Takhle zemřete, když asteroid dopadne na vaše město

  • Jak by to dopadlo, kdyby na světovou metropoli či do nedalekého moře dopadl velký asteroid?
  • Simulovali to odborníci z University of Southampton
  • Výsledky jsou velmi zajímavé

O velkých objektech o velikosti několika kilometrů dnes víme, takže podstatně větší riziko představují menší tělesa. Astronomové je často objeví jen pár desítek hodin před průletem, nebo dokonce až poté.

Slavný Čeljabinský meteor měl před vstupem do atmosféry asi 17 metrů. Jak by dopadla srážka s něčím o dost větším?

Víc zabíjejí až následky dopadu

Clemens Rumpf z University of Southampton a jeho kolegové simulovali, kolik lidí a jak by zemřelo po dopadu padesáti- a dvousetmetrového asteroidu na město.

Provádět podobné simulace není jednoduché. Vždy záleží na spoustě podmínek: velikosti tělesa, jeho rychlosti, úhlu dopadu a samozřejmě také na tom, kam asteroid dopadne. Z hlediska statistiky je nejpravděpodobnější, že dopadne do neobydlené oblasti zemského povrchu a do moře.

Jen malou část lidí by zabil samotný impakt. Nejvíce obětí by šlo na vrub účinkům dopadu: vlnám tsunami, termálnímu záření, tlakové vlně, silnému větru, zemětřesení, dopadům vyvržených hornin.

Vlna tsunami je nebezpečná v tom, že může zabíjet i stovky kilometrů daleko, jak nám předvedla v roce 2004 po silném zemětřesení v Asii. Tehdy vlna dosáhla výšky 20 až 30 metrů a zabila na 230 tisíc lidí.

Vědci simulovali dopad 50 a 200 metrového asteroidu na Berlín a Londýn. Procentuální rozložení příčin smrti je podobné, takže ho uvádíme jen pro jedno z měst.

Dopad na velké město

Objekt o velikosti 50 m by se rozpadl v atmosféře. Nejvíce lidí by zabil silný vítr. V případě většího asteroidu také v podstatně větší míře tlaková vlna a termální záření.

Celkový počet obětí by byl v Berlíně u 50 m velkého tělesa 1,18 milionů a u 200 metrového tělesa 3,5 milionů. V případě Londýna by to bylo 2,8 a 8,8 milionů.

Efekt 50 m 200 m
Vítr (%) 85 48,6
Tlaková vlna (%) 0 24,9
Termální záření (%) 14,5 23,6
Zemětřesení (%) 0 0,1
Dopad – kráter (%) 0 0,4
Vyvržený materiál (%) 0 2,4
Tsunami (%) 0 0

Útěchou může být to, že k dopadům objektu o velikosti 200 m by mělo docházet v průměru jen jednou za 40 tisíc let.

Dopad do moře

V případě druhé simulace nechali vědci dopadnout 200 m velký objekt do moře nedaleko Rio de Janeiro. V tabulce je vzdálenost od pobřeží i hloubka v daném místě.

Například dopad asteroidu ve vzdálenosti 130 km od pobřeží by zabil 50 tisíc lidí a 75 % z tohoto počtu vlna tsunami. Dopad přímo na město by zabil 7,6 milionů lidí. Rio de Janeiro bylo zvoleno i kvůli specifickému kontinentálnímu šelfu, který sahá přibližně do vzdálenosti 120 km.

Vzdálenost (km) 0 10 40 100 120 125 130 150 300
Hllubka (m) 0 5 101 166 361 479 580 1050 2140
Vítr (%) 55,3 59 82,9 91,6 55,7 40,8 24,9 0 0
Tlaková vlna (%) 12,6 5,6 0 0 0 0 0 0 0
Termální záření (%) 29,9 35,3 16,1 0 0 0 0 0 0
Zemětřesení (%) 0,1 0 0 0 0 0 0 0 0
Dopad – kráter (%) 0,9 0 0 0 0 0 0 0 0
Vyvržený materiál (%) 1,4 0 0 0 0 0 0 0 0
Tsunami (%) 0 0 1 8,4 44,3 59,2 75,1 100 100
Počet obětí 7,6 milionů 2,3 milionů 120 tisíc 30 tisíc 37 tisíc 39 tisíc 50 tisíc 26 tisíc 12 tisíc

Ve všech případech měl asteroid hustotu 3 100 kg/m3 a dopadl po úhlem 45 stupňů rychlostí 20 km/s.

Zdroj: arxiv, foto: NASA/JPL-Caltech

Témata článku: Věda, Výzkum, Zajímavosti, Simulace, Asteroidy, Záření, Tsunami, Dopad asteroidu, Hornina, Silný vítr, Tatra, Velký objekt, Astronom, Podobná hornina, Southampton, Meteor, Čeljabinský meteor, Město, Celkový počet, Rio De Janeiro, Vyvržený materiál, Macro, Sto kilometrů, Srážka, Pobřeží