Z výsledků nové studie plyne, že googlování zdravotních příznaků může být prospěšné. Tedy za předpokladu, že zrovna například silně nekrvácíte z hlavy... a že se následně vydáte za odborníky.
Australští badatelé nejprve shromáždili anonymní údaje od 400 dospělých pacientů, kteří byli ošetřeni na pohotovostních odděleních St. Vincent's Hospital Melbourne či Austin Health. Následná analýza ukázala, že třetina těchto jedinců ještě před cestou do nemocnice „konzultovala“ své potíže s internetem
Plných 49 % účastníků inkriminovaného průzkumu navíc připustilo, že tento typ údajů na webu vyhledává pravidelně. A přestože jsme před internetovou autodiagnostikou obvykle varováni (nutno dodat, že z velice dobrých důvodů), v tomto konkrétním případě její pozitiva převažovala nad negativy.
„Zcela konkrétně pacienti uváděli, že byli lépe schopni klást informované otázky, efektivně komunikovat a porozumět svému poskytovateli zdravotní péče,“ konstatoval tým.
Důležité je především to, že názor „doktora Googlu“ nijak nesnížil důvěru pacientů v diagnózu sdělenou opravdovým odborníkem ani ochotu podrobit se léčbě. Povzbuzující je i zjištění, že většina lidí se vzdělávala z webových stránek nemocnic či univerzit, potažmo z různých on-line encyklopedií.
Hlavní nevýhoda byla psychologická: 40 % respondentů souhlasilo s tím, že informace o zdraví získané z internetu je znepokojují. Vzhledem k jejich zjevně kladným přínosům však badatelé dospěli k závěru, že lékaři by je neměli zbytečně bagatelizovat – mnohem vhodnější je o nich otevřeně diskutovat.