Švýcarsko má světové prvenství: na 100 metrů dlouhém úseku trati číslo 221, provozované společností TransN, u stanice Buttes v kantonu Neuchâtel byla zprovozněna první odnímatelná solární elektrárna instalovaná přímo mezi kolejnicemi aktivní železnice.
Projekt Sun-Ways s náklady 585 000 švýcarských franků (cca 16 milionů korun) využívá 48 fotovoltaických panelů o výkonu 385 W, které dohromady dosahují výkonu 18 kW a mají ročně vyrobit kolem 16 MWh elektřiny, jež bude dodávána do veřejné sítě. V budoucnu bude možné vyrobenou elektřinu využít nejen pro veřejnou síť, ale i pro napájení železniční infrastruktury nebo přímo trakční sítě vlaků.
Zásadní inovací je patentovaný systém umožňující rychlou montáž i demontáž panelů. To řeší problém, který dosud bránil podobným projektům: železniční tratě vyžadují pravidelnou údržbu (podbíjení, broušení kolejnic a čištění štěrkového lože), což by pevně nainstalované panely znemožnily. Stroj PUMA dokáže položit až 150 panelů za hodinu, přičemž stejným způsobem lze panely i odstranit.
Stroj PUMA dokáže položit až 150 panelů za hodinu
Solární panely v kolejišti mají potenciál
Solární panely Sun-Ways jsou navrženy tak, aby odolaly vibracím, nárazům i povětrnostním vlivům. Mají také antireflexní úpravu, která eliminuje riziko oslnění strojvedoucích. Problém znečištění, který by mohl výrazně snížit jejich účinnost, řeší válcové kartáče připevněné na projíždějících vlacích. V zimě ale zůstává výzvou sníh a led – firma pracuje na systémech, které by umožnily jejich tání, ale účinnost těchto řešení v praxi bude nutné teprve ověřit.
Na švýcarské trati vznikla první odnímatelná solární elektrárna využívající prostor mezi kolejemi
Z energetického hlediska je tu obrovský potenciál. Pokud by se podobné panely instalovaly na všech 5000 kilometrech švýcarských tratí, bylo by možné vyrobit až 1 TWh elektřiny ročně, což odpovídá asi 2 % celkové švýcarské spotřeby nebo 30 % potřeb veřejné dopravy. Zároveň by se tím předešlo záboru nových pozemků a minimalizoval by se vizuální dopad na krajinu, což jsou faktory, které často komplikují výstavbu klasických solárních elektráren.
Projekt však čelí řadě výzev. Kromě mechanického namáhání a znečištění se řeší otázky bezpečnosti (například riziko požáru), ekonomické efektivity (vysoké počáteční investice a náklady na údržbu) a kompatibility s moderními zabezpečovacími systémy. Za zásadní nevyřešenou otázku je považován například problém s balízami ETCS na moderních tratích. Proto je pilotní projekt záměrně realizován na trati se starším analogovým zabezpečením.
Dlouhé čekání na schválení úřady
Projekt Sun-Ways byl nejprve v roce 2023 zamítnut Federálním úřadem pro dopravu a teprve po úpravách a testování byl v říjnu 2024 schválen. Kritici upozorňují, že reálné náklady na častou demontáž panelů při údržbě tratí mohou být vyšší, než firma uvádí, a že energetický výnos je kvůli ploché orientaci panelů a stínění od trolejí podstatně nižší než u optimálně umístěných solárních elektráren.
Tříletá testovací fáze má odpovědět na otázky, zda je technologie Sun-Ways dlouhodobě spolehlivá, bezpečná a ekonomicky životaschopná. Zájem už projevily další země – možnosti nasazení přijely studovat delegace z Belgie, Francie, Izraele, Indonésie a Jižní Koreje. Pokud se projekt osvědčí, může se „solární koberec“ stát inspirací pro využití železničních sítí po celém světě – a přispět tak k dekarbonizaci dopravy i energetiky.