírání, i na sousedních planetách Marsu a Venuši existovaly oceány. Země má asi za 500 000 přijít o atmosféru.

Zdroj? Nemá to náhodou být 500 milionů?

Pan Dr. QQ.
Přece nemůžete po lidstvu chtít, aby žilo věčně?
Člověk není poslední stádium evoluce.