Nevím, jak by se tvářil revizor v českém vlaku, tramvaji či metru, kdyby k němu cestující místo platné jízdenky jen napřáhl ruku. Asi by upadl do rozpaků a neměl by potuchy, o co jde. Jeho švédští kolegové jsou už ale na podobné situace zvyklí a přiloží k hřbetu ruky cestujícího svou „čtečku“. Vědí, že pasažér má elektronickou „jízdenku“ v čipu pod kůží na ruce.
Pro průvodčí na švédských železnicích už prý nejsou cestující s podkožním čipem místo lístku ničím neobvyklým. Podle zprávy tiskové kanceláře AFP vede Švédsko světové statistiky počtů obyvatel s čipem implantovaným pod kůží. Vedle technických a etických otázek se nabízí i ta sociologická. Co vede Švédy k takovému nadšení pro podkožní čipy?
Vyznavače podkožních čipů řadí experti do širšího okruhu tzv. biohackerů. Jde o skupinu lidí, kteří sdílejí některé základní hodnoty s průkopníky počítačového hackingu. Biohackeři si ale nekladou za cíl průniky do počítačů a počítačových sítí. Chtějí „hacknout“ živé systémy včetně lidského těla.
Značné popularity dosáhli američtí biohackeři, kteří si zahrávají s vlastním organismem pomocí nejmodernějších metod genového inženýrství. Někteří jsou čistí exhibicionisté a poutají k sobě pozornost teatrálními kousky zveřejněnými na YouTube. Můžete se tak stát například svědkem toho, jak si biohacker vpraví do těla gen pro tmavší zbarvení kůže.
Přední biohackeři dokonce založili obchodní firmy a dodávají dalším zájemcům o biohacking vše potřebné. Koupit lze třeba vybavení pro domácí výrobu světélkujícího piva. V nabídce je však i injekce, která by měla zásahem do DNA posílit u člověka růst svalů. Někteří biohackeři se rekrutují z řad lidí trpících nevyléčitelnou smrtelnou chorobou. Ti vidí v biohackingu poslední šanci na vyléčení novým, dosud neodzkoušeným zásahem do DNA.
Evropská biohackerská scéna se většinou orientuje na umělecké projekty nebo na pomoc rozvojovým zemím. Švédové se z obecného světového i evropského trendu biohackingu vymykají. Tisíce si jich nechaly pod kůží mezi palcem a ukazováčkem implantovat NFC chipy, které jim pak dovolují komunikovat na krátkou vzdálenost s různými elektronickými zařízeními, např. čtečkami vlakových průvodčích.
Proč zrovna Švédové?
Na otázku, proč zrovna Švédové zahořeli takovým nadšením pro čipy v těle, hledají odpověď sociologové. Někdy se to vysvětluje velkou naivitou Švédů, kteří hodně věří svému státu a nepředpokládají, že by informace z čipů pod kůží mohl někdo získat bez jejich vědomí a že by je zneužil proti nim. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že Švédové ve srovnání s jinými národnostmi ochotněji sdílejí svá osobní data.
Za mnohem důležitější faktor ale vědci považují silnou náklonnost Švédů k digitálním technologiím. Ty tvoří jeden ze základních pilířů jejich národního hospodářství. Vždyť právě Švédsko dalo světu internetové služby, jako je Skype nebo Spotify.
Švédové celkově sympatizují s hnutím za transformaci člověka moderními technologiemi čili s transhumanismem. Že i v tom „tvrdí muziku“, dokazuje např. skutečnost, že na založení významné transhumanistické nadace Humanity+ se v roce 1998 významně podílel Nick Bostrom ze Švédska.
Teprve čas ukáže, jestli současný švédský trend skutečně předznamenává budoucí globální vývoj. Skeptici varují, že i čip pod kůží se dá „nabourat“ a lze z něj ukrást data.
V současnosti je toho tam ke zcizení opravdu málo, a tak potenciální zloději dat nemají důvod na podkožní čipy útočit. To se ale může velmi rychle změnit s tím, jak objem a hlavně cena dat ukládaných do čipů pod kůži poroste.
NACC BY-SA 2.0