Kanadští vědci jsou o krok blíže k vytvoření snadno použitelných perorálních inzulinových tablet. V rámci aktuálního výzkumu zjistili, že potkani, kterým podali rozpustnou tabletu, vstřebávají inzulín stejně jako při podání inzulínové injekce. Pokud se výsledky jejich práce potvrdí, mohla by vést k levnější léčbě cukrovky, jež by byla pro mnoho diabetiků méně bolestivá.

Kanadští vědci jsou o krok blíže k vytvoření snadno použitelných perorálních inzulinových tablet. V rámci aktuálního výzkumu zjistili, že potkani, kterým podali rozpustnou tabletu, vstřebávají inzulín stejně jako při podání inzulínové injekce. Pokud se výsledky jejich práce potvrdí, mohla by vést k levnější léčbě cukrovky, jež by byla pro mnoho diabetiků méně bolestivá.

Je to již více než sto let, co byl inzulin poprvé izolován a později syntetizován jako lék pro lidi, kteří ho potřebují k regulaci hladiny cukru v krvi. Lidé s diabetem prvního typu ho musí užívat celý život, protože si ho nedokážou sami vyrobit, zatímco lidé s diabetem druhého typu ho potřebují až časem, s ohledem na postup nemoci.

Je to již více než sto let, co byl inzulin poprvé izolován a později syntetizován jako lék pro lidi, kteří ho potřebují k regulaci hladiny cukru v krvi. Lidé s diabetem prvního typu ho musí užívat celý život, protože si ho nedokážou sami vyrobit, zatímco lidé s diabetem druhého typu ho potřebují až časem, s ohledem na postup nemoci.

Za celou dobu se nezměnil základní způsob podávání inzulínu, který je nutné aplikovat pomocí injekce. V současnosti sice existují automatická injekční pera, jež mohou tento proces usnadnit, ale i tyto přípravky způsobují určité nepohodlí a často jsou finančně nákladné.

Za celou dobu se nezměnil základní způsob podávání inzulínu, který je nutné aplikovat pomocí injekce. V současnosti sice existují automatická injekční pera, jež mohou tento proces usnadnit, ale i tyto přípravky způsobují určité nepohodlí a často jsou finančně nákladné.

Jedním z nejžádanějších cílů při výzkumu léčby diabetu je snaha o pohodlnější způsob podávání inzulínu. Dosavadní vývoj však nevedl ke kýženým výsledkům – základní problém spočívá v tom, že žaludeční kyseliny zničí požitý inzulín dříve, než se dostane do jater, kde je ho třeba. Vědci z University of British Columbia jsou přesvědčeni, že jsou k nalezení fungujícího řešení blíže než kdykoli předtím.

Jedním z nejžádanějších cílů při výzkumu léčby diabetu je snaha o pohodlnější způsob podávání inzulínu. Dosavadní vývoj však nevedl ke kýženým výsledkům – základní problém spočívá v tom, že žaludeční kyseliny zničí požitý inzulín dříve, než se dostane do jater, kde je ho třeba. Vědci z University of British Columbia jsou přesvědčeni, že jsou k nalezení fungujícího řešení blíže než kdykoli předtím.

Výsledkem jejich práce není klasická tableta, kterou je nutné polknout. Přípravek s účinnou látkou se v tomto případě vkládá mezi dásně a tvář, kde se rozpustí. Po rozpuštění by relativně tenká membrána v této části úst měla v ideálním případě umožnit, aby se inzulin zcela vyhnul žaludku a dostal se krevním řečištěm do jater v neporušené podobě.

Výsledkem jejich práce není klasická tableta, kterou je nutné polknout. Přípravek s účinnou látkou se v tomto případě vkládá mezi dásně a tvář, kde se rozpustí. Po rozpuštění by relativně tenká membrána v této části úst měla v ideálním případě umožnit, aby se inzulin zcela vyhnul žaludku a dostal se krevním řečištěm do jater v neporušené podobě.

Nejnovější pokusy provedené na potkanech ukázaly, že tento experimentální způsob podávání funguje přesně tak, jak vědci očekávali. Téměř 100 % inzulínu z tablet šlo přímo do jater, zatímco při dřívějších pokusech se většina inzulínu hromadila v žaludku. Výsledky vědeckého bádání byly zveřejněny v červnu v odborném časopise Nature Scientific Reports.

Nejnovější pokusy provedené na potkanech ukázaly, že tento experimentální způsob podávání funguje přesně tak, jak vědci očekávali. Téměř 100 % inzulínu z tablet šlo přímo do jater, zatímco při dřívějších pokusech se většina inzulínu hromadila v žaludku. Výsledky vědeckého bádání byly zveřejněny v červnu v odborném časopise Nature Scientific Reports.

„Ani po dvou hodinách po podání jsme v žaludcích testovaných potkanů nenašli žádný inzulin. Všechen byl v játrech – to je to, co jsme chtěli vidět," uvedl v prohlášení hlavní autor studie a doktorand Yigong Guo. Nejnovější verze perorálních tablet byla tedy potkany vstřebávána stejným způsobem jako inzulín podávaný injekčně.

„Ani po dvou hodinách po podání jsme v žaludcích testovaných potkanů nenašli žádný inzulin. Všechen byl v játrech – to je to, co jsme chtěli vidět," uvedl v prohlášení hlavní autor studie a doktorand Yigong Guo. Nejnovější verze perorálních tablet byla tedy potkany vstřebávána stejným způsobem jako inzulín podávaný injekčně.

„Tyto vzrušující výsledky ukazují, že jsme na správné cestě k vývoji inzulínového preparátu, který nebude nutné si píchat před každým jídlem, což zlepší kvalitu života i duševní zdraví více než devíti milionů diabetiků 1. typu na celém světě,“ uvedl profesor Anubhav Pratap-Singh, jež se na výzkumu podílel.

„Tyto vzrušující výsledky ukazují, že jsme na správné cestě k vývoji inzulínového preparátu, který nebude nutné si píchat před každým jídlem, což zlepší kvalitu života i duševní zdraví více než devíti milionů diabetiků 1. typu na celém světě,“ uvedl profesor Anubhav Pratap-Singh, jež se na výzkumu podílel.

Ve vývoji jsou i další perorální formy podávání inzulínu, včetně několika, které byly nedávno podrobeny klinickým zkouškám na lidech. Ale vzhledem k tomu, že většina experimentálních léčebných postupů nakonec selže, je důležité mít na stole co nejvíce různých možností, aby se našla taková, která se dostane až do finální fáze.

Ve vývoji jsou i další perorální formy podávání inzulínu, včetně několika, které byly nedávno podrobeny klinickým zkouškám na lidech. Ale vzhledem k tomu, že většina experimentálních léčebných postupů nakonec selže, je důležité mít na stole co nejvíce různých možností, aby se našla taková, která se dostane až do finální fáze.

Je to již více než sto let, co byl inzulin poprvé izolován a později syntetizován jako lék pro lidi, kteří ho potřebují k regulaci hladiny cukru v krvi. Lidé s diabetem prvního typu ho musí užívat celý život, protože si ho nedokážou sami vyrobit, zatímco lidé s diabetem druhého typu ho potřebují až časem, s ohledem na postup nemoci.
Za celou dobu se nezměnil základní způsob podávání inzulínu, který je nutné aplikovat pomocí injekce. V současnosti sice existují automatická injekční pera, jež mohou tento proces usnadnit, ale i tyto přípravky způsobují určité nepohodlí a často jsou finančně nákladné.
Jedním z nejžádanějších cílů při výzkumu léčby diabetu je snaha o pohodlnější způsob podávání inzulínu. Dosavadní vývoj však nevedl ke kýženým výsledkům – základní problém spočívá v tom, že žaludeční kyseliny zničí požitý inzulín dříve, než se dostane do jater, kde je ho třeba. Vědci z University of British Columbia jsou přesvědčeni, že jsou k nalezení fungujícího řešení blíže než kdykoli předtím.
Výsledkem jejich práce není klasická tableta, kterou je nutné polknout. Přípravek s účinnou látkou se v tomto případě vkládá mezi dásně a tvář, kde se rozpustí. Po rozpuštění by relativně tenká membrána v této části úst měla v ideálním případě umožnit, aby se inzulin zcela vyhnul žaludku a dostal se krevním řečištěm do jater v neporušené podobě.
9
Fotogalerie

Tabletka místo jehly. Vědci hledají způsob, jak cukrovkářům podávat inzulín příjemnější cestou

Kanadští vědci jsou o krok blíže k vytvoření snadno použitelných perorálních inzulinových tablet. V rámci aktuálního výzkumu zjistili, že potkani, kterým podali rozpustnou tabletu, vstřebávají inzulín stejně jako při podání inzulínové injekce. Pokud se výsledky jejich práce potvrdí, mohla by vést k levnější léčbě cukrovky, jež by byla pro mnoho diabetiků méně bolestivá.

Je to již více než sto let, co byl inzulin poprvé izolován a později syntetizován jako lék pro lidi, kteří ho potřebují k regulaci hladiny cukru v krvi. Lidé s diabetem prvního typu ho musí užívat celý život, protože si ho nedokážou sami vyrobit, zatímco lidé s diabetem druhého typu ho potřebují až časem, s ohledem na postup nemoci.

Místo jehly tabletka

Za celou dobu se nezměnil základní způsob podávání inzulínu, který je nutné aplikovat pomocí injekce. V současnosti sice existují automatická injekční pera, jež mohou tento proces usnadnit, ale i tyto přípravky způsobují určité nepohodlí a často jsou finančně nákladné.

Jedním z nejžádanějších cílů při výzkumu léčby diabetu je snaha o pohodlnější způsob podávání inzulínu. Dosavadní vývoj však nevedl ke kýženým výsledkům – základní problém spočívá v tom, že žaludeční kyseliny zničí požitý inzulín dříve, než se dostane do jater, kde je ho třeba. Vědci z University of British Columbia jsou přesvědčeni, že jsou k nalezení fungujícího řešení blíže než kdykoli předtím.

Výsledkem jejich práce není klasická tableta, kterou je nutné polknout. Přípravek s účinnou látkou se v tomto případě vkládá mezi dásně a tvář, kde se rozpustí. Po rozpuštění by relativně tenká membrána v této části úst měla v ideálním případě umožnit, aby se inzulin zcela vyhnul žaludku a dostal se krevním řečištěm do jater v neporušené podobě.

Experiment na potkanech přinesl nadějné výsledky

Nejnovější pokusy provedené na potkanech ukázaly, že tento experimentální způsob podávání funguje přesně tak, jak vědci očekávali. Téměř 100 % inzulínu z tablet šlo přímo do jater, zatímco při dřívějších pokusech se většina inzulínu hromadila v žaludku. Výsledky vědeckého bádání byly zveřejněny v červnu v odborném časopise Nature Scientific Reports.

„Ani po dvou hodinách po podání jsme v žaludcích testovaných potkanů nenašli žádný inzulin. Všechen byl v játrech – to je to, co jsme chtěli vidět," uvedl v prohlášení hlavní autor studie a doktorand Yigong Guo. Nejnovější verze perorálních tablet byla tedy potkany vstřebávána stejným způsobem jako inzulín podávaný injekčně.

„Tyto vzrušující výsledky ukazují, že jsme na správné cestě k vývoji inzulínového preparátu, který nebude nutné si píchat před každým jídlem, což zlepší kvalitu života i duševní zdraví více než devíti milionů diabetiků 1. typu na celém světě,“ uvedl profesor Anubhav Pratap-Singh, jež se na výzkumu podílel.

Ve vývoji jsou i další perorální formy podávání inzulínu, včetně několika, které byly nedávno podrobeny klinickým zkouškám na lidech. Ale vzhledem k tomu, že většina experimentálních léčebných postupů nakonec selže, je důležité mít na stole co nejvíce různých možností, aby se našla taková, která se dostane až do finální fáze.

Určitě si přečtěte

Články odjinud