Naši předci byli všežravci. Rostlinná strava byla základ. Jídelníček si spestřovali hmyzem, nalezenými vejci a mršinami. Vysloveně lovci to nebyli, neměli zvíře moc jak zabít a naporcovat. S rozvojem myšlení se ale povedlo i to a na jídelníčku přibyli ptáci (zabití kamenem) a savci, které se podařilo umlátit kyjem. S dalším rozvojem myšlení pak přišly pasti a organizovaný lov. Časem došlo i na mamuty.Rostlinná strava, ve formě plodů, ořechů, semen apod. nám je přirozená. Že dnes nám působí problémy je dáno zejména dvěma důvody:1. I když máme příjem sacharidů podobný, jako naši předci, tak množství pohybu máme mnohem menší. Podle všeho totiž nejde ani tak o absolutní příjem cukru, jako spíše o poměr mezi přijatým cukrem a vydanou energií.
2. Naši předci nebyli schopni trávit některé látky a ty jim působily velké potíže. Nesnášenlivost na lepek a neschopnost trávit v dospělosti laktózu byl problém - po pšeničném pečivu by je bolelo břicho a po mléku by se pos*ali. Většina z nás jsme potomky té části populace, která díky mutaci je schopna ty věci strávit. Tyhle mutace ale také změnily způsob, jak naše tělo živiny zpracovává a ukládá. Z hlediska evoluce k lepšímu - šetří energii a přebytek ukládá na horší časy, z hlediska dnešní populace k horšímu - tělo neustále něco ukládá.
