Je to už řada let, co nám hromada startupů i velkých korporací slibovala, že nás z Václaváku na Petřín co nevidět dopraví autonomní aerotaxi a alzaboxy s trochou nadsázky nahradí rozvážkové kvadrokoptéry.
No, nestalo se tak, polovina technologických startupů slibujících dopravní eVTOL zhasla stejně rychle jako začala a ty ostatní se dodnes omezují buď jen na počítačové vizualizace, anebo velmi omezené technologické prototypy. Prototypy, které možná obkrouží nějakou tu vinici kdesi na bezpečném venkově, ale každodenní realitou městské dopravy se stanou nejspíše někdy v druhé polovině století.
Co je to eVTOL
eVTOL je zkratka pro electric Vertical Take-Off and Landing, která se používá pro letadla se schopností kolmého vzletu a přistání a elektrickým pohonem. Ve vývoji jsou letouny jak pro vojenský, tak i pro civilní sektor. Existuje mnoho konceptů od kvadrokoptér a omnikoptér, přes konvertoplány až k letadlům s pevným křídlem, které mohou být navíc vybaveny dalším motorem v tažném či tlačném uspořádání.
Vize českého elektrického dopravního letounu Zuri s prvky eVTOL
Civilní eVTOL letadla cílí například na efektivní službu letecké dopravy mezi strategickými místy v městském a příměstském prostředí. Vojenská eVTOL letadla mohou posloužit v logistice i k přepravě raněných.
Zdroj: Wikipedie
Než vzlétne první aerotaxi dron
Ať už se myšlenka malých, elektrických a výhledově především autonomních eVTOL prosadí, nebo ne, nejprve pro ně budeme muset připravit samotný vzdušný prostor, aby se dva letouny nesrazily už nad Karlovým mostem.
Snaží se o to i Evropská unie a její projekt OperA, který má za cíl vymyslet bezpečný systém koordinovaného provozu velkých dronů – jak těch nákladních, tak právě všemožných elektrických variant aerotaxi s vertikálním startem a přistáním.
Čtvrteční dopoledne v moravských Budkovicích. Déšť ustal, a tak mohl do oblak vzlétnout eVTOL T-Drones VA25. Základní model si Honeywell vybavil svými vlastními systémy
Jedním z těch, kteří mají Operu na starost, je také brněnská inženýrská pobočka amerického Honeywellu, který se v tamním komplexu věnuje mimo jiné leteckým technologiím všeho druhu od dílčích součástek, které najdete v kdejakém civilním letadle, až po satelitní komunikaci.
Honeywell žádné vlastní drony a eVTOLy nevyrábí, a tak v Brně loni na jaře postavil dle svých slov i v měřítku Evropy poměrně unikátní partu vyškolených expertů a letku několika strojů, které používá k testování nových technologií.
Přišpendlit nějaké to čidlo na bezpilotní letoun je totiž provozně mnohem levnější a rychlejší, než plánovat testovací let třeba s vrtulníkem.
Takhlé létá eVTOL za necelých 200 tisíc korun
Domovským letištěm Honeywellu jsou moravské Budkovice (LKBUDK) u nedalekých Ivančic. Airbusy odtud sice nestartují – je to modelářská plocha –, patří ale k těm nejvybavenějším široko daleko a Honeywell se tu může ve výšce několika desítek metrů bezpečně prohánět jak s relativně kapesním a cenově dostupným DJI Mavic 2 pro profíky, tak obrovskými oktokoptérami S1000 a kluzáky.
T-Drones VA25 v akci:
Zajel jsem se na to podívat osobně, součástí letky je totiž i mnohem exotičtější eVTOL VA25 od T-Drones. Třináctikilogramový letoun po přepočtu za bezmála 200 tisíc korun se dokáže prohánět na obloze až 210 minut a při rychlostech okolo 100 km/h. Unese až 2 kg užitečného nákladu a můžete jej ovládat jak na běžném dálkovém ovládání ideálně s FPV brýlemi, tak skrze vlastní systém. Platforma totiž mimo jiné staví na operačním systému pro drony Ardupilot, který si můžete libovolně rozšiřovat.
Babičku takový dron sice na nádraží neodveze, Honeywell ale může na modelu VA25 testovat svoje technologie. Ať už ty pro vývoj nové generace řízení letového provozu UAV, tak třeba satelitní technologie, které najdou uplatnění i v běžných letadlech.
Dodávka, ze které můžete řídit dron odkudkoliv
Zlatým hřebem letových ukázek nakonec bylo řízení dronů na dálku ze speciální dodávky vyplněné počítačovými obrazovkami – tzv GCS (Ground Control Station). I když jsem se do ní mohl podívat a sledovat skutečný let obřího dronu na obrazovce včetně přenosu veškeré telemetrie, umělých horizontů atp. – opravdu to fungovalo –, Honeywell nám bohužel zakázal publikovat jakýkoliv natočený materiál.
Ground Control Station pro bezpilotní letouny v podání Honeywellu, ze kterého můžete dron ovládat stejným způsobem jako kdejaký airbus v Microsoft Flight Simulatoru
Podívejte se tedy alespoň na krátké video níže. Sice je strojené a z kanceláře, nakonec ale vlastně není až tak daleko od reality. Piloti z Honeywellu se nám totiž pochlubili, že si už vyzkoušeli řízení i na vzdálenost mnoha tisíců kilometrů skrze internet, mobilní síť nebo družicové spojení. Zatímco seděli v Brně u joysticku, drony plnily testovací úkoly kdesi v USA.
Cílem projektu OperA a GCS od Honeywellu je zároveň i vzájemná koordinace s místním řízením letového provozu. Operátor nějaké hypotetické letky nákladních dronů či aerotaxi zítřka tedy na podobných obrazovkách neuvidí pouze svoje ovečky, ale stejně tak širší pohled na dění na nebi, což je nezbytné pro celkovou bezpečnost provozu.
Vývoj nezamrzl, jen není tolik na očích
A stejně tak bude jednou systém předávat informace nejvyšší místní autoritě – v našich končinách Řízení letového provozu ČR –, který bude moci vše integrovat dohromady, aby nedošlo ke katastrofě.
Ground Control Station pro drony v podání Honeywellu:
I když tedy možná nabydete jako já dojmu, že vývoj aerotaxi a nákladních dronů tak trochu ustrnul a vše skončilo jen u líbivých demonstračních videí a obvyklé marketingové omáčky pro investory, v relativní tichosti vše pokračuje dál. Kdo ví, možná se toho dočkají už vaše vnoučata.