Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

  • Ze střev putuje přes bloudivý nerv do mozku pestrá škála signálů
  • Ty jsou krajně důležité pro ukládání informací do paměti
  • Některé operace cílené na léčbu obezity mohou tuto důležitou komunikaci narušit
Střevo a centrum paměti v mozku spojuje „přímá linka“

Kde jste si dali nejlepší steak svého života? A kde dělají tu nejlepší zmrzlinu, jakou jste kdy měli na jazyku? Na podobné otázky má každý z nás odpověď po ruce. Místo nehynoucího kulinářského zážitku si vybavujeme zcela přesně. Napadlo vás někdy proč?

Odpověď přináší studie týmu vědců pod vedením Scotta Kanoskiho z University of Southern California. K přečtení je ve vědeckém časopise Nature Communications. Kanoski a spol. neuspořádali anketu mezi milovníky nejrůznějších dobrot, ale pustili se do výzkumu na laboratorních potkanech. A odhalili „přímou linku“ mezi střevem a centrem paměti v části mozku zvané hipokampus.

Není žádným tajemstvím, že mozek dostává informace o dění v trávicím ústroji prostřednictvím bloudivého nervu. Trávicí trakt v sobě skrývá stovky milionů nervových buněk, které sbírají podněty z tkání žaludku a střev.

Tenhle fakt zjistili už v 80. letech 19. století William James and Carl Lange a byli svým objevem tak nadšeni, že připsali vznik některých pocitů a emocí právě neuronům v útrobách. Angličtina má pro tyhle „útrobní pocity“ dodnes termín „gut feeling“. Dnes už na vznik myšlenek v břiše nikdo nevěří.

V mozku máme neuronů asi 80 miliard, tedy neskonale víc než v trávicím traktu. Přesto nelze nad masou neuronů v útrobách mávnout rukou. Někdy se jim dokonce s trochou nadsázky říká „druhý mozek“. Kanoski a jeho spolupracovníci mu připisují schopnost zasahovat do funkcí paměťového centra skladujícího informace.

Co na to evoluční biologie?

Z evolučního hlediska dává tento objev smysl. Když naši dávní živočišní předci narazili na kvalitní potravu, bylo pro ně krajně výhodné si danou lokalitu zapamatovat.

„Když zvíře našlo a sežralo potravu, aktivoval se mu bloudivý nerv a uvedl do činnosti oblast mozku, která slouží jako jakési GPS. Bylo po ně výhodné, aby si zapamatovalo své okolí a mohlo se tam pro potravu vrátit,“ přibližuje celou záležitost Scott Kanoski.

Vědci z University of South California narušili pokusným potkanům bloudivý nerv a tím zabránili přímému přenosu signálů mezi střevem a mozkem. Potkani pak měli problémy s ukládáním informací do paměti.

Detailnější výzkum odhalil, že podněty z útrob přinášené bloudivým nervem jsou nezbytné k tomu, aby v paměťovém centru hipokampu vznikaly nové neurony a vytvářela se tu nová spojení mezi neurony. Oba procesy – vznik neuronů a jejich propojování – jsou nezbytným předpokladem pro ukládání nových informací do paměti.

Byla by chyba vnímat Kanoskiho studii jako pouhou zajímavost. Při některých léčebných zákrocích lékaři narušují komunikaci útrob s mozkem přes bloudivý nerv. Dochází k tomu například při tzv. bariatrických operacích, které pomáhají obézním lidem dostat pod kontrolu tělesnou hmotnost. „Mohou bariatrické operace a další léčba blokující přenos signálů mezi střevem a mozkem negativně poznamenat paměť pacientů?“ ptají se autoři studie závěrem.

Diskuze (9) Další článek: Přípravky alternativní medicíny užívá stále více adolescentů

Témata článku: Výzkum, Zajímavosti, Mozek, Medicína, Tělo, Jídlo, Evoluce, Trávicí trakt, Evoluční hledisko, Evoluční biologie, Tělesná hmotnost, Podobná otázka, Důležitá komunikace, Nerv, Laboratorní potkan, Nature Communications, Oblast mozku, Pestrá škála, Paměť, Nový neuron, Nervová buňka, Útroby, Přímý přenos, Přímá linka, Nezbytný předpoklad

Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test 18 bezdrátových sluchátek

Vše o přechodu na DVB-T2

Procesory AMD opět porážejí Intel

7 NVMe M.2 SSD v přímém souboji