Sluneční soustava je plná asteroidů. Už jsme jich spoustu objevili a mnoho dalších se ještě nepochybně skrývá před našimi přístroji. Zajímají nás především blízkozemní objekty NEO (podle anglického Near-Earth Object), protože mezi nimi mohou být takové, co by se jednou mohly srazit se Zemí.
Peter Vereš z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Massachusetts a jeho spolupracovníci tvrdí, že v souvislosti s blízkozemními objekty máme jisté důvody k obavám. Zjistili totiž, že ve stovkách případů došlo vzápětí po objevení nového objektu NEO k jeho opětovnému „ztracení“. Problém je v tom, že pak nemůžeme určit dráhu objektu a míru rizika pro naši choulostivou planetu.
Vědci se zaměřili na údaje Near-Earth Object Confirmation Page (NEOCP) centra Minor Planet Center. Podle nich bylo v letech 2013 až 2016 detekováno asi 17 tisíc blízkozemních asteroidů.
U více než 900 z nich ale došlo k tomu, že je po objevu už nikdo znovu neviděl. Zmizely z našeho „radaru“. Jestli to ale s planetární obranou myslíme vážně, tak bychom tohle číslo měli co nejvíce snížit.
Proč vlastně ztrácíme přehled o takovém množství asteroidů? Důvodem je hlavně postup při jejich pozorování a sledování. Po objevu nového blízkozemního asteroidu to obvykle trvá hodiny, než je takový objev veřejně ohlášený anebo než se uvolní pozorovací čas na dalším teleskopu. Za tu dobu se snadno může stát, že asteroid urazí velkou vzdálenost po obloze a zmizí z dohledu.
Když se protahuje ohlášení objevu nového NEO, tak se šance na opětovné zachycení a důkladnější pozorování snižují. Do hry přicházejí nejrůznější komplikace, jako například střídání dne a noci, pracovní doba nebo dostupnost vhodných přístrojů.
Ke zmizení čerstvě objeveného asteroidu může přispět špatné počasí, přílišná jasnost Měsíce nebo třeba to, že dotyčný asteroid se pohybuje hodně rychle.
Dobrou zprávou je, že vesměs nejde o asteroidy zabijáky, které by mohly vymazat lidskou civilizaci jako mávnutím kouzelného proutku. To by musel být kosmický balvan o velikosti nejméně jednoho kilometru, a takové prý už všechny v okolí Země známe. To ale neznamená, že bychom neměli být ve střehu.