Historie

Sumerové aneb národ mnoha prvenství: Vynálezy a smutný konec

  • Svého času existoval národ, který by mohl být přímo symbolem pro prvenství
  • Stál na počátku historie, neboť jako první ovládl písmo
  • Jednalo se u Sumery, kteří vynalezli mnohé základní civilizační dovednosti
Sumerové aneb národ mnoha prvenství: Vynálezy a smutný konec
Kapitoly článku

Příběh se smutným koncem

Jakkoliv je ten seznam mnoha prvenství úctyhodný, nutno bohužel říct, že vlastní dějiny sumerské civilizace a zejména její konec nejsou zrovna radostným vyprávěním. Už bylo zmíněno, že války mezi městskými státy byly celkem běžnou záležitostí. Nelze také zamlčet šokující objevy na královském pohřebišti v Uru, z nichž vyplynulo, že v ranně dynastickém období (asi 2 900-2 600 př.n.l) byly králové a královny při svém pohřbu běžně doprovázeni (snad dobrovolně) svým služebnictvem. Co bylo nalezeno například v hrobě zvaném „Velká jáma smrti“, to snad netřeba komentovat.

Sumerský původ je nejasný, víme jen, že nepatřili mezi semitské národy. S nimi se v Mezopotámii po celá staletí potýkali, vzájemně se obohacovali, poráželi a vítězili, až to Sargon Veliký v roce cca 2 270 př.n.l. vzal radikálně do rukou, všechny sumerské městské státy porazil a založil první semitskou akkadskou říši. Od té chvíle se on a jeho následníci tituloval „králové Sumeru a Akkadu“, což je asi nejdéle trvající titul užívaný potentáty vůbec.

Sumerové se několikrát pokusili povstat a několikrát se jim to nepovedlo. Až teprve příchod nomádských primitivních Gutejců zlomil Akkadům vaz. Gutejci jejich hlavní město Akkad zpustošili tak dokonale, že se jeho trosku dodnes nenalezly (to je tip pro případné nadšence pro archeologii). Nadvláda Gutejců nebyla pro Sumery taky žádné terno, ale nakonec se městům Lagaši i Uru podařilo osvobodit.

Nastala doba, nazývaná sumerskou renesancí. Rozvíjelo se umění a vládli osvícení vládci, jako například v Lagaši Gudea, který se (pro orientálního panovníka naprosto nezvykle) nikdy nenechal zpodobnit jako válečník, ale zásadně jako mírumilovný stavitel chrámů či zavlažovacích kanálů.

Pak to ale vzali do rukou panovníci třetí dynastie urské, kterou založil Urnammu. I ten se snažil své panství povznést, přišel s prvním zákoníkem, ale moc mu zachutnala a po dlouhých válkách nakonec porazil Gutejce a celý Sumer sjednotil pod svým vedením. Jeho následníci budovali první skutečně sumerskou říši, upevňovali její hranice, válčili se sousedy, stavěli pohraniční zdi, a to tak dlouho, až jim došly nápady a hned nato i síly.

Problém totiž byl v tom, že extenzivní sumerské zemědělství, založené na zavlažovacích kanálech, postupně vedlo k zasolování půdy. Některá města, jako třeba Eridu, musela být opuštěna, a Sumer celkově slábl. No a když se z hor přivalily vlny Amoritů, byl konec.

Sumerští básníci té doby píší jedny z nejdojemnějších „nářků“ nad zkázou civilizace, jaké kdy byly napsány. Je znám Nářek nad zkázou Uru, Nářek nad zkázou Uruku, dokonce Nářek nad zkázou Sumeru. Není v nich žádná naděje, žádná víra v obrat. Je to pouhé pohřební truchlení. Sumerské dějiny skončily a vládu v Mezopotámii převzali jiní. Oni sami se postupně rozpustili v semitském moři, takže jen století po pádu Uru (cca 1 940 př.n.l.) už sumersky nikdo běžně nemluvil.

Zemské právo zmizelo. Lid lká. Vláda byla pohlcena bažinou. Lid lká. Matka uprchla od svých dětí. Lid lká. Otec se odvrátil od svých dětí. Lid lká. Manželka byla opuštěna, dítě bylo opuštěno. Majetky byly rozchváceny. Černohlavci byli odvlečeni ze svých domovů.

Toto je jen kratičký úryvek z Nářku nad zkázou Uru. Čtení těch 4 000 let starých řádek připomíná reportáž. Před námi je ničena civilizace, lidé jsou popravování, vetřelci ničí chrámy, město je vypáleno a ti, kdo nestihnou utéct, uhoří. Bohové lamentují nad zkázou svých věrných, kdy obřady nejsou dodržovány a bohatství chrámů je rozchváceno. Jen málokdy je možné takto „v přímém přenosu“ vidět naprostý konec. Většina civilizací zanikla buď náhlým úderem, kdy nebyl čas na básně, či postupnou stagnací. Sumerové skončili ve velkém stylu.

Jazyk samotný zapomenutý nebyl. Používal se při náboženských obřadech po další tisíciletí, byla to prostě „latina“ tehdejších kněží. Tisíc let se takto konzervoval, až byl za perské říše postupně zaměněn na hovorovou aramejštinu či perštinu. Jediným pozůstatkem bývalé sumerské slávy zůstával titul „král Sumeru a Akkadu“, který nakonec odložil perský král Xerxés.

Ne snad, že by se na Sumery úplně zapomnělo. Psal o nich například ve třetím století př.n.l. babylónský kněz Béróssos ve spise „Babylóniaka“, ale bohužel tehdejší helénistické učence tato historie nezaujala. Sumerové byli nakonec zcela zapomenuti a o jejich zásluhách už nikdo nevěděl. Dokonce i Židé, kteří svůj původ odvozovali od praotce Abraháma ze sumerského Uru, na ně zapomněli a nazývali je Chaldejci. Musíme poděkovat archeologům, historikům a luštitelům klínového písma, kteří nám ten zázračný malý národ opět objevili.

Pokud chceme spatřit pomíjivost pozemské slávy, stačí navštívit některé ze sumerských měst. Ztracené v poušti, opuštěné lidmi i bohy, nabízí osamělému návštěvníkovi jen hromady zvětralých cihel a díry po výkopech archeologů. Místa, kde kdysi tisíce lidí budovali první civilizaci, jsou dnes domovem pro hady a štíry. Tak končí lidská marnivost. Ale my bychom na Sumery neměli zapomínat. Každý den použijeme mnoho vynálezů, kterým oni kdysi vdechli život. Máme jim za co být vděční. Oni byli první.

Kolik jich bylo?

Už jsme se zmínili, že v Uruku žilo kolem roku 2 900 maximálně 80 000 obyvatel. Z těchto čísel se celkový počet Sumerů v této době odhaduje na zhruba 1 milion, přičemž celkově na Zemi žilo asi 27 milionů lidí. Pokud to přepočteme na dnešní čísla, Sumer měl poměrně ke světové populaci počet obyvatel jako dnešní Indonésie, čtvrtá nejlidnatější země světa. Takže i když jich z dnešního pohledu nebylo mnoho, tehdy šlo o velký národ. Byly samozřejmě národy početnější, jako třeba Egypťané nebo Číňané.

Sumerů sice možná nebylo mnoho, ale na své vynalézání měli dost času. Jejich dějiny trvají minimálně 1 500 – 2 000 let. Jsou tedy delší, než dějiny nás, Čechů.

Témata článku: Historie, Země, Lidé, Zemědělství, Archeologie, Tenká vrstva, Zákoník, Lid, Důležitá skutečnost, Válečník, Etalon, Celkový počet, Běžný nástroj, Listovní tajemství, Běžná záležitost, Hut, Sumer, Civilizace, Čechy, Pohřeb, Původní nápad, Nomád, Celé století, Vlk, Egypťan


Určitě si přečtěte

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

10 novinek Androidu 10, které vás budou bavit

Jan Láska, Vladislav Kluska | 28

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

** Kolem baterií a akumulátorů koluje řada mýtů, nepravd a polopravd ** Dnes vám devět z nich zkusíme vyvrátit na základě faktů ** Většina z nich totiž neplatí pro moderní lithiové baterie

Karel Kilián, David Polesný | 99

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

** Představte si biblickou potopu ** Nejprve zaniknou Děčín a Břeclav, pak i Brno a Praha ** Hlavním městem se stane Jihlava a zbytky Čechů přežijí na Kvildě

Jakub Čížek | 93

Co všechno se spouští se startem Windows a proč by vás to mělo zajímat

Co všechno se spouští se startem Windows a proč by vás to mělo zajímat

** Společně s operačním systémem se spouští řada aplikací a služeb ** Mohou mít negativní dopad na celkovou dobu startu Windows ** Jak získat kontrolu nad automaticky spouštěnými programy?

Karel Kilián | 57

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na klávesnice, myši, routery, tiskárny, sluchátka a další věci k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 20

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

** Máme tu další českou phishingovou vlnu ** Podle průzkumů máme stále problém s kybernetickou gramotností ** Nebezpečím jsou děti, které opouštějí rodiče

Jakub Čížek | 34