Připravovaná raketa od SpaceX s označením BFR má mít spoustu různých úkolů – od přepravy lidí mezi vzdálenými místy na Zemi až po lety na Mars. Bude také dopravovat náklad do vesmíru. Vynést by mohla i budoucí americký superdalekohled.
Hubblův kosmický dalekohled vynesl před 28 lety americký raketoplán. Stejně na tom byly i další dvě velké vesmírné observatoře – Spitzer (infračervené záření) a Chandra (rentgenové).
NASA a ESA se nyní snaží dokončit další a mnohem větší dalekohled. Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) je už sice hotový, ale stále se ještě musí vychytat mouchy. JWST nebude možné na rozdíl od Hubblova dalekohledu ve vesmíru opravovat. Po posledním odkladu se start JWST očekává v roce 2021. Do vesmíru ho vynese evropská raketa Ariane 5.
Přípravy podobných projektů zaberou spoustu času, takže astronomové už nyní plánují další dalekohled.
Další dalekohled vynese SLS nebo BFR
Budoucí vesmírná observatoř se rodí pod zkratkou LUVOIR (Large UV Optical Infrared Surveyor). Aktuálně se předpokládá, že budoucí dalekohled vynese někdy v polovině 30. let chystaná raketa SLS od NASA a to konkrétně její konfigurace Blok 2.
Raketa v této verzi bude vyšší (111 metrů) a vybavena dvěma pokročilými boostery. Prvotní verze SLS má mít jako boostery upravené přídavné motory SRB bývalého amerického raketoplánu.
Astronomka Debra Fischerová, která je odbornicí na exoplanety a členkou vědeckého a technologického definičního týmu LUVOIR, na nedávném kongresu v Cambridge připustila, že v případě potřeby by LUVOIR mohla vynést i raketa BFR od SpaceX.
Hledání konceptu
LUVOIR není konkrétní dalekohled. Je to spíše soubor požadavků a cílů budoucího kosmického dalekohledu. Ve finále má být koncept dalekohledu se široce přesvědčivými vědeckými schopnostmi.
Hubble má průměr hlavního zrcadla 2,4 m. Dalekohled Jamese Webba je vybaven rozkládacím segmentovým zrcadlem o průměru 6,5 m. V případě LUVOIR se zvažují dvě verze:
- Architektura A: zrcadlo by mělo mít průměr 15 m. Dalekohled bude vybaven čtyřmi vědeckými přístroji.
- Architektura B: zrcadlo by mělo mít průměr 8 m, na palubě budou tři vědecké přístroje.
Mezi vědecké přístroje patří zobrazovač HDI, spektrograf pro ultrafialovou a viditelnou část spektra LUMOS, evropský spektro-polarimetr POLLUX.
Velmi zajímavým přístrojem je ECLIPS. Koronograf dokáže odstínit světlo hvězdy a přímo zobrazit planety u cizích hvězd o velikosti Země. Dnes dokážeme přímým zobrazením pozorovat jen obří mladé (a tedy ještě horké) exoplanety úhlové vzdálené od své mateřské hvězdy.
LUVOIR bude paradoxně mnohem více nástupcem Hubblova dalekohledu než JWST. V případě kosmického dalekohledu je totiž asi nejdůležitější spektrální oblast, ve které pracuje. LUVOIR bude podobně jako Hubble pracovat od blízké ultrafialové přes viditelnou až po blízkou infračervenou část spektra. JWST pracuje prakticky zcela v infračervené části spektra.
LUVOIR by měl způsobit revoluci nejen ve výzkumu exoplanet, ale měl by také přinášet velmi detailní snímky těles Sluneční soustavy, věnovat se výzkumu vzdáleného vesmíru apod. Již dříve vznikly také konkrétnější návrhy budoucího dalekohledu – ATLAST (různé architektury) a HDST se zrcadlem o velikosti 12 metrů ze 36 segmentů.
Zdroj: asd.gsfc.nasa.gov/luvoir
