Každý rok dopadá na Zemi nespočet meteoritů, které nám přinášejí cenné informace o historii naší sluneční soustavy. Až donedávna vědci dokázali určit původ pouze malé části z nich. Nyní však víme, že více než 90 % pochází ze třech hlavních asteroidových rodin. Většina z nich pochází z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, konkrétně z asteroidových rodin Massalia, Karin a Koronis.
Tyto rodiny asteroidů vznikly během vesmírných kolizí před miliony let. Například rodina Massalia zažila dvě významné kolize: první před 466 miliony lety a druhou, menší, před 40 miliony lety. Rodiny asteroidů Karin a Koronis pak prošly kolizemi před přibližně 5,8 a 7,6 miliony let. Při těchto událostech vznikla kaskáda menších úlomků, které nyní putují vesmírem a některé z nich dopadnou na Zemi jako meteority.
Vědecké zkoumání chondritů
Meteority jsou kusy vesmírných hornin, které dopadají na povrch naší planety. Nejčastější typy meteoritů – takzvané chondrity – se skládají z malých kulovitých částic zvaných chondrule. Tyto částice vznikly velmi rychlým ochlazením roztavené horniny a poskytují nám cenné informace o procesech, které probíhaly ve sluneční soustavě před miliardami let. Dva hlavní druhy chondritů – H (s vysokým obsahem železa) a L (s nízkým obsahem železa) – tvoří přibližně 70 % všech meteoritů nalezených na Zemi.
Nové studie zkoumaly chondrity podrobněji a vědcům se podařilo propojit konkrétní druhy meteoritů s rodinami asteroidů v hlavním pásu. Kromě rodin Massalia, Karin a Koronis identifikovali také meteority, které mají původ v rodinách Veritas, Polana a Eos, jež jsou zdrojem méně častých meteoritů, jako jsou uhlíkaté chondrity.
Tyto rodiny obsahují meteoritické třídy jako CM chondrity, které jsou známé svou křehkostí a nižší pravděpodobností, že přežijí vstup do zemské atmosféry. Křehké meteoritické třídy mohou vstoupit do atmosféry také jako mikrometeority či prachové částice, což zvyšuje jejich celkové množství.
Asteroidy v hlavním pásu nejsou klidnými tělesy, ale neustále se srážejí a vytvářejí nové fragmenty, které se poté vydávají na cestu vesmírem. Právě takové srážky jsou zdrojem většiny meteoritů, které dnes dopadají na povrch naší planety. Úlomky se postupně dostávají z pásu asteroidů, a nakonec po milionech let skončí na Zemi.
Zásadní objev s českou stopou
Nové objevy mají obrovský význam pro pochopení vývoje naší sluneční soustavy. Díky tomu, že dokážeme spojit konkrétní meteority s jejich mateřskými tělesy, můžeme lépe pochopit dynamiku srážek asteroidů a evoluci těchto těles. Navíc nám tato data pomáhají sledovat dráhy asteroidů, což je klíčové pro předpovídání možných budoucích srážek s naší planetou.
Studie také potvrdily dobře známý fakt, že vesmír je velmi dynamickým místem, kde dochází ke kolizím asteroidů, které generují nové meteority. Vědci nyní plánují pokračovat ve svých výzkumech a chtějí podrobněji prozkoumat zbývající typy meteoritů, jako jsou železné meteority, pallasity a ureility, jejichž původ zatím není plně objasněn.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v prestižních odborných časopisech Astronomy and Astrophysics a Nature. Další pozitivní zprávou je, že objevy nesou českou stopu – významně se na nich totiž podílel český astronom Miroslav Brož z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Zdroje: nature.com, nature.com, aanda.org, science.org, gizmodo.com.