Už od začátku roku 2015 spustil švédský startupový hub Epicentrum projekt, který se snaží o to, proměnit člověka v částečného „kyborga“. Zaměstnancům i zákazníkům, kteří hub navštěvují, tak dobrovolně implantují NFC čipy přímo pod kůži. Každý takový čip je unikátní pro každého uživatele, což umožňuje možnosti identifikace u elektronických zámků dveří, ale také na různých automatech s občerstvením nebo třeba i sdílené tiskárně.
Asi většina z nás, kteří pracují nebo pracovali v modernějších kancelářích, mají zkušenosti se speciálními kartami, které jsou určené pro bezdrátové odemknutí dveří. I moderní platební karty jsou vybavené bezdrátovými čipy, pomocí kterých lze platit pouhým přejetím po terminálu. V nejnovějších formách je možné stejného efektu dosáhnout třeba pomocí mobilního telefonu, speciálního prstenu a podobně, které mají rovněž integrované NFC čipy.
Co když ale nebudete potřebovat k těmto úkolům vytahovat žádné zařízení nebo kartu a vystačíte si pouze s vlastní rukou? Nemluvíme o žádném otisku prstu, ale o čipu implantovaném přímo v ruce.
150 očipovaných lidí na jednom místě
V rámci zmíněného hubu, který navštěvuje přibližně dva tisíce lidí, už se nechalo očipovat kolem 150 lidí. Jedná se tak o necelých deset procent, což je vzhledem k tomu, že je nutné čip zavést přímo pod kůži, relativně dobré číslo.
Samotný čip, který se umísťuje pod kůži, má velikost jako zrnko rýže a pracuje na pasivní technologii NFC, podobně jako třeba čipy v platebních karetách a dalších objektech. Umístění pod kůži probíhá pomocí speciální injekční pistole na vrchní část ruky v části přibližně mezi palcem a ukazováčkem.
Zdravotní rizika? Spíše komplikace
Cizí předměty umístěné v lidském těle nejsou sice přirozené, ale v historii naší civilizace poměrně dlouhodobě vyzkoušené a relativně bezpečné (vždy může nastat špatná reakce těla) – ale zatímco dříve se jednalo spíše o různé okrasné implantáty bez reálné funkčnosti, bezdrátový čip už poskytuje řadu výhod.
Pokud jde o čipování organismů obecně, poměrně dlouho rovněž čipujeme například psy či kočky, především z důvodu snadné a rychlé identifikace. Problémy ale přeci jen mohou přijít – například pokud byste chtěli jít na magnetickou rezonanci, opětovné vyndání a zandání čipu z kůže jistě nebude pohodlné ani příjemné.
Předčasná budoucnost, která zabolí
Čip v těle umožňuje stejně jako jiný NFC čip zjednodušit ověřování v rámci různých věcí – může jít o otevírání dveří a tím pádem i ověření příchodu a odchodu z práce, přístup ke sdílené tiskárně, aktivování a deaktivování alarmu nebo třeba platbu v různých lokálních automatech na jídlo a pití.
Někomu takový implantát může přijít „cool“ a jako jasná budoucnost, jak je ale vidět na statistice zmíněného hubu, 90 % uživatelů je zatím spíše zdrženlivých a to i přes to, že jde o geeky, kteří pracují v moderním startupovém prostředí.
Je tak otázkou, jestli tato forma má vůbec nějakou budoucnost a zda do doby, než naše těla budou prohánět nanoboti, nepůjde tento systém ověřování spíše neinvazivní cestou například v rámci chytrých hodinek nebo třeba detekcí obličejů a podobně.
Je jasné, že pro využití čipů v těle je ideální zdravotnický segment – pokud by daný čip prováděl přesné měření řady vlastností organismu, byla by to tak obrovská přidaná hodnota, za kterou by nejspíše stálo za to si daný čip nechat implantovat. Použití coby hloupého NFC je ale poměrně sporné.
