Tak jak je to se sexem ve vesmíru? Bylo někdy něco? Nebo bude?

Pokračování 2 / 5

Toto téma je prostě tabu

Kohlerova kniha vyvolala debatu a přitáhla pozornost k tématu sexuality a reprodukce ve vesmíru, což je důležité z hlediska budoucích dlouhodobých vesmírných misí a kolonizace vesmíru. I když tvrzení uvedená v knize mohou být přinejmenším sporná, podnítila další výzkum a diskusi o této důležité otázce.

Navzdory četným protestům autora se zdá být nesporné, že se Kohler stal obětí mimořádně povedeného podvodu. Zavedené weby, které se zabývají bořením mýtů, na důkaz toho předkládají falešný dokument NASA, ze kterého vychází ona kontroverzní kapitola Kohlerovy knihy.

Téma sexu ve vesmíru bylo pro NASA a další vesmírné agentury dlouhá desetiletí tabu, ale s rostoucím počtem lidí ve vesmírných letech to může být důležitá otázka. Dosud se vědecký výzkum zaměřoval na reprodukci rostlin a živočichů, ale výzkum lidské reprodukce a sexuality ve vesmíru je zatím velmi omezený.

Nejčastější mýty o sexu ve vesmíru

Sex ve vesmíru je fascinující téma, které přitahuje pozornost nejen vědců, ale také široké veřejnosti. Existuje mnoho mýtů a spekulací, které často překračují hranice reality. Pojďme se na některé z nich podívat o něco podrobněji kritickým okem.

 Toto téma je prostě tabu

Občas můžeme narazit na zvěsti, podle kterých je sex ve vesmíru běžnou součástí astronautského života. Ačkoli se myšlenka sexu ve vesmíru může zdát zajímavá, neexistují oficiální zprávy nebo důkazy, které by potvrdily, že by astronauti během svých misí běžně měli sex.

Vzhledem k omezenému prostoru, nedostatku soukromí a náročnému pracovnímu programu astronautů není sex prioritou. Vesmírné agentury jako NASA a ESA mají přísné protokoly a jejich mise jsou primárně zaměřeny na vědecký výzkum a bezpečnost posádky.

Pokračování 3 / 5

Nebylo by to jednoduché

Sex ve vesmíru by rozhodně nebyl tak snadný a přirozený jako na Zemi. Mikrogravitace totiž představuje značné komplikace pro jakoukoli fyzickou aktivitu, včetně sexu. Bez gravitace je velice těžké udržet stabilitu a kontakt mezi partnery. Každý pohyb by způsobil, že se oba partneři začnou vznášet opačným směrem, což by komplikovalo jakoukoli snahu o fyzický kontakt.

Tvrzení o tajných experimentech týkajících se sexu ve vesmíru, jako byla výše zmíněná kapitola z knihy Pierra Kohlera, nejsou podložena důkazy. Navíc vesmírné agentury jako NASA a Roskosmos oficiálně popřely existenci takových experimentů. Tyto spekulace většinou vycházejí z nedostatku informací a senzacechtivosti médií.

Jedním z důvodů, proč zatím neproběhl žádný výzkum v tomto směru, mohou být konzervativní sexuální normy, neochota utrácet peníze daňových poplatníků nebo investorů za témata spojená se sexem nebo prostě fakt, že tato problematika nebyla v minulosti považována za prioritu.

Na druhou stranu je v rámci objektivity nutné dodat, že neexistuje žádný oficiální zákaz sexu ve vesmíru. Astronauti jsou dospělí jedinci, a i když neexistují explicitní pravidla zakazující sex, praktické a profesionální důvody jej činí velmi nepravděpodobným.

Praktické otázky o sexu ve vesmíru

Při dlouhodobém pobytu ve vesmíru je otázkou, zda by sexuálním radovánkám nebránila ryze fyzická omezení. Koncem loňského roku přinesl magazín New Scientist informaci, že let do vesmíru může u astronautů zvýšit riziko erektilní dysfunkce.

 Otázky kolem sexu ve vesmíru

Tato domněnka vychází z pokusu provedeného na potkanech. Předchozí výzkumy ukázaly, že mikrogravitace snižuje srdeční tep a krevní tlak astronautů, u některých se dokonce objevily problémy se zrakem. Justin La Favor z Floridské státní univerzity a jeho kolegové zjistili, že let do vesmíru může vést k poruchám erekce.

Odborníci nejprve simulovali u potkanů mikrogravitaci pomocí tzv. vyložení zadních končetin. Při této metodě zvedli zadní končetiny 43 potkaních samců, naklonili je do úhlu 30 stupňů a v této poloze je drželi po dobu čtyř týdnů. Dalších 43 samců potkanů chovali obvyklým způsobem v klecích.

V rámci obou skupin potkanů byla zvířata vystavena různým množstvím simulovaného kosmického záření, tvořeného protony a ionty. Přibližně o rok později vědci u potkanů hledali známky erektilní dysfunkce. Zjišťovali je měřením jejich oxidačního stresu, kdy je hladina antioxidantů v těle nízká, což souvisí s erektilní dysfunkcí. S tímto stavem souvisí také endoteliální dysfunkce, tedy zúžení cév.

Vystavení potkanů jakémukoli množství záření vedlo k mnohem většímu oxidačnímu stresu a zúžení cév v erektilní tkáni kolem penisu ve srovnání se zvířaty, která nebyla vystavena záření. U potkanů, kteří byli vystaveni pouze mikrogravitaci, byly tyto rizikové faktory rovněž zvýšené, ale v menší míře než u potkanů, kteří byli vystaveni pouze radiaci.

Pokračování 4 / 5

Sex ve vesmíru je fenomén

Představa sexu ve vesmíru je takovým fenoménem, že má tento termín dokonce vlastní stránku na anglické Wikipedii (česká Wikipedie poněkud překvapivě toto téma nenabízí). Zde se můžete dočíst, že „Podmínky sexu ve vesmíru (pohlavní styk, početí a rozmnožování ve stavu beztíže) je nutné prostudovat vzhledem k plánům na dlouhodobé vesmírné mise a budoucímu možnému ubytování sexuálních partnerů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Mezi zkoumané otázky patří narušení cirkadiánních rytmů, radiace, izolace, stres a fyzické úkony při pohlavním styku v nulové nebo minimální gravitaci.“

I zde je zmíněna komplikace daná třetím Newtonovým zákonem, podle kterého platí, že během pohlavního styku by byly síly při pohybech obou účastníků vzájemně protichůdné. Upozorňuje také na skutečnost, že by astronauti během kopulace bez jištění mohli narážet do objektů v rámci vesmírné stanice.

Od roku 2009, kdy NASA plánuje lunární základny a případně i dlouhodobé mise, zaujalo toto téma v oblasti věd o životě důležité místo. Navzdory tomu někteří vědci tvrdí, že národní a soukromé vesmírné agentury dosud nezahájily žádný konkrétní výzkum ani nemají připravené plány, které by se zabývaly lidskou sexualitou ve vesmíru.

Porno ve stavu beztíže

V červnu 2015 oznámil Pornhub své plány natočit první pornografický film ve vesmíru. Spustil crowdfundingovou kampaň s cílem získat během 60 dní 3,4 milionu amerických dolarů. Podařilo se však vybrat pouze 236 086 dolarů. Pokud by se projekt podařilo zafinancovat, měl být film vydán v roce 2016, po šestiměsíčním výcviku dvou herců a šestičlenné posádky. Pornhub tvrdil, že jednal s několika soukromými kosmickými dopravci, ale odmítl jmenovat konkrétní společnosti.

 Byly tu pokusy o natočení porna ve stavu beztíže

Článek na Space.com se o této kampani zmínil s tím, že v roce 2008 obdržela Virgin Galactic nabídku ve výši 1 milionu dolarů od neznámé strany na natočení erotického filmu na palubě SpaceShipTwo, kterou však z blíže nespecifikovaných důvodů odmítla.

Jeden snímek tohoto žánru ve stavu beztíže však přeci jen vznikl. Produkční společnost Private Media Group natočila film s názvem The Uranus Experiment: Part Two, kde lze skutečně spatřit záběr pohlavního styku v nulové gravitaci. Natáčení se však neodehrávalo ve vesmíru, ale v letadle, které provádělo parabolické lety. Tyto lety umožňují zažít krátkodobý stav beztíže, což bylo klíčové pro natočení této specifické scény.

Celý proces byl velmi náročný jak z technického, tak z logistického hlediska. Vzhledem k omezenému rozpočtu si produkce mohla dovolit natočit pouze jeden 20sekundový záběr, ve kterém vystupovali herci Sylvia Saint a Nick Lang. Parabolické lety vyžadovaly přesné načasování a koordinaci, protože období beztíže trvá jen krátkou dobu. Navíc technické vybavení muselo být upraveno tak, aby fungovalo v těchto specifických podmínkách.

Pokračování 5 / 5

Tak bylo něco, nebo ne?

Pokud je nám známo, tak ještě nikdo nikdy neměl sex ve vesmíru. S příchodem vesmírné turistiky by se to ale mohlo brzy změnit. Přestože ve vesmíru ještě nikdo neměl sex, je třeba tuto základní lidskou potřebu brát v úvahu, pokud se má člověk stát „multiplanetárním druhem zcela nezávislým na Zemi“.

Kosmické aspekty, jako je radiace a změny gravitace, mohou zásadně komplikovat sex a reprodukci. Navíc je nutné brát v úvahu stres ze života v izolovaném, omezeném a extrémním prostředí s omezeným počtem lidí po delší dobu. V tuto chvíli je tedy těžké říci, zda budou mít lidé v blízké době sex ve vesmíru, ale s rychlým nástupem vesmírné turistiky – jako jsou komerční lety do vesmíru, orbitální stanice a vesmírné hotely – hodiny tikají.

 Jednou se to prostě stane

Budoucnost vesmírné turistiky a plánované dlouhodobé mise na Mars a další planety vyvolávají potřebu detailního výzkumu lidské sexuality a reprodukce ve vesmíru. Kromě technických a logistických výzev spojených s pohlavním stykem v mikrogravitaci, jako je nutnost speciálního vybavení pro stabilizaci, je nutné také zvážit zdravotní rizika.

Radiace, které jsou astronauti vystaveni během dlouhodobých vesmírných misí, může mít negativní vliv na reprodukční zdraví a genetickou integritu budoucích generací. Tato témata jsou stále relativně málo prozkoumána a vyžadují další vědecké bádání.

Navzdory těmto výzvám by se vesmírné agentury měly připravit na nevyhnutelnou realitu, že se součástí života ve vesmíru stane lidská intimita. Vývoj technologií a postupů, které by umožnily bezpečný a komfortní pohlavní styk a reprodukci, bude klíčový pro úspěšnou kolonizaci dalších planet.

Budoucí výzkumy by tak měly zahrnovat nejen biologické a fyziologické aspekty, ale také psychologické a sociální dopady života v izolaci a extrémních podmínkách vesmíru. Teprve až tyto otázky důkladně prozkoumáme a vyřešíme, bude možné uvažovat o trvalé přítomnosti lidí mimo Zemi jako o reálné a udržitelné možnosti.