Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

  • Ze střev putuje přes bloudivý nerv do mozku pestrá škála signálů
  • Ty jsou krajně důležité pro ukládání informací do paměti
  • Některé operace cílené na léčbu obezity mohou tuto důležitou komunikaci narušit
Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

Kde jste si dali nejlepší steak svého života? A kde dělají tu nejlepší zmrzlinu, jakou jste kdy měli na jazyku? Na podobné otázky má každý z nás odpověď po ruce. Místo nehynoucího kulinářského zážitku si vybavujeme zcela přesně. Napadlo vás někdy proč?

Odpověď přináší studie týmu vědců pod vedením Scotta Kanoskiho z University of Southern California. K přečtení je ve vědeckém časopise Nature Communications. Kanoski a spol. neuspořádali anketu mezi milovníky nejrůznějších dobrot, ale pustili se do výzkumu na laboratorních potkanech. A odhalili „přímou linku“ mezi střevem a centrem paměti v části mozku zvané hipokampus.

Není žádným tajemstvím, že mozek dostává informace o dění v trávicím ústroji prostřednictvím bloudivého nervu. Trávicí trakt v sobě skrývá stovky milionů nervových buněk, které sbírají podněty z tkání žaludku a střev.

Tenhle fakt zjistili už v 80. letech 19. století William James and Carl Lange a byli svým objevem tak nadšeni, že připsali vznik některých pocitů a emocí právě neuronům v útrobách. Angličtina má pro tyhle „útrobní pocity“ dodnes termín „gut feeling“. Dnes už na vznik myšlenek v břiše nikdo nevěří.

V mozku máme neuronů asi 80 miliard, tedy neskonale víc než v trávicím traktu. Přesto nelze nad masou neuronů v útrobách mávnout rukou. Někdy se jim dokonce s trochou nadsázky říká „druhý mozek“. Kanoski a jeho spolupracovníci mu připisují schopnost zasahovat do funkcí paměťového centra skladujícího informace.

Co na to evoluční biologie?

Z evolučního hlediska dává tento objev smysl. Když naši dávní živočišní předci narazili na kvalitní potravu, bylo pro ně krajně výhodné si danou lokalitu zapamatovat.

„Když zvíře našlo a sežralo potravu, aktivoval se mu bloudivý nerv a uvedl do činnosti oblast mozku, která slouží jako jakési GPS. Bylo po ně výhodné, aby si zapamatovalo své okolí a mohlo se tam pro potravu vrátit,“ přibližuje celou záležitost Scott Kanoski.

Vědci z University of South California narušili pokusným potkanům bloudivý nerv a tím zabránili přímému přenosu signálů mezi střevem a mozkem. Potkani pak měli problémy s ukládáním informací do paměti.

Detailnější výzkum odhalil, že podněty z útrob přinášené bloudivým nervem jsou nezbytné k tomu, aby v paměťovém centru hipokampu vznikaly nové neurony a vytvářela se tu nová spojení mezi neurony. Oba procesy – vznik neuronů a jejich propojování – jsou nezbytným předpokladem pro ukládání nových informací do paměti.

Byla by chyba vnímat Kanoskiho studii jako pouhou zajímavost. Při některých léčebných zákrocích lékaři narušují komunikaci útrob s mozkem přes bloudivý nerv. Dochází k tomu například při tzv. bariatrických operacích, které pomáhají obézním lidem dostat pod kontrolu tělesnou hmotnost. „Mohou bariatrické operace a další léčba blokující přenos signálů mezi střevem a mozkem negativně poznamenat paměť pacientů?“ ptají se autoři studie závěrem.

Diskuze (9) Další článek: Přípravky alternativní medicíny užívá stále více adolescentů

Témata článku: Výzkum, Medicína, Tělo, Zajímavosti, Mozek, Jídlo, Evoluce, Útroby, Paměť, Evoluční biologie, Ústrojí, Trávicí trakt, Laboratorní potkan, William James, Tělesná hmotnost, Detailní výzkum, Str, Moha, Evoluční biolog, Nervová buňka, Trakt, Evoluční hledisko, Nové spojení, Vědecký časopis, Nezbytný předpoklad



Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

Švýcaři legalizovali sebevražednou kapsli Sarco vytištěnou na 3D tiskárně

** Firma Exit International chce usnadnit proces asistované sebevraždy ** Jako řešení nabízí „kapsli“ Sarco vytištěnou na 3D tiskárně ** S důstojným odchodem pomůže dusík a umělá inteligence

Karel Kilián
ŠvýcarskoSebevraždaTechnologie
Doposud neznámým zdroje vody na Zemi je překvapivě Slunce

Doposud neznámým zdroje vody na Zemi je překvapivě Slunce

** Kde se na Zemi vzala voda? ** Mezinárodní tým odborníků tvrdí, že v jejím původu sehrálo roli naše Slunce ** K tomuto závěru je přivedly analýzy nepatrných úlomků planetky (25143) Itokawa

Stanislav Mihulka
ZeměSlunceVoda
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

** Uběhlo 35 let od tragické nehody v černobylské elektrárně ** Celá oblast je událostí stále silně poznamenaná ** Z Černobylu ale znovu teče elektřina – tentokrát solární

David Polesný
Elektrárna