Hurikány jsou hodnoceny podle rychlosti větru, ale tento systém nezohledňuje faktor, který stojí za 90 % úmrtí během extrémních bouří – záplavy. Vědci proto usilovně pracují na vylepšení tohoto nedokonalého systému, aby mohli lépe varovat před skutečnou nebezpečností.
Zatímco vítr určuje kategorii hurikánu, hlavní nebezpečí přichází většinou s přívalovými dešti a stoupající hladinou vody. Právě tyto faktory mohou způsobit rozsáhlé škody a ztráty na životech. Proto je nutné najít efektivnější způsob, jak předpovídat celkové nebezpečí hurikánu.
Nevyhovující stupnice
Jedním z příkladů nevyhovující kategorizace dle Saffirovy–Simpsonovy stupnice je hurikán Ernesto, který způsobil v Portoriku obrovské škody, přestože byl kvůli rychlosti větru 120 km/h oficiálně zařazen do nejnižší kategorie. Tento způsob hodnocení totiž často neodráží skutečnou ničivost.
I bouře nejnižší kategorie může napáchat stejně vážné škody jako hurikán páté kategorie. Při posuzování nebezpečí se totiž podceňují další faktory, jako jsou silné deště a záplavy, které mohou být pro danou oblast stejně smrtící jako hurikány s nejvyšší rychlostí větru.
Spolu s tím, jak klimatická změna přináší silnější bouře a extrémnější hurikánové sezóny, se stále častěji ozývají hlasy volající po přehodnocení způsobu, jakým kategorizujeme hurikány. Saffirova–Simpsonova stupnice, která se používá už více než 50 let, má totiž zásadní nedostatky.
Objevují se nové alternativy, které se snaží tuto stupnici vylepšit. Cílem je poskytnout lepší systém varování a tím zachránit více životů díky přesnějšímu hodnocení skutečné nebezpečnosti hurikánů, tedy nejen jejich větrné síly.
Padesát let starý způsob
Saffirova–Simpsonova stupnice byla vytvořena na počátku 70. let americkým stavebním inženýrem Herbertem Saffirem, ke kterému se později přidal meteorolog Robert Simpson.
Tato stupnice bere v úvahu maximální rychlost větru v bouři a na jejím základě hodnotí hurikány na škále od jedničky do pětky, kde pětka značí nejintenzivnější hodnotu. Rychlost větru je zjišťována pomocí letadel Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), která vypouští přístroje měřící tlak, směr a rychlost větru.
Toto hodnocení však nebere v úvahu další dopady hurikánů, jako jsou přívalové bouřky, intenzivní srážky nebo záplavy. Přitom největší hrozbu z hlediska ohrožení životů nepředstavuje vítr, ale právě voda. Podle Florida Climate Center na Floridské státní univerzitě je až 90 % úmrtí souvisejících s hurikány způsobeno utonutím, buď v bouřlivých záplavových vlnách, nebo při záplavách vyvolaných extrémními dešti.
„Saffirova–Simpsonova stupnice je nedostatečná,“ říká vědec Michael Wehner z Lawrence Berkeley National Laboratory v Kalifornii, který se specializuje na změny v chování extrémních povětrnostních jevů. I podle něj problém spočívá v tom, že stupnice měří pouze nejvyšší rychlost větru, ale většina škod je způsobena vodou.
Příkladem může být hurikán Sandy, který byl klasifikován jako bouře první kategorie, přesto způsobil rozsáhlé záplavy, které překročily hranice stoleté vody a způsobily škody ve výši 88,5 miliardy dolarů. Není tedy důležité jen to, jak rychle vítr fouká, ale také kde a jak silně působí na vodní hladinu. Právě toto rozložení větru ovlivňuje, jak vysoké a nebezpečné budou bouřkové vlny, které často způsobují největší škody.
Vědci se neshodnou
Profesor meteorologie z Centra pro oceánsko-atmosférické předpovědi na Floridské státní univerzitě Vasu Misra navrhl nový způsob měření síly hurikánů, který by doplnil dosavadní stupnici. Nový ukazatel, nazývaný Track Integrated Kinetic Energy (zkráceně Tike), hodnotí nejen sílu větru, ale i velikost oblasti, kterou hurikán zasáhne, a dále jeho intenzitu a délku trvání.
Na rozdíl od současné metody, která se spoléhá na měření pomocí průzkumných letadel, by Tike využíval odhady větrných podmínek získané ze satelitních snímků.
Sám Misra ale upozorňuje, že se s touto metodou pojí několik problémů. Získání dat může komplikovat hustá oblačnost, která často obklopuje hurikán, což znamená, že výsledky nemusí být úplně přesné. Dalším velkým praktickým problémem je, že tyto odhady jsou momentálně dostupné pouze pro oblast východního Tichého oceánu a Atlantského oceánu. V Indickém oceánu a západním Pacifiku tyto informace chybí kvůli nedostatečnému pokrytí satelity.
Ještě dál jde emeritní profesor atmosférických věd na Massachusettském technologickém institutu Kerry Emanuel. Ten tvrdí, že je potřeba zásadně přehodnotit celý přístup k měření hurikánů. „Jsem pro to, abychom se úplně vzdali Saffirovy–Simpsonovy stupnice a začali od nuly,“ říká. Podle něj tato stupnice vůbec neodráží skutečné riziko. „Dosud jsme se zaměřovali spíše na meteorologii než na riziko, a to je potřeba změnit,“ dodává.
„Žádná stupnice nemůže vystihnout všechny dopady hurikánu na každém místě,“ říká zástupce ředitele Národního hurikánového centra (NHC) při NOAA Jamie Rhome. Aby lidé byli lépe informováni o rizicích spojených s bouřkovými vlnami během hurikánů, zavedlo NHC systém varování a sledování bouřkových vln.
Přidat šestý stupeň?
Rhome dále vysvětluje, že hurikány jsou „mnohočetné hrozby“, což znamená, že jednotlivé nebezpečné jevy, jako jsou silné větry, prudké deště nebo zmíněné bouřkové vlny, mohou nastat v různých časech a na různých místech. Proto se Národní hurikánové centrum snaží komunikovat potenciální dopady těchto hrozeb odděleně, aby lidé lépe pochopili, jaká rizika mohou v jejich oblasti nastat.
Kerry Emanuel by rád viděl nový semaforový systém klasifikace hurikánů, který by se podobal tomu, co používá britská meteorologická služba Met Office. Tento systém hodnotí míru rizika barevnou škálou a vydává žlutá, oranžová nebo červená varování. Barvy jsou přidělovány podle toho, jak závažné dopady může počasí mít a jak pravděpodobné je, že tyto dopady nastanou.
Někteří vědci však vidí smysl v zavedení šesté kategorie. Kerry Emanuel tvrdí, že pokud bychom zůstali u Saffirovy–Simpsonovy stupnice, pak by rozšíření o kategorii šest vyslalo „jasný signál lidstvu, že klimatické změny ovlivňují hurikány“. Hlavní přínos by podle něj spočíval v tom, že by se tím upozornilo na tento fakt.
Šestý stupeň má svá ale
Výzkumná asistentka Heather Holbach z oddělení pro výzkum hurikánů při organizaci NOAA, se obává, že zvýšení počtu kategorií by mohlo ovlivnit, jak vážně lidé berou bouře s nižšími hodnoceními, a ani z vědeckého hlediska nevidí důvod pro zavedení šesté kategorie.
Je zřejmé, že současná Saffirova–Simpsonova stupnice, která hodnotí hurikány pouze na základě rychlosti větru, není dostatečná pro plné pochopení a komunikaci rizik. I když by rozšíření o šestou kategorii mohlo přitáhnout pozornost k vlivu klimatických změn, odborníci varují, že takový krok může mít negativní důsledky na vnímání nižších kategorií, které jsou stále velmi nebezpečné.
Proto je klíčové přehodnotit přístup k měření a klasifikaci hurikánů, zaměřit se na komplexní rizika, a vyvinout nové, účinnější metody, které budou lépe reflektovat reálné hrozby a pomáhat lidem se lépe připravit na nadcházející bouře.
Zdroje: cs.wikipedia.org bbc.com.