První kandidát na exoměsíc. Foto: NASA

První kandidát na exoměsíc. | Foto: NASA

Umělecké ztvárnění mladé planety na vzdálené oběžné dráze kolem hostitelské hvězdy. Foto: NASA

Umělecké ztvárnění mladé planety na vzdálené oběžné dráze kolem hostitelské hvězdy. | Foto: NASA

Umělecká představa systému TRAPPIST-1. Zdroj:  ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org ,  CC BY 4.0

Umělecká představa systému TRAPPIST-1. | Zdroj: ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org, CC BY 4.0

Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0

Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. | Zdroj: ESO/O. Furtak, CC BY 4.0

Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0

Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. | Zdroj: ESO/O. Furtak, CC BY 4.0

Porovnání TRAPPIST-1 se Sluncem a Jupiterem. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0

Porovnání TRAPPIST-1 se Sluncem a Jupiterem. | Zdroj: ESO/O. Furtak, CC BY 4.0

Tzv. světelná křivka hvězdy z kosmického dalekohledu Spitzer. Jedná se o graf závislosti jasnosti hvězdy na čase. Přítomnost planet se projevuje poklesem jasnosti v době, kdy planety přechází před hvězdou. Zdroj:  ESO/M. Gillon et al. ,  CC BY 4.0

Tzv. světelná křivka hvězdy z kosmického dalekohledu Spitzer. Jedná se o graf závislosti jasnosti hvězdy na čase. Přítomnost planet se projevuje poklesem jasnosti v době, kdy planety přechází před hvězdou. | Zdroj: ESO/M. Gillon et al., CC BY 4.0

Planetární systém TRAPPIST-1. Zdroj:  ESO/M. Gillon et al. ,  CC BY 4.0

Planetární systém TRAPPIST-1. | Zdroj: ESO/M. Gillon et al., CC BY 4.0

Světelné křivky jednotlivých planet. Zdroj:  ESO/M. Gillon et al. ,  CC BY 4.0

Světelné křivky jednotlivých planet. | Zdroj: ESO/M. Gillon et al., CC BY 4.0

Všech sedm planet se vejde do vzdálenosti 9 milionů km od hvězdy. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0

Všech sedm planet se vejde do vzdálenosti 9 milionů km od hvězdy. | Zdroj: ESO/O. Furtak, CC BY 4.0

TRAPPIST-1 se nachází v souhvězdí Vodnáře. Zdroj:  ESO/IAU and Sky & Telescope ,  CC BY 4.0

TRAPPIST-1 se nachází v souhvězdí Vodnáře. | Zdroj: ESO/IAU and Sky & Telescope, CC BY 4.0

Porovnání velikosti TRAPPIST-1 a Slunce. Zdroj:  ESO ,  CC BY 4.0

Porovnání velikosti TRAPPIST-1 a Slunce. | Zdroj: ESO, CC BY 4.0

Umělecká představa planetárního systému TRAPPIST-1. Zdroj:  ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org ,  CC BY 4.0

Umělecká představa planetárního systému TRAPPIST-1. | Zdroj: ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org, CC BY 4.0

Z hlediska teploty by na tom měla být nejlépe planeta „e“. Teplota bez vlivu atmosféry bude asi -20 stupňů Celsia. Z hlediska hustoty jsou Zemi velmi podobné „c“ a „g“. Zdroj:  NASA ,  CC BY 4.0

Z hlediska teploty by na tom měla být nejlépe planeta „e“. Teplota bez vlivu atmosféry bude asi -20 stupňů Celsia. Z hlediska hustoty jsou Zemi velmi podobné „c“ a „g“. | Zdroj: NASA, CC BY 4.0

To, že pozorujeme přechody všech sedmi planet také znamená, že všechny obíhají téměř v jedné rovině. Už to je poměrně unikátní. Známe jen jeden další systém se sedmi tranzitujícími planetami (Kepler-90). Zdroj:  NASA/R. Hurt/T. Pyle ,  CC BY 4.0

To, že pozorujeme přechody všech sedmi planet také znamená, že všechny obíhají téměř v jedné rovině. Už to je poměrně unikátní. Známe jen jeden další systém se sedmi tranzitujícími planetami (Kepler-90). | Zdroj: NASA/R. Hurt/T. Pyle, CC BY 4.0

Planety mají velikost podobnou Zemi. Zdroj:  NASA/R. Hurt/T. Pyle ,  CC BY 4.0

Planety mají velikost podobnou Zemi. | Zdroj: NASA/R. Hurt/T. Pyle, CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). Zdroj:  NASA ,  CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). | Zdroj: NASA, CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). Zdroj:  ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org ,  CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). | Zdroj: ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org, CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). Zdroj:  ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org ,  CC BY 4.0

TRAPPIST-1 (umělecká představa). | Zdroj: ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org, CC BY 4.0

Teleskop Trappist, který známé planety u stejnojmenné hvězdy objevil, je v Chile v provozu od roku 2010. Foto:  E. Jehin/ESO ,  CC BY 4.0

Teleskop Trappist, který známé planety u stejnojmenné hvězdy objevil, je v Chile v provozu od roku 2010. | Foto: E. Jehin/ESO, CC BY 4.0

Trappist je zkratka z TRAnsiting Planets and Planetes. Foto:  Alexandre Santerne/ESO ,  CC BY 4.0

Trappist je zkratka z TRAnsiting Planets and Planetes. | Foto: Alexandre Santerne/ESO, CC BY 4.0

Přestože teleskop najdeme v chilských horách, ovládá se dálkově z belgického Liege. Foto:  ESO/E. Jehin ,  CC BY 4.0

Přestože teleskop najdeme v chilských horách, ovládá se dálkově z belgického Liege. | Foto: ESO/E. Jehin, CC BY 4.0

Tuto fotografie komety C/2012 S1 (ISON) Trappist zachytil v roce 2013. Foto:  TRAPPIST/E. Jehin/ESO ,  CC BY 4.0

Tuto fotografie komety C/2012 S1 (ISON) Trappist zachytil v roce 2013. | Foto: TRAPPIST/E. Jehin/ESO, CC BY 4.0

Mlhovina Tarantule je pozorovatelná i pouhým okem, Trappist ale přece vidí trochu víc… Foto:  TRAPPIST/E. Jehin/ESO ,  CC BY 4.0

Mlhovina Tarantule je pozorovatelná i pouhým okem, Trappist ale přece vidí trochu víc… | Foto: TRAPPIST/E. Jehin/ESO, CC BY 4.0

Umělecké ztvárnění mladé planety na vzdálené oběžné dráze kolem hostitelské hvězdy. Foto: NASA
Umělecká představa systému TRAPPIST-1. Zdroj:  ESO/M. Kornmesser/spaceengine.org ,  CC BY 4.0
Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0
Porovnání systému TRAPPIST-1 a sluneční soustavy. S ohledem na velikost hvězdy, která se blíží spíše k Jupiteru, a malé vzdálenosti mezi planetami, lze systém přirovnat spíše k největším (Galileovým) měsícům Jupiteru. Zdroj:  ESO/O. Furtak ,  CC BY 4.0
24
Fotogalerie

Tající exoměsíce by mohly být příjemné a obyvatelné

  • V okolním vesmíru jsmu už objevili tisíce exoplanet, z nichž mnohé jsou tzv. plynní obři
  • Zajímavé jsou však i velké kamenné měsíce, které tyto plynné obry podle odborníků běžně doprovázejí
  • Právě na nich by totiž mohly panovat příznivé podmínky pro život

V okolním vesmíru jsmu už objevili tisíce exoplanet. Mnoho z nich z nich jsou plynní obři, podobní Jupiteru nebo Saturnu. Takové planety jsou podle našich znalostí nevhodné pro život pozemského typu, i když by obíhaly svou hvězdu v obyvatelné zóně, tedy tam, kde by se mohla vyskytovat kapalná voda.

Plynné obry by ale mohly doprovázet velké kamenné měsíce, jaké známe ve Sluneční soustavě, a tam by to pro život mohlo být mnohem příznivější.

Osobně jsme zatím navštívili velký měsíc planety Země, tedy Měsíc. Ten sice obíhá planetu v obyvatelné zóně Sluneční soustavy, jak jsme se ale mohli přesvědčit na vlastní kůži, je to absolutně pustý, vyschlý svět. V našem planetárním systému sice jsou velké měsíce plné vody, ty ale zase obíhají Slunce mnohem dál nežli Země, takže jsou na povrchu kompletně zmrzlé, jako je například Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus.

V cizích planetárních systémech jsme objevili řadu takzvaných horkých jupiterů. To jsou velcí plynní obři, kteří ale obíhají blízko své mateřské hvězdě. Pro vědce je stále záhadou, jak mohly tak velké planety vzniknout tak blízko hvězdě, když tam podle našich počítačových modelů není dost materiálu.

Podle převládající teorie vznikají horké jupitery na vzdálenějších oběžných drahách, a pak z nějakého důvodu migrují směrem ke hvězdě, někdy do obyvatelné zóny. Děje se to zřejmě docela často. A s plynným obrem se přesunou i jeho případné měsíce, které v obyvatelné zóně roztají.

Owen Lehmer z Washingtonské university v Seattlu a jeho kolegové s pomocí počítačových simulací zjišťovali, co se s takovým tajícím exoměsícem bude dít. Jejich výpočty ukazují, že pokud bude mít exoměsíc velikost měsíce Jupiteru Ganymed, což je největší měsíc Sluneční soustavy, odpovídající zhruba dvěma třetinám planety Mars, tak by to bylo velmi příznivé.

Takový exoměsíc by po přesunu do obyvatelné zóny měl atmosféru a také povrch plný vody, a mohl by si atmosféru udržet stovky miliard let, což je předpokládaná délka existence malých hvězd, jako jsou červení trpaslíci.

Odborníci předpokládají, že se plynní obři běžně vyskytují v obyvatelných zónách hvězd, a že je běžně doprovázejí exoměsíce velikosti Ganymedu i větší. Pokud jsou tyto úvahy správné, bychom mohli objevit spousty obyvatelných měsíců.

Zdroj: New Scientist

Určitě si přečtěte

Články odjinud