Astronomové na konci loňského roku spustili na havajské hoře Haleakala největší solární dalekohled na světě.
Daniel K. Inouye Solar Telescope (DKIST) má hlavní zrcadlo o průměru 4 metrů. Jeho stavba začala v roce 2010 a vloni v prosinci pořídil první snímek. V té době byl v provozu jen jeden vědecký přístroj, před pár dny byl spuštěn druhý. V plném provozu má být dalekohled v prosinci.
Hlavně chladit
Určitě znáte „fígle“ s lupou a zapalováním slámy. Pokud máte čtyřmetrové zrcadlo pozorující Slunce, máte také obrovské množství nežádoucí sluneční energie – v tomto případě 12 kW.
Astronomové nechtějí observatoř podpálit, ale především se potřebuji zbavit tepla, aby byla pozorování dostatečně kvalitní. Optika dalekohledu musí být provozována při teplotě blízké teplotě okolí.
Na observatoři je 10 km potrubí chladícího systému. Chladivo, kterým je dynalen, je částečně chlazeno ledem, který se během noci vytváří na observatoři.
Chladicí kapalina je distribuována v celé observatoři a je přiváděna přes zadní část prvních dvou zrcadel – těch, která jsou nejvíce citlivá na vysoké teploty.
K chlazení se využívá také kopule dalekohledu, která je pokrytá aktivně chlazenými deskami minimalizujícími teplotní rozdíl mezi kopulí a okolním vzduchem.
Ochlazováno je také hlavní zrcadlo dalekohledu. Hlavní tepelná výzva však nastává ve fázi, kdy první zrcadlo zaostří světlo na druhé zrcadlo. Aby se zabránilo tomu, že tento intenzivní paprsek slunečního záření poškodí komponenty dalekohledu, používá se speciální tepelná clona, která se nachází těsně před druhým zrcadlem. Jedná se o kapalinou chlazený kovový „donut“, který dokáže pohltit více než 95 % tepla.
Na prvních obrázcích v galerii, které připomínají popcorn, vidíme granulaci –horký materiál (plazmu), který stoupá (světlé oblasti), ochlazuje se a poté zase klesá (tmavé oblasti) při procesu známém jako konvekce.
V tmavých oblastech můžeme vidět malé jasné markery magnetických polí. Může jít o klíč k určení toho, proč je sluneční koróna mnohem teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry (teplota v ní dosahuje více než milionu stupňů Celsia).
Slunce kromě pozemských dalekohledů sleduje také řada družic a sond. Už za pár dní k nim přibude sonda Solar Orbiter, na které se významně podílejí také čeští vědci.
Výzkum a sledování Slunce je velmi důležité. Sluneční aktivita může ovlivnit provoz družic ale třeba také energetických systémů.
