Medicína | Mozek

Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

  • Ze střev putuje přes bloudivý nerv do mozku pestrá škála signálů
  • Ty jsou krajně důležité pro ukládání informací do paměti
  • Některé operace cílené na léčbu obezity mohou tuto důležitou komunikaci narušit
Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

Kde jste si dali nejlepší steak svého života? A kde dělají tu nejlepší zmrzlinu, jakou jste kdy měli na jazyku? Na podobné otázky má každý z nás odpověď po ruce. Místo nehynoucího kulinářského zážitku si vybavujeme zcela přesně. Napadlo vás někdy proč?

Odpověď přináší studie týmu vědců pod vedením Scotta Kanoskiho z University of Southern California. K přečtení je ve vědeckém časopise Nature Communications. Kanoski a spol. neuspořádali anketu mezi milovníky nejrůznějších dobrot, ale pustili se do výzkumu na laboratorních potkanech. A odhalili „přímou linku“ mezi střevem a centrem paměti v části mozku zvané hipokampus.

Není žádným tajemstvím, že mozek dostává informace o dění v trávicím ústroji prostřednictvím bloudivého nervu. Trávicí trakt v sobě skrývá stovky milionů nervových buněk, které sbírají podněty z tkání žaludku a střev.

Tenhle fakt zjistili už v 80. letech 19. století William James and Carl Lange a byli svým objevem tak nadšeni, že připsali vznik některých pocitů a emocí právě neuronům v útrobách. Angličtina má pro tyhle „útrobní pocity“ dodnes termín „gut feeling“. Dnes už na vznik myšlenek v břiše nikdo nevěří.

V mozku máme neuronů asi 80 miliard, tedy neskonale víc než v trávicím traktu. Přesto nelze nad masou neuronů v útrobách mávnout rukou. Někdy se jim dokonce s trochou nadsázky říká „druhý mozek“. Kanoski a jeho spolupracovníci mu připisují schopnost zasahovat do funkcí paměťového centra skladujícího informace.

Co na to evoluční biologie?

Z evolučního hlediska dává tento objev smysl. Když naši dávní živočišní předci narazili na kvalitní potravu, bylo pro ně krajně výhodné si danou lokalitu zapamatovat.

„Když zvíře našlo a sežralo potravu, aktivoval se mu bloudivý nerv a uvedl do činnosti oblast mozku, která slouží jako jakési GPS. Bylo po ně výhodné, aby si zapamatovalo své okolí a mohlo se tam pro potravu vrátit,“ přibližuje celou záležitost Scott Kanoski.

Vědci z University of South California narušili pokusným potkanům bloudivý nerv a tím zabránili přímému přenosu signálů mezi střevem a mozkem. Potkani pak měli problémy s ukládáním informací do paměti.

Detailnější výzkum odhalil, že podněty z útrob přinášené bloudivým nervem jsou nezbytné k tomu, aby v paměťovém centru hipokampu vznikaly nové neurony a vytvářela se tu nová spojení mezi neurony. Oba procesy – vznik neuronů a jejich propojování – jsou nezbytným předpokladem pro ukládání nových informací do paměti.

Byla by chyba vnímat Kanoskiho studii jako pouhou zajímavost. Při některých léčebných zákrocích lékaři narušují komunikaci útrob s mozkem přes bloudivý nerv. Dochází k tomu například při tzv. bariatrických operacích, které pomáhají obézním lidem dostat pod kontrolu tělesnou hmotnost. „Mohou bariatrické operace a další léčba blokující přenos signálů mezi střevem a mozkem negativně poznamenat paměť pacientů?“ ptají se autoři studie závěrem.

Diskuze (9) Další článek: Přípravky alternativní medicíny užívá stále více adolescentů

Témata článku: Výzkum, Medicína, Mozek, Zajímavosti, Tělo, Evoluce, Jídlo, Útroby, Přímá linka, Neurony, Evoluční hledisko, Ústrojí, Evoluční biologie, Laboratorní potkan, Důležitá komunikace, Trávicí trakt, Trakt, Ukládání, Nezbytný předpoklad, Nervová buňka, Nové spojení, Nature Communications, Detailní výzkum, Nový neuron, Paměť