První pokus o řízení dopravy pomocí semaforu se začal rodit před 155 lety v Londýně. Konstruktér John Peake Knight se tehdy inspiroval železnicí, takže jeho semafor měl dvě vertikální ramena – zvednuté bylo povelem k jízdě, snížené k zastavení. V noci jej osvětlovaly plynové lampy – zelená barva znamenala jeď, červená stůj.
Semafor byl 10. prosince 1868 postaven před budovou britského parlamentu, ale nefungoval příliš dlouho. Po několika měsících mělo dojít k explozi, která poranila policistu pověřeného řízením dopravy. Poté byl semafor odstraněn.
Nástup elektřiny
Vůbec první elektricky ovládaný semafor s dodnes běžnou zelenou a červenou žárovkou byl instalován 5. srpna 1914 v americkém Clevelandu. V Evropě ještě probíhaly experimenty a první elektricky ovládaný semafor byl uveden do provozu 15. prosince 1924 v Berlíně na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz).
Dopravní experti z Berlína se vydali hledat inspiraci do jiných významných měst s hustou dopravou, jako byla Paříž, Londýn nebo New York. Právě v zámoří na Fifth Avenue se inspirovali elektrickým světelným semaforem, který v roce 1922 navrhl designér Joseph H. Freedlander. Ten berlínský navrhl Jean Kramer a ani zdaleka se nepodobal dnešním semaforům.
Šlo totiž o 8,5 metru vysokou stavbu na pěti pilířích, na jejímž vrcholu byla pětiboká částečně prosklená kabina. V dolní části kabiny byly hodiny, v horní horizontálně umístěná světla semaforu od společnosti Siemens & Halske.
V kabině, do které se lezlo po žebříku na jednom z pilířů, seděl jeden policista, který musel ovládat světla semaforu manuálně, až po roce 1926 přišla automatizace. Po určitou dobu ale zůstávalo několik policistů také dole, u základny semaforu. Šlo o pojistku pro případ, že by si někteří řidiči nevšimli světel na semaforu.
Jeli jste někdy z Potsdameru vlakem? Pak jste pravděpodobně šli okolo.
Budova byla na svém místě až do roku 1937, kdy musela ustoupit výkopům podzemní železnice S-Bahn. Nevšední semafor se na Potsdamer Platz vrátil v září 1997, kdy společnost Siemens slavila 150 let existence a instalovala repliku poblíž místa, kde stál originál. V září 2000 se replika odstěhovala o kousek dále, kde stojí dodnes. Jde tak o zajímavou připomínku evoluce řízení provozu na silnicích, která je od Prahy vzdálená necelé 4 hodiny jízdy autem.