Na Mojave Air and Space Port proběhl před pár dny další testy největšího letadla světa – Stratolaunch Systems se stane největším letadlem světa samozřejmě až poté, co se odlepí do Země.

Během testu letadlo pouze jelo po přistávací ploše rychlostí asi 74 km/h.

Rychlost 74 km/h není zrovna oslnivá, ale je to posun ve srovnání s prosincovým testem, během kterého jelo letadlo rychlostí jen 44 km/h.

Od samotných počátků kosmonautiky se lidstvo snaží vyřešit její základní problém – jak zlevnit cesty do vesmíru. Existuje několik inovativních způsobů. Jedním z nich je nahrazení prvního stupně rakety něčím jiným – třeba letadlem.

Před 32 lety založil spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen společnost Vulcan, která zaštiťuje celou řadu jeho aktivit. Mezi ně patří ambiciozní projekt Stratolaunch Systems.

Na projektu Stratolaunch spolupracuje Vulcan se společností Scaled Composites Burte Rutana, který dříve spolupracoval na vytvoření SpaceShipOne a SpaceShipTwo, což jsou slavné raketoplány, které chce využívat Virgin Galactic pro dopravu turistů na hranice vesmíru.

Letadlo má rozpětí křídel 117 metrů, což je mimochodem asi o 6 metrů více, než byla výška Saturnu V. Pokud se tenhle kolos někdy skutečně odlepí od Země, bude to největší letadlo světa.

Hmotnost letadla je 540 000 kg. Podobné monstrum bude vyžadovat speciální startovací a přistávací dráhu o délce 3700 m.

Délka letadla je 72 metrů.

Stratolaunch by měl cestovat rychlostí 853 km/h a mít dolet necelých 1900 km.

Stratolaunch může do vesmíru vynést náklad o hmotnosti 226 kg.

O pohon se stará šest proudových motorů Pratt & Whitney PW4000. Nejedná se o žádné speciální motory. Firma je vzala ze dvou Boeingů 747.

Pohled na motory Pratt & Whitney PW4000.

Společnost věří, že první let by mohl proběhnout v roce 2019.

První zkušební let bude zásadní. Ukáže, zda má projekt budoucnost, nebo letadlo skončí někde v muzeu kuriozit.

Od samotných počátků kosmonautiky se lidstvo snaží vyřešit její základní problém – jak zlevnit cesty do vesmíru. Existuje několik inovativních způsobů. Jedním z nich je nahrazení prvního stupně rakety něčím jiným – třeba letadlem.

Raketu na kapalné pohonné hmoty měla původně postavit SpaceX. V roce 2012 byla ale spolupráce ukončena. Stratolaunch se obrátila na firmu Orbital ATK, která má v této oblasti velké zkušenosti.

Záběr z testování rakety v McGregoru v Texasu

V roce 2012 byla ale spolupráce se SpaceX ukončena. Stratolaunch se obrátila na firmu Orbital ATK, která má v této oblasti značné zkušenosti.

Orbital ATK totiž už dnes provozuje raketu Pegagus, která startuje zpoza křídla letadla. Délka rakety je 17 metrů a na nízkou oběžnou dráhu dokáže dopravit náklad o hmotnosti 440 kg. První let proběhl v roce 1990.

Start rakety Pegasus.

Start rakety Pegasus. | Foto: NASA

Projekt

Projekt Stratolaunch má několik výhod. Při jednom startu může být vyneseno více družic na různé oběžné dráhy – různé nejen z hlediska výšky ale zejména sklonu vůči rovníku.

Stratolaunch se také chlubí tím, že projekt významně snižuje riziko zpoždění nebo zrušení startu.

Stratolaunch se také chlubí tím, že projekt významně snižuje riziko zpoždění nebo zrušení startu.

Kombinace obou výhod znamená, že Stratolaunch může urychlit například výstavu velkých satelitních sítí.

Kromě raket Pegasus XL se počítá s tím, že by Stratolaunch v budoucnu vynášel i daleko větší rakety.

Nemusí ale zůstat jen u raket. Další možností je napodobit Virgin Galactit a vynášet raketoplán. Jeden by zde už byl. Dream Chaser postavila firma Sierra Nevada Corporation.

Dream Chaser se ucházel o kontrakt na dopravu posádek na ISS, ve kterém ale nakonec uspěly firmy Boeing a SpaceX.

První testy má tak raketoplán už za sebou – i když zatím jen v atmosféře.

Momentálně se očekává, že raketoplán bude létat i ISS s nákladem v bezpilotní verzi. Bude to druhá nákladní loď, která se dokáže vrátit zpět na Zemi (po Dragonu od SpaceX).

Pro Paula Allena není Stratolaunch první vesmírnou aktivitou. Už před léty zafinancoval vznik Allen Telescope Array, což je síť 42 antén o průměru 6 metrů, které se nachází v Kalifornii. Provozovatelem je Institut SETI a kromě výzkumu vesmíru se tak samozřejmě věnují také hledání mimozemských signálů.

Bloostar (kresba) | Foto: http://www.zero2infinity.space

Všechny fáze startu Bloostaru. | Foto: http://www.zero2infinity.space

Reálné záběry z březnového testu. | Foto: http://www.zero2infinity.space

Schematické znázornění startu rakety z výšky kolem deseti kilometrů nad zemí, kam je vynese nosný letoun

Allen byl v posledních letech aktivní také ve společnosti Stratolaunch, která vyvíjela rakety a obří letoun, který je má vynést do vesmíru