Supernovy typu Ia jsou velmi speciální exploze. Dochází k nim tehdy, když bílý trpaslík v těsné dvojhvězdě nashromáždí přesně definované množství hmoty a pak exploduje.
Při explozi supernovy Ia se uvolňuje největší množství energie mezi všemi známými typy supernov. Výbuchy supernov typu Ia jsou vždy stejně jasné – asi 5 miliardkrát jasnější než Slunce.
Proto astronomové rádi využívají supernovy Ia jako takzvané standardní kosmologické svíčky, čili hodně extrémní světelné značky pro měření vzdáleností v hlubokém vesmíru. Supernovy Ia jsou nesmírně cenným nástrojem, s nímž můžeme sledovat historii vesmíru.
Keichi Maeda z Univerzity v Kjótu společně s mezinárodním týmem badatelů zjistil, že minimálně v některých případech je rozbuškou supernovy Ia detonace hélia na povrchu bílého trpaslíka.
Podle toho, co víme, jsou supernovy typu Ia poměrně vzácné. V průměrné galaxii exploduje asi tak jedna taková supernova za století. Vesmír kolem nás je ale naštěstí plný galaxií, takže takových supernov můžeme pozorovat vcelku ucházející množství.
Meada a spol. použili kameru Hyper Suprime-Cam na teleskopu Subaru observatoře na havajské sopce Mauna Kea. S její pomocí obsáhli v jednu chvíli velkou plochu oblohy. Díky tomu během jediné noci objevili asi stovku supernov. Mezi nimi odhalili jednu supernovu typu Ia, která explodovala jen jediný den před tímto pozorováním. Překvapilo je ovšem, že tato supernova předvedla velmi jasný záblesk, který podle všeho souvisel s mechanismem exploze.
Badatelé nakonec dospěli k názoru, že za zmíněným zábleskem, k němuž došlo na počátku celé exploze, stojí detonace hélia. Právě výbuch hélia totiž podle jejich propočtů nejspíš zodpovídá za pozorovaný záblesk, jeho jasnost i jeho zbarvení.
Pochopení mechanismu explozí supernov Ia je pro astronomy kriticky důležité. Na těchto supernovách závisí celá řada našich poznatků o vzdáleném vesmíru, stejně jako výzkum temné energie a dalších záhadných kosmologických fenoménů.
Zdroj: Kavli IPMU, Foto: NASA