Centaurus A je obří eliptická galaxie ze souhvězdí Kentaura. Je od nás vzdálená asi 12 milionů světelných let, což z ní dělá jednu z nejbližších galaxií svého druhu. Mimo jiné je to i rádiová galaxie se zběsile aktivním galaktickým jádrem, které pohání supermasivní černá díra o hmotnosti asi 55 milionů Sluncí.
Pro astronomy je tato podivuhodná galaxie prakticky za rohem. Je to populární a velice atraktivní objekt pozorování na jižní obloze, jak pro amatérské astronomy, tak i pro profesionály se špičkovými přístroji.
Jak říká Ben McKinley z výzkumného centra International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) a Curtin University v australském Perthu, jako nejbližší rádiová galaxie je Centaurus A perfektní kosmickou laboratoří. Můžeme tam ve velkém detailu studovat fyzikální procesy, které jsou zodpovědné za tryskání hmoty a energie z horečnatě aktivního galaktického jádra.
Příznivá vzdálenost galaxie Centaurus A má ale i svou stinnou stránku. Je tak blízko a Zemi a tak veliká, že ji ve skutečnosti není snadné pozorovat těmi nejvýkonnějšími přístroji. Pokud totiž tuhle galaxii zaměří teleskop s detailním rozlišením, jaké vědci potřebují k výzkumu výtrysků hmoty a podobných věcí, tak se mu do zorného pole galaxie nevejde celá. A to je problém.
McKinley proto s mezinárodním týmem badatelů zorganizoval pozorování výtrysků hmoty veliké galaxie více teleskopy najednou. Použili k tomu australské radioteleskopy Murchison Widefield Array (MWA) a radioteleskop observatoře Parkes.
Radioteleskop MWA pracuje na nízkých rádiových frekvencích a nachází se v Západní Austrálii. 64metrový talíř radioteleskopu Parkes zase sleduje oblohu u města Parkes v Novém Jižní Walesu.
Kromě radioteleskopů se do projektu zapojily i optické teleskopy – Magellanův teleskop v Chile, teleskop observatoře Terroux v australské Canberře a teleskop observatoře High View v novozélandském Aucklandu.
Pozorování přinesla pozoruhodné výsledky. Vědci například v galaxii Centaurus A poprvé zaznamenali přítomnost galaktického větru, tedy proudu částic, které s velkou rychlostí letí směrem od centra galaxie a ovlivňují okolní prostředí.
Zdroj: ICRAR,