Tady je další úkol pro Muskovu raketu BFR. Mohla by vynést superdalekohled LUVOIR

  • Vědci pracují na požadavcích pro budoucí obří vesmírný dalekohled
  • Pokud bude návrh později schválen, odstartuje dalekohled přibližně v polovině 30. let
  • Do vesmíru má dalekohled vynést raketa SLS nebo BFR od SpaceX

Připravovaná raketa od SpaceX s označením BFR má mít spoustu různých úkolů – od přepravy lidí mezi vzdálenými místy na Zemi až po lety na Mars. Bude také dopravovat náklad do vesmíru. Vynést by mohla i budoucí americký superdalekohled.

Hubblův kosmický dalekohled vynesl před 28 lety americký raketoplán. Stejně na tom byly i další dvě velké vesmírné observatoře – Spitzer (infračervené záření) a Chandra (rentgenové).

NASA a ESA se nyní snaží dokončit další a mnohem větší dalekohled. Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je už sice hotový, ale stále se ještě musí vychytat mouchy. JWST nebude možné na rozdíl od Hubblova dalekohledu ve vesmíru opravovat. Po posledním odkladu se start JWST očekává v roce 2021. Do vesmíru ho vynese evropská raketa Ariane 5.

Přípravy podobných projektů zaberou spoustu času, takže astronomové už nyní plánují další dalekohled.

Další dalekohled vynese SLS nebo BFR

Budoucí vesmírná observatoř se rodí pod zkratkou LUVOIR (Large UV Optical Infrared Surveyor). Aktuálně se předpokládá, že budoucí dalekohled vynese někdy v polovině 30. let chystaná raketa SLS od NASA a to konkrétně její konfigurace Blok 2.

Raketa v této verzi bude vyšší (111 metrů) a vybavena dvěma pokročilými boostery. Prvotní verze SLS má mít jako boostery upravené přídavné motory SRB bývalého amerického raketoplánu.

Astronomka Debra Fischerová, která je odbornicí na exoplanety a členkou vědeckého a technologického definičního týmu LUVOIR, na nedávném kongresu v Cambridge připustila, že v případě potřeby by LUVOIR mohla vynést i raketa BFR od SpaceX.

Hledání konceptu

LUVOIR není konkrétní dalekohled. Je to spíše soubor požadavků a cílů budoucího kosmického dalekohledu. Ve finále má být koncept dalekohledu se široce přesvědčivými vědeckými schopnostmi.

Hubble má průměr hlavního zrcadla 2,4 m. Dalekohled Jamese Webba je vybaven rozkládacím segmentovým zrcadlem o průměru 6,5 m. V případě LUVOIR se zvažují dvě verze:

  • Architektura A: zrcadlo by mělo mít průměr 15 m. Dalekohled bude vybaven čtyřmi vědeckými přístroji.
  • Architektura B: zrcadlo by mělo mít průměr 8 m, na palubě budou tři vědecké přístroje.

Mezi vědecké přístroje patří zobrazovač HDI, spektrograf pro ultrafialovou a viditelnou část spektra LUMOS, evropský spektro-polarimetr POLLUX.

Velmi zajímavým přístrojem je ECLIPS. Koronograf dokáže odstínit světlo hvězdy a přímo zobrazit planety u cizích hvězd o velikosti Země. Dnes dokážeme přímým zobrazením pozorovat jen obří mladé (a tedy ještě horké) exoplanety úhlové vzdálené od své mateřské hvězdy.

LUVOIR bude paradoxně mnohem více nástupcem Hubblova dalekohledu než JWST. V případě kosmického dalekohledu je totiž asi nejdůležitější spektrální oblast, ve které pracuje. LUVOIR bude podobně jako Hubble pracovat od blízké ultrafialové přes viditelnou až po blízkou infračervenou část spektra. JWST pracuje prakticky zcela v infračervené části spektra.

LUVOIR by měl způsobit revoluci nejen ve výzkumu exoplanet, ale měl by také přinášet velmi detailní snímky těles Sluneční soustavy, věnovat se výzkumu vzdáleného vesmíru apod. Již dříve vznikly také konkrétnější návrhy budoucího dalekohledu – ATLAST (různé architektury) a HDST se zrcadlem o velikosti 12 metrů ze 36 segmentů.

Zdroj: asd.gsfc.nasa.gov/luvoir

Diskuze (3) Další článek: Apple Music předběhlo v USA Spotify. Má více předplatitelů

Témata článku: Vesmír, Technika, Země, Výzkum, Elon Musk, SpaceX, Mars, Astronomie, NASA, Raketa, Sluneční soustava, ESA, BFR, JWST, Evropská raketa, Cizí hvězda, Vědecký přístroj, Detailní snímek, Podobný projekt, SLS, Chystaná raketa, Cambridge, Vzdálený vesmír, Vzdálené místo, Přímé zobrazení


Určitě si přečtěte

Nová americká jaderná puma změní strategii boje

Nová americká jaderná puma změní strategii boje

** Bombardér Northrop Grumman B-2 Spirit amerického letectva nedávno svrhl jadernou pumu ** Šlo o test nové varianty pumy B61-12 ** Ta by měla mít hlavice schopné explodovat se silou 0,3 až 50 kilotun

Stanislav Mihulka | 50

Vyzkoušeli jsme eObčanku a přihlásili se s ní na weby úřadů. Vážně to funguje!

Vyzkoušeli jsme eObčanku a přihlásili se s ní na weby úřadů. Vážně to funguje!

** Máme eObčanku, máme čtečku, vyzkoušeli jsme přihlášení na weby úřadů. ** Objevily se drobné problémy, podařilo se nám je vyřešit. ** Používání eObčanky pro online identifikaci je velmi pohodlné.

Marek Lutonský | 35

ELONOVINKY: Druhá strana popularity – servisy Tesly jsou přeplněné a nestíhají

ELONOVINKY: Druhá strana popularity – servisy Tesly jsou přeplněné a nestíhají

** Automobilka Tesla neustále zvyšuje prodeje svých vozů ** S kvapně rostoucím počtem nových majitelů Tesel ale stoupá i počet zákazníků servisů ** Servisy Tesly nestíhají, firma proto řeší další akutní problém

Petr Melechin, Karel Dlabač | 72

Jak horko bude ve vašem městě, až vám bude 80 let? Podívejte se, jak se projeví klimatické změny!

Jak horko bude ve vašem městě, až vám bude 80 let? Podívejte se, jak se projeví klimatické změny!

** Srpen byl třetí nejteplejší za posledních více než sto let ** Bude to ale daleko horší, jak ukazuje aplikace NYT ** V Praze vzroste počet horkých dní na čtyřnásobek

Karel Kilián | 21

Nedávno detekovaná potulná planeta je ohromné magnetické monstrum

Nedávno detekovaná potulná planeta je ohromné magnetické monstrum

** Astronomové nedávno zaznamenali pozoruhodné prvenství ** Poprvé s radioteleskopem detekovali planetární objekt za hranicemi Sluneční soustavy ** Stejně tak poprvé změřili magnetické pole takové planety

Stanislav Mihulka | 6

Cardano: kryptoměna nové generace, která se netěží, ale razí

Cardano: kryptoměna nové generace, která se netěží, ale razí

** Cardano je unikátní kryptoměna, která díky svým vlastnostem a schopnostem přitahuje pozornost ** Od Bitcoinu se zásadně liší ** Jejím smyslem není jen „koupit a prodat“, má pozoruhodné technologické možnosti

Martin Miksa | 28