Indie se v posledních dnech potýká s extrémní vlnou vedra, která bortí všechny dosavadní rekordy. Teplota ve špičkách dosahuje až 44 °C, tamní India Meteorological Department vydává jedno varování za druhým, a zatímco v Česku sledujeme oproti předchozím rokům relativně chladnější jaro, indický březen byl nejteplejší za posledních 122 let.
Světové teploty vlhkého teploměru na Windy
Oživeno 22. července | Na webu Windy.com (zatím ne v aplikacích) si můžete zobrazit vrstvu se zobrazením teploty vlhkého teploměru, o které píšeme v tomto článku. Buď použijte tento přímý odkaz, nebo si vrstvu nastavte do lišty v pravém rohu stránky Windy.
Teploty vlhkého teploměru jsou rozlišené barevným odstínem, po přiblížení uvidíte nad mapou konkrétní hodnoty
Návod pro nastavení vrstvy do lišty: V liště vpravo nahoře vybere Více vrstev, v panelu potom zaškrtněte Wet-bulb temp. V pravé liště se potom tato položka ukáže po kliknutí na sekci Teplota. Ještě je dobré v liště vpravo dole zkontrolovat, že se nad mapou neukazují štítky s aktuální teplotou.
No dobrá, 44 °C sice není úplně na vycházku v péřové bundě, ale takové Death Valley nebo odpolední Sahara se jistě dokážou rozpálit ještě více, ne? Ale samozřejmě!
Dosavadní rekord nejteplejšího místa na Zemi drží už 109 let turistický resort Oasis at Death Valley, ve kterém 10. července 1913 zaznamenali jen těžko představitelnou teplotu vzduchu 56,7 °C ve stínu. Sice se dodnes vedou spory o kvalitě tehdejšího měření, Death Valley je ale v každém případě pekelnou pánví, což o půl století později potvrdila další meta 93,9 °C – teplota rozpálené štěrkovité země na přímém Slunci.
Vlna veder v Indii podle NASA Earth Observatory (27.4. 2022)
V Death Valley je naštěstí sucho
Proč tedy posledních pár týdnů klimatologové zděšeně hledí směrem k Indii, když se vám ve východní Kalifornii a s trochou nadsázky roztaví i podrážka tenisek?
Toho dne kalifornský písek tavil tenisky. Týdenní záznam pro červenec 1972 s rekordní teplotou povrchu na slunci 93,9 °C
Odpověď je prostá. Death Valley je sice nejteplejším místem na zemském povrchu (pomiňme geotermální prameny a aktivní sopky), ale zároveň extrémně suchým. Na nejbližším kameni u cesty si tu tedy můžete na jednu stranu ukuchtit třeba smažák, pokud ale povezete cisternu s pitnou vodou, zachrání vás i tak jeden z mnoha vynálezů evoluce.
Ekrinní žlázy a vodnaté výměšky
To máte tak. Kdysi hodně dávno došlo u savců ke zvláštní genetické mutaci, která jim dala jednu unikátní evoluční výhodu oproti ostatním. Jejich kůži zaplnily ekrinní žlázy, ze kterých při zvýšené teplotě začal z čista jasna vytékat výměšek složený z vody, močoviny, soli a stopových prvků nejrůznějších minerálů.
Zpocený hroch, jehož pot obsahuje hodně tuku, a tak funguje jako opalovací krém
Tekutina, která obalila překvapeného člověka, se ve vysoké teplotě postupně odpařila, a jelikož k takové přeměně v plynné skupenství potřebujete dodat vodě hromadu energie, vedle solárního zdroje se díl odebral i z povrchu pokožky, která se tím pádem ochladila.
Už si jistě všichni rozumíme, právě jsme si totiž ve vší stručnosti vysvětlili jeden ze základních termoregulačních mechanizmů, díky kterému nemusíme mít jako třeba psi celý den vyplazený jazyk. Umíme se společně s mnoha opicemi, koňmi ale třeba i hrochy potit. Člověk je v tom naprostý přeborník.
Death Valley příjemnější než Indie
Díky schopnosti pocení dokáže člověk přežít i tam, kde by to jiní rovnou zabalili a den přečkali v nejbližší skalní průrvě, a tak jsme mohli vybudovat celé civilizace v naprosto nehostinných zeměpisných šířkách včetně Indie a Las Vegas.
Má to ale jeden háček. Rozpálený východ Kalifornie a Nevada na tom mohou být paradoxně lépe než o pár stupňů chladnější Indie. Abychom se totiž mohli ochlazovat pocením, je zároveň třeba, aby se mohla voda kam odpařovat.
V Death Valley je to snadné, je tam totiž extrémní sucho, ovšem relativní vlhkost vzduchu (nejen) v Indii se během teplé sezóny šplhá ke 100 % a plnému nasycení vzduchu. V ten okamžik se člověk přestává efektivně ochlazovat pocením, začíná se přehřívat a dostává se do spirály, na jejímž konci je neodvratitelná smrt.
Wet-bulb, tedy mokrý teploměr
Abychom zjistili, kdy přesně vytvoří kombinace teploty a vlhkosti vzduchu životu nebezpečný koktejl, vynalezli jsme wet-bulb temperature (twb). Odpusťte mi prosím mírnou překladovou nadsázku v titulku článku, správný termín v češtině totiž zní teplota mokrého/vlhkého teploměru (tm, tv).
Wet-bulb s kádinkou na vodu
Upravený teploměr v tomto případě neměří přímo teplotu okolního vzduchu, ale teplotu, při které dochází k odpařování vody z namočené punčošky, kterou je teploměr obalený.
Wet-bulb proto při relativní vlhkosti méně než 100 % vždy naměří výrazně nižší teplotu okolí. Jak už jsme si totiž řekli výše, odpařováním vody, se jeho jádro ochladí stejným způsobem jako lidská pokožka pocením.
Vystavení 35 °C twb nepřežijete
Zapamatujte si jednu hodnotu: 35 °C je hraniční teplota mokrého teploměru, kterou ještě zdravý člověk dokáže přežít. Jakmile se na nejbližším wet-bulbu objeví podobná cifra, vezměte nohy na ramena a utečte do nejbližšího mrazáku, nebo v něm brzy sami skončíte na poněkud delší dobu.
Poměr vlhkosti a teploty vzduchu. Pokud se ocitnete v rudém poli, máte vážný problém
Výstupy starších klimatických modelů předvídaly, že se začneme s takovými hraničními teplotami setkávat ve vybraných částech světa až v druhé polovině 21. století. To samé však platilo i o extrémech současných vln veder v Indii. Je tedy dost možné, že se objeví mnohem dříve.
Indie v těchto dnech dosahuje až 30 °C twb
Teplotu mokrého teploměru přepočítává hromada meteorologických webových služeb. Zatímco v našich zeměpisných šířkách poskočí na vyšší hodnotu jen zřídka (a pak kolabujeme ve frontě na České poště), ve zmíněné Indii je to běžný jev.
Na vlhkém pobřeží Indie dnes dosáhla teplota mokrého teploměru až 30 °C
Stačí se podívat třeba na mapu Meteologix, která dnes zvláště na východním pobřeží země ukazovala teplotu wet-bulbu místy až 30 °C. Jestli jste někdy měli při výstupu z klimatizovaného letadla v letní dovolenkové destinaci pocit, že na vás právě dopadla těžká deka a tak tak popadáte dech, twb na úrovni 30 °C by vás nejspíše jako netrénované zelenáče poslala do nejbližší nemocnice.
Největší přírodní zabiják
Co s tím? To nikdo neví, oblasti světa s extrémními teplotami mokrého teploměru totiž mají jedno společné specifikum. Jsou to v podstatě do jedné rozvojové země s ohromným počtem obyvatel, což jen dále zesiluje už tak palčivý problém.
Podle odhadů by se tak mohl stát fenomén wet-bulbu největším přírodním zabijákem, který strčí do kapsy všechny ostatní hrozby už tolik zkoušeného regionu. Regionu, kde podle studie z loňského roku zaznamenali více než 3,3 miliard člověkodnů s extrémně vysokou teplotou mokrého teploměru (ekvivalent 3,3 miliard lidí, kteří by se potýkali s takto vysokou teplotou během jediného dne).
