Vědci našli potenciálního tichého přenašeče nového koronaviru. Mohou jím být děti, které dle výzkumu mohou mít virus SARS-CoV-2 v nose a krku celé týdny, aniž by vykazovaly jakékoli příznaky. O studii, publikované v pátek v odborném časopise JAMA Pediatrics, informuje zpravodajská stanice CNN.
„Dle této série případových studií mohly být zjevné infekce u dětí spojeny s tichým přenosem COVID-19 v komunitě,“ napsaly lékařky Roberta DeBiasi a Meghan Delaney z dětské nemocnice ve Washingtonu. Vidí zde souvislost s dospělými, u kterých může až ve 40 % případů proběhnout infekce novým koronavirem bez jakýchkoli příznaků, nicméně těmi se studie nezabývala.
Děti bez příznaků
Studie vychází v době, kdy americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) čelí kritice za změnu pokynů pro testování asymptomatických pacientů, které Americká pediatrická akademie (AAP) v pátečním prohlášení označila za „nebezpečný krok zpět“. V aktualizovaných pokynech CDC je doporučeno netestovat lidi bez příznaků, ačkoli byli v blízkém kontaktu s prokazatelně nakaženým.
Autorky uvádějí, že 85 z 91 infikovaných dětí (tj. 93 %) by nebylo odhaleno v případě, že by se testovaly jen ty, které vykazují nějaké příznaky. Jejich výzkum tak přidává další důkazy o tom, proč je z hlediska trasování kontaktů podstatné, coby klíčová strategie ke zpomalení šíření viru, co nejširší testování.
„Víme, že děti často vykazují při onemocnění COVIDem-19 minimální nebo žádné příznaky. Víme také, že nejsou imunní vůči tomuto viru a mohou vážně onemocnět. Testování exponovaných jedinců, kteří ještě nemusejí vykazovat příznaky, je zásadní pro trasování kontaktů, jež pomáhá identifikovat další lidi, kteří jsou vystaveni riziku infekce,“ uvedla ve svém prohlášení prezidentka AAP Sally Goza.
Studie zaměřená na děti
Studie obsahovala údaje o 91 asymptomatických, presymptomatických a symptomatických dětech s diagnostikovaným onemocněním COVID-19 mezi 18. únorem a 31. březnem ve 22 centrech po celé Jižní Koreji. Dvacet z těchto pacientů (tj. 22 %) nevykazovalo žádné zjevné příznaky a zůstali v průběhu celé studie asymptomatičtí.
Dalších 18 dětí (tj. 20 %) bylo presymptomatických, což znamená, že v té době nevypadaly ani se necítily špatně, ale později se u nich projevily příznaky. Zbývajících 53 dětí (58 %) vykazovalo příznaky, které mimo jiné zahrnovaly horečku, kašel, průjem, bolesti břicha a ztrátu čichu nebo chuti. Doba trvání symptomů se lišila – pohybovala se od jednoho do 36 dnů.
Data ukázala, že pouze 8,5 % pacientům byl diagnostikován COVID-19 v době, kdy začaly jejich příznaky. Většina pacientů se symptomy (přesně 66,2 %) měla příznaky, které nebyly rozpoznány před diagnostikováním, a u 25,4 % se projevily až později po diagnostice.
Virus zůstal v dýchacích cestách
Studie zjistila, že genetický materiál viru byl u dětí detekovatelný průměrně 17,6 dne. I u dětí, které neměly žádné příznaky, byl virus detekovatelný v průměru po dobu 14 dní. Je také možné, že virus byl v těle dětí ještě déle, protože v mnoha případech nebylo zjištěno datum počáteční infekce.
Odborníci zdůrazňují, že to nutně neznamená, že děti šíří virus. Přítomnost genetického materiálu viru ve výtěrech „nemusí znamenat schopnost přenosu, zvláště u lidí, kteří nemají závažné příznaky, jako je kašel a kýchání,“ zdůrazňuje profesor Calum Semple z University of Liverpool.
„Citlivé metody molekulární detekce mohou detekovat nejen životaschopný, infekční virus, ale také neživotaschopné fragmenty RNA bez schopnosti přenosu,“ potvrzují DeBiasi a Delaney. Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se ukázalo, zda se podobné nálezy objevují u větší skupiny dětí z jiných částí světa. Studie přesto poskytuje informace, které mohou odborníci v oblasti veřejného zdraví použít při úvahách o šíření viru ve školách.
„Strategie testování pouze symptomatických dětí, nedokáže identifikovat ty, které tiše šíří virus, když se pohybují ve své komunitě a škole,“ jsou přesvědčené autorky. „V regionech, kde není zavedeno používání obličejových masek. mohou asymptomatičtí přenašeči usnadnit tiché šíření v komunitě.“
