Téměř rychlostí blesku: Sluneční soustava vznikla za pouhých 200 tisíc let

Sluneční soustava, tedy Slunce a všechny planety s měsíci a dalšími tělesy, vznikla velice dávno. Došlo k tomu zhruba před 4,5 miliardami let, takže o této události máme jen velmi skromné informace. Přitom nás pochopitelně zajímá, jak to tehdy všechno začalo.

Výzkumný tým amerických laboratoří Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), který vedl kosmochemik Greg Brennecka, ve své nové studii zjistil, že Sluneční soustava vznikla překvapivě rychle, během méně než 200 tisíc let. Vědcům to prozradily izotopy molybdenu, které se nacházejí v pradávných meteoritech. Vzhledem ke stáří Slunce i celé Sluneční soustavy to bylo opravdu rychlé.

Materiál, z něhož původně vzniklo Slunce s planetami, původně pocházel z velkého mračna kosmického plynu a prachu. Naše dosavadní představy o tom, jak to tehdy mohlo proběhnout, vycházely z pozorování jiných a zároveň podobných planetárních systémů, které se rodí právě v dnešní době.

Na jejich základě astronomové přibližně odhadli, že hroucení kosmického mračna a zažehnutí hvězdy trvá tak asi 1-2 milionů let. Díky výzkumu Brenneckova týmu teď máme konečně v ruce nějaká pořádná čísla, která jsou podstatně nižší.

Inkluze bohaté na vápník a hliník

Nejstarší datované částice pevné hmoty, které známe ze Sluneční soustavy, jsou takzvané inkluze bohaté na vápník a hliník (CAI, podle anglického Calcium-aluminum–rich inclusions). Představují přímý záznam z období vzniku Sluneční soustavy.

Většina z nich se vytvořila v době před 4,567 miliardami let. Mívají velikost v mikrometrech až centimetrech a vznikly v horkém prostředí, pravděpodobně poblíž čerstvě narozeného Slunce. Pak se postupně dostaly do oblasti, ve které vznikly uhlíkové chondrity, v nichž se tyto inkluze CAI dnes nalézají.

Brenneckův tým prozkoumal obsah izotopů molybdenu a složení stopových prvků v různých inkluzích CAI, které byly získány z celé řady uhlíkových chondritů, včetně meteoritu Allende, největšího uhlíkového chondritu, co byl nalezen na Zemi. Ukázalo se, že všechny tyto inkluze mají stejný obsah složení izotopů molybdenu.

Badatelé z toho odvodili, že inkluze vznikly v době hroucení původního kosmického mračna. Podle datování se objevily v průběhu 40 až 200 tisíc let, a to je podle badatelů také doba, za jakou se zhroutilo mračno a došlo k zážehu Slunce.

Diskuze (8) Další článek: Twitter se opičí po Instagramu – přichází s příběhy, které označuje jako Fleets

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Historie, Země, Astronomie, Slunce, Sluneční soustava, Rychlost blesku, Inkluze, Izotop, Lawrence Livermore, Mračno, LLNL, CAI, Blesk



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

** Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann je pozoruhodná tím, že víceméně pravidelně vybuchuje ** A letos se vyloženě předvádí ** V srpnu odpálila pořádnou erupci, v září doslova supererupci a 24. října následovala další velice silná exploze

Stanislav Mihulka
AstronomieKomety