Takhle zemřete, když asteroid dopadne na vaše město

  • Jak by to dopadlo, kdyby na světovou metropoli či do nedalekého moře dopadl velký asteroid?
  • Simulovali to odborníci z University of Southampton
  • Výsledky jsou velmi zajímavé

O velkých objektech o velikosti několika kilometrů dnes víme, takže podstatně větší riziko představují menší tělesa. Astronomové je často objeví jen pár desítek hodin před průletem, nebo dokonce až poté.

Slavný Čeljabinský meteor měl před vstupem do atmosféry asi 17 metrů. Jak by dopadla srážka s něčím o dost větším?

Víc zabíjejí až následky dopadu

Clemens Rumpf z University of Southampton a jeho kolegové simulovali, kolik lidí a jak by zemřelo po dopadu padesáti- a dvousetmetrového asteroidu na město.

Provádět podobné simulace není jednoduché. Vždy záleží na spoustě podmínek: velikosti tělesa, jeho rychlosti, úhlu dopadu a samozřejmě také na tom, kam asteroid dopadne. Z hlediska statistiky je nejpravděpodobnější, že dopadne do neobydlené oblasti zemského povrchu a do moře.

Jen malou část lidí by zabil samotný impakt. Nejvíce obětí by šlo na vrub účinkům dopadu: vlnám tsunami, termálnímu záření, tlakové vlně, silnému větru, zemětřesení, dopadům vyvržených hornin.

Vlna tsunami je nebezpečná v tom, že může zabíjet i stovky kilometrů daleko, jak nám předvedla v roce 2004 po silném zemětřesení v Asii. Tehdy vlna dosáhla výšky 20 až 30 metrů a zabila na 230 tisíc lidí.

Vědci simulovali dopad 50 a 200 metrového asteroidu na Berlín a Londýn. Procentuální rozložení příčin smrti je podobné, takže ho uvádíme jen pro jedno z měst.

Dopad na velké město

Objekt o velikosti 50 m by se rozpadl v atmosféře. Nejvíce lidí by zabil silný vítr. V případě většího asteroidu také v podstatně větší míře tlaková vlna a termální záření.

Celkový počet obětí by byl v Berlíně u 50 m velkého tělesa 1,18 milionů a u 200 metrového tělesa 3,5 milionů. V případě Londýna by to bylo 2,8 a 8,8 milionů.

Efekt 50 m 200 m
Vítr (%) 85 48,6
Tlaková vlna (%) 0 24,9
Termální záření (%) 14,5 23,6
Zemětřesení (%) 0 0,1
Dopad – kráter (%) 0 0,4
Vyvržený materiál (%) 0 2,4
Tsunami (%) 0 0

Útěchou může být to, že k dopadům objektu o velikosti 200 m by mělo docházet v průměru jen jednou za 40 tisíc let.

Dopad do moře

V případě druhé simulace nechali vědci dopadnout 200 m velký objekt do moře nedaleko Rio de Janeiro. V tabulce je vzdálenost od pobřeží i hloubka v daném místě.

Například dopad asteroidu ve vzdálenosti 130 km od pobřeží by zabil 50 tisíc lidí a 75 % z tohoto počtu vlna tsunami. Dopad přímo na město by zabil 7,6 milionů lidí. Rio de Janeiro bylo zvoleno i kvůli specifickému kontinentálnímu šelfu, který sahá přibližně do vzdálenosti 120 km.

Vzdálenost (km) 0 10 40 100 120 125 130 150 300
Hllubka (m) 0 5 101 166 361 479 580 1050 2140
Vítr (%) 55,3 59 82,9 91,6 55,7 40,8 24,9 0 0
Tlaková vlna (%) 12,6 5,6 0 0 0 0 0 0 0
Termální záření (%) 29,9 35,3 16,1 0 0 0 0 0 0
Zemětřesení (%) 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0
Dopad – kráter (%) 0,9 0 0 0 0 0 0 0 0
Vyvržený materiál (%) 1,4 0 0 0 0 0 0 0 0
Tsunami (%) 0 0 1 8,4 44,3 59,2 75,1 100 100
Počet obětí 7,6 milionů 2,3 milionů 120 tisíc 30 tisíc 37 tisíc 39 tisíc 50 tisíc 26 tisíc 12 tisíc

Ve všech případech měl asteroid hustotu 3 100 kg/m3 a dopadl po úhlem 45 stupňů rychlostí 20 km/s.

Zdroj: arxiv, foto: NASA/JPL-Caltech

Témata článku: Věda, Zajímavosti, Výzkum, Simulace, Asteroidy

24 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Ľuboslava Kubasková 8. 4. 2017 20:07:13
    Čo myslíte pod pojmom "termálne žiarenie"? :) Infračervené?
  • Ladislav Strnad 3. 4. 2017 18:00:09
    Když spadne asteroid na "moje" město, tak už mně to trápit nebude. Ani si...
  • radon 2. 3. 2017 11:44:13
    mne tom udivila akorát ta smrtící síla větru na 130km vzdálené Rio ......
Určitě si přečtěte

5 naprosto bizarních faktů o krtkovi hvězdonosém

5 naprosto bizarních faktů o krtkovi hvězdonosém

** Kenneth Catania z Vanderbilt University už zhruba čtvrt století zkoumá krtky hvězdonosé ** Doposud získáne poznatky prezentoval na výročním zasedání Americké asociace anatomů v Chicagu ** Přečtěte si pět z nich a pochopíte, proč považuje krtky hvězdonosé za úžasné živočichy

Včera | Černý Jiří

Velká eliptická galaxie v Kentaurovi trpí srdeční arytmií

Velká eliptická galaxie v Kentaurovi trpí srdeční arytmií

** Problémy s nepravidelným tepem srdce mají i v cizích galaxiích ** Jednou z nich je i eliptická galaxie NGC 4696, přezdívaná „kosmický otazník“ ** V této galaxii se nachází supermasivní černá díra, která připomíná srdce

Včera | Mihulka Stanislav

Toto je Steve, nově popsaný astronomický jev

Toto je Steve, nově popsaný astronomický jev

24.  4.  2017 | Černý Jiří | 4